Spisovatelé a spisovatelky gen Z: Odlišnost je v pořádku, buď queer a rezonuj
Ještě jim nebylo třicet, přesto jim vyšly knihy, za něž získali nominace nebo rovnou prestižní literární ocenění. A v literatuře se toho od nich ještě hodně čeká. Mladá generace autorstva, která se narodila do světa environmentálních výzev, sociálních sítí, otevřeně přiznaných queer identit a zjitřených emocí, je sebevědomá i pokorná, inkluzivní a komunitní, angažovaná a otevřená. Jak píšou spisovatelé a spisovatelky do třiceti let? Na to se ve svém článku a následné anketě s několika mladými autorkami a autory ptá Klára Kubíčková. A nová tištěná Heroine, která právě vychází, přináší literární přílohu s jejich povídkami a básněmi.
Logická návaznost literární tvorby dřív vedla přes psaní básní v mladším věku k autorskému růstu do povídky a pak k novele či románu. Tohle je ale klišé, které dnes neplatí. Většina prozaiků a prozaiček mladé generace se pustila přímo do románů, například Jakub Stanjura nebo František Voldřich vydali své prvotiny rovnou v jednom z nejprestižnějších tuzemských nakladatelství Host. Jakub Stanjura přitom po dvou letech od debutu Srpny přidal rovnou druhý román Medúzy a opět šlo o knihu s výraznými kritickými ohlasy a také s dobrými prodeji.
Obracet se dovnitř bublin
To, co má současná próza generace do třiceti let společné, je totiž nahrazení velkých dějinných témat předchozích dvou desetiletí důrazem na subtilnější traumata, aniž by slovo subtilnější mělo jakkoli umenšovat jejich naléhavost.
Co najdete v novém čísle
- Ani lenoši, ani sněhové vločky… O generaci Z koluje řada stereotypních představ, leckdy úplně protichůdných. Dá se ale vůbec dnes mluvit o jediné generační zkušenosti, existuje něco, co mladé lidi propojuje? Přečtěte si osm otevřených rozhovorů o světě, který si mladí nevybrali, ale musí v něm žít.
- Domov jako luxus. Mladí lidé kvůli drahým nájmům a nejistým smlouvám odkládají studium, vztahy, děti i práci, kterou by opravdu chtěli dělat.
Krátké vlasy jsou síla. Ostříhaná hlava dřív pro ženy znamenala potupu, dnes je to radikální projev svobody. Buzz cut ženám, které ho vyzkoušely, expresně dodal sebevědomí. Co se stane, když vezmete do ruky strojek a ukáže se, že už se nemáte za co schovat?
„Možná je fragmentárnost daná sociálními sítěmi, konec konců jde o generaci, která se narodila do světa, který je vystavěný kolem klipovité dynamiky sociálních sítí,“ říká literární kritik Kryštof Eder a dodává: „Jejich autorský hlas a literární gesto jsou velmi výrazné, každý z téhle generace je jiný, obvykle dost charakteristický. Ve tvorbě této generace možná najdeme průsečíky, ale ty jsou spíš tematické, nikoli stylové. Souvisí to dost možná i s tím, že autorstvo už dnes asi méně počítá s tím, že jim literatura přinese slávu nebo peníze, nemusí tedy svým způsobem tolik myslet na čtenáře a na to co by je mohlo zajímat, můžou se soustředit výlučně na text.“
Jde o spojení autorské suverenity a střízlivosti, potřebu psát vlastním hlasem o vlastních tématech. A do jisté míry se obracet spíš dovnitř „bublin“ než k široce rozkročenému mainstreamovému publiku. „To, co je pro prózu i poezii autorstva do třiceti let zcela běžné, je skutečně přítomnost queer témat bez nutnosti jejich validace, vztahy jsou prostě různé. Podobně je to i s reflexí environmentální krize – nemáme knihy o globálním oteplování, jen knihy s globálním oteplováním,“ zdůrazňuje Eder.
Je důležité mít na paměti, že literatura, o níž mluvíme, je jen konkrétní výsečí knižního trhu a co se týká nákladu knih spíš menšinová. „Celospolečensky jsou stále queer lidé terčem útlaku, dnes se zdá že stále víc, a klimatická krize se neřeší, naopak ignoruje. Je nutné o tom psát. Láska byla vždy queer, heterosexualita je sociální konstrukt západní křesťanské společnosti — stále to není běžné, respektive je to běžné pro queer lidi a třeba okruhy kolem kultury a akademie, ale většinová společnost je stále patriarchální a heterosexuálně normativní,” zdůrazňuje Dominik Ela Bárt, který*á kromě toho, že sám*a tvoří, v nakladatelství Větrné mlýny vede edici Mlat, v níž mladá poezie vychází.
Anketa a velká literární příloha
Klára Kubíčková položila tři otázky Jakubovi Stanjurovi, Marii Šrdlíkové, Emmě Kausc, Kristině Hamplové, Sáře Topinkové, Nele Bártové, Olze Wawracz, Sufianovi Massalemovi, Lubomírovi Tichému, Viktórii Citrákové, Apoleně Vybíralové a Mellanii Kašjak. Jejich otevřené odpovědi týkající se samotné tvorby i témat, která řeší generace Z, si přečtěte na konci článku. A jejich básně a povídky najdete v aktuálním čísle tištěné Heroine ve speciální literární příloze.
Přítomnost queer nebo ekologických témat souvisí do jisté míry s tím, jak jednotlivé generace vnímají historii a co za ni považují. Zatímco pro generaci čtyřicátníků nebo padesátníků byla historie historií druhé světové války nebo komunistické totality, pro současnou generaci je to historie environmentální krize nebo diskuse o manželství pro všechny.
