„Radši míň peněz a víc svobody.“ Proč mladé ženy stále investují méně než muži a generace Z nežije prací
Nejnovější data ukazují, že generace Z přehodnocuje vztah k práci i penězům: místo kariérního sprintu chce víc svobody a jistoty. O rozdílech v investování mezi muži a ženami, digitálním prostředí a bezpečnosti mluví experti z Visa, Moneta Money Bank a vzdělávací platformy Nekrachni. Společně ukazují, proč se tradiční představy o mladých investorech hroutí.
Generace Z obrací tradiční představy o práci i penězích vzhůru nohama. Mladí dnes daleko víc než status nebo kariérní růst řeší, jestli budou mít čas žít. Jak říká Jakub Rychlý, co-founder Nekrachni, pro řadu z nich není práce „životní mantra“ a klidně přijmou nižší příjem, pokud jim to umožní cestovat nebo věnovat se tomu, co je baví. Nejde o lenost, ale o vědomou volbu, kterou starší generace často nečtou správně.
VIDEO: Podívejte se na celý rozhovor o vztahu generace Z k financím.
Zkušenosti z terénu potvrzují i data. Krizové roky – pandemie, inflace, energetická nejistota i válka – udělaly z mladých jednu z nejobezřetnějších generací posledních let. Hana Wasserburger, ředitelka poradenských služeb Visa pro Česko, Maďarsko a Slovensko, popisuje, že „jejich dospívání bylo provázeno krizemi, které formovaly jejich obezřetnost i vztah k penězům“. Mladí jsou digitální, rychlí, ale zároveň hluboce opatrní.
Digitální prostředí je přitom pro Gen Z samozřejmostí. Tomáš Kapoun, senior manažer pro investice a pojištění v MONETA Money Bank, připomíná, že jde o generaci „digitálně odkojenou“, která všechno řeší online. To jim dává přístup k nebývalému množství informací, ale také ke „spoustě nástrah a špatných produktů“, jak upozorňuje Rychlý.
Z průzkumu, který společně realizovaly Visa, Moneta a Nekrachni, ale vyplynula jedna věc, kterou odborníci nečekali: genderová propast v investování se u Gen Z téměř nezmenšila. Kapoun přiznává, že ho překvapilo, jak výrazně ženy investují méně než muži. Nejde přitom o schopnosti, ale o způsob, jak informace zpracovávají. Ženy hledají kontext a důvěru, často potřebují „někoho, s kým si to projdou“, zatímco muži jsou přesvědčení, že se v informačním chaosu zvládnou zorientovat sami.
Podle Rychlého k tomu přispívá i marketingový tlak cílený výrazně na muže. Mnoho kampaní staví na symbolech výkonu, rychlém zbohatnutí nebo „hustle culture“, zatímco ženy oslovuje málokdo. V prostředí, kde se informace šíří hlavně ve formě krátkých videí, obsahem od influencerů a krátkých návodů, to vytváří přístupovou nerovnost. A přestože ženy často přemýšlejí obezřetněji a dlouhodoběji, nakonec volí spíše spoření než investice a inflace je dál připravuje o hodnotu úspor.
Právě strach z inflace je přitom jeden z nejsilnějších motivátorů mladých. Paradoxně je ale zároveň jedním z hlavních důvodů, proč s investicemi váhají. Wasserburger popisuje, že většina mladých drží peníze na spořicích účtech, protože „se bojí o budoucnost“ a nerozumí dost dobře tomu, jak investice fungují. Kapoun k tomu dodává, že investování je vždy spíš „maraton než sprint“, a bez trpělivosti to jednoduše nejde.
Pro skutečný vztah k financím je ale podle Rychlého určující hlavně moment, kdy se mladý člověk odstěhuje od rodičů. Až tehdy zjistí, „kolik stojí máslo“ a že rozpočet za ně nikdo jiný nehlídá. Teprve v tu chvíli začínají přemýšlet nad tím, kolik stojí jejich život, co je skutečně potřeba a proč by vlastně chtěli vydělávat víc.
Finanční instituce dnes stojí před velkou výzvou. Pokud mladým nerozumí a nenabídnou jim jednoduchost, mobilní přístup a férovou komunikaci, generace Z se jim jednoduše vyhne. Jak říká Rychlý, kdo s touto generací nepracuje, „dostane za pár let velkou facku“. Kapoun naopak připomíná optimističtější scénář: velmi brzy nebudou Gen Z jen klienti, ale i ti, kdo bankovní produkty navrhují. A až se to stane, finanční svět se změní víc, než si dnes možná umíme představit.
Co dalšího v podcastu uslyšíte:
- Jak fungují nové digitální podvody, na co si Gen Z nejčastěji naběhne a jak se dá jednoduše bránit.
- Proč banky stále podceňují mladé klienty a jak by musely změnit komunikaci, aby je vůbec oslovily.
- Jak mladí přistupují k pobočkám bank a proč je pro ně fyzická návštěva často „dealbreaker“.
- Jak banky a finanční instituce postupně personalizují bezpečnost a proč to bude pro mladé klíčové.
- Jak generace Z využívá umělou inteligenci k finančním rozhodnutím — a kde jsou její limity.
Celý rozhovor s Hanou Wasserburger ze společnosti Visa, Tomášem Kapounem z MONETA Money Bank a Jakubem Rychlým z organizace Nekrachni si poslechněte na YouTube, Spotify, Apple Podcasts a dalších platformách.
Podcast vznikl ve spolupráci se společností Visa.
