Ve Spojených státech umírají ženy, které se po zrušení federálního práva na potrat ocitly v zoufalé situaci. Ztráty to jsou tragické, bolestivé a především zbytečné. Nejen uprostřed konzervativního amerického Jihu se totiž lékaři kvůli hrozbě vězení obávají provádět i vcelku rutinní gynekologické zákroky. Velký podíl na tom, jak hluboko se Amerika propadla do minulosti, mají dřívější kroky Donalda Trumpa. Část americké veřejnosti ale ví, že středověké způsoby nemusí mlčky respektovat – a republikánský kandidát na prezidenta už se tématu interrupcí nemůže dál vyhýbat.
Dívce, která v amerických médiích vystupuje pod jménem Ashley, je dnes čtrnáct let. Před dvěma lety, když si kousek od svého domu ve městě Clarksdale v Mississippi nacvičovala tanečky z TikToku, ji napadl a znásilnil neznámý muž. Ashley se s traumatem doma bála svěřit – její matka Regina si ale brzy všimla, že je s dívkou něco v nepořádku. Ashley byla najednou mnohem uzavřenější, téměř nevycházela ze svého pokoje. Bylo jí špatně od žaludku, často zvracela. O pár týdnů později už Ashley bylo tak zle, že ji Regina musela odvézt na pohotovost. Lékařka dívce udělala rozbor krve, který odhalil, že je dívka v desátém týdnu těhotenství.
O sexu a jeho následcích spolu matka s dcerou do té doby ještě nemluvily. Regina chtěla vědět, jestli je možné Ashleyino těhotenství nějak ukončit. Nejbližším místem, kde by jí potrat mohli legálně provést, bylo devět hodin jízdy autem vzdálené Chicago. Regina by si proto musela vzít volno v práci a zaplatit benzin na cestu, jídlo pro dva a ubytování na pár dnů, než se Ashley zotaví. Jenže Regina tolik peněz neměla: rodina tak prostě zůstala doma. O několik měsíců později Ashley porodila syna. Když s ní loni v srpnu mluvila reportérka magazínu Time Lucy Garrett, měla prý největší obavy z toho, aby se o jejím dítěti nedozvěděli spolužáci ze školy, kam na několik měsíců přestala chodit. Na otázku o tom, jestli na mateřství vidí alespoň něco pozitivního, jen pokrčila rameny a sklopila prázdný pohled. „Dávejte si pozor, když jdete ven, a zůstaňte v bezpečí,“ vzkázala Ashley svým vrstevnicím.
Byl to právě stát Mississippi v srdci „biblického pásu“, kde před šesti lety zažalovala potratová klinika Jackson Women’s Health Organization tamního lékaře Thomase Dobbse. O čtyři roky později se soudní spor známý jako Dobbs v. Jackson Women’s Health Organization dostal až k Nejvyššímu soudu, který na jeho základě zrušil federální právo na potrat. Pro miliony žen a dívek včetně Ashley se tehdy tělesná autonomie stala vzdálenou vzpomínkou a rozhodnutí už přináší předpovídané tragické výsledky. Vyjma nutnosti odnosit dítě vlastnímu násilníkovi, když jste ještě ani nenastoupili na střední školu, také smrt žen, kterým v bezvýchodné situaci nezbývalo než riskovat vlastní zdraví.
To je případ Candi Miller, matky tří dětí původem ze státu Georgia. Miller se dlouhodobě léčila s autoimunitním lupusem, trpěla diabetem a vysokým krevním tlakem. Zátěž v podobě čtvrtého těhotenství a porodu by podle lékařů její tělo údajně nezvládlo. Potratová legislativa v Georgii sice na zdravotní stav ženy částečně pamatuje, ze zákazu interrupcí ale uděluje výjimku jen v případě akutního ohrožení života. Chronicky nemocná čtyřicátnice kritériím neodpovídala, informuje nezisková organizace ProPublica.
Když se Miller dozvěděla, že s manželem znovu počali, objednala si v zoufalství potratovou pilulku přes internet. Potratové pilulky nejsou obecně nebezpečné, i když mají svá rizika. Po jejich požití je ale někdy ještě nutné provést kyretáž, aby se děloha zbavila všech zbytků odumřelé tkáně a předešlo se zánětu s následnou otravou krve. Jenže kyretáž, která u nás platí za rutinní zákrok, je zároveň metodou chirurgické interrupce. V některých částech Spojených států, jako jsou Georgia, Texas, Oklahoma, Arkansas nebo Louisiana, za její provedení v jiných než extrémních případech hrozí lékařům vysoké tresty, konkrétně až deset let vězení. Ve výsledku tam zdravotnický personál kyretáže už raději nedělá buď vůbec, nebo s nimi čeká do poslední chvíle.
Miller se proto k lékaři jít obávala. Místo toho se rozhodla, že svůj potrat zvládne doma. Po třech dnech obrovských bolestí ji manžel našel bezvládnou na lůžku, zatímco vedle ní ležela jejich tříletá dcera. V krvi měla velké množství toxických látek, které si mohla vzít ve snaze utlumit bolest. Desetičlenná komise expertů pak na konci letošního srpna na základě pitvy konstatovala, že se smrti Miller dalo zabránit včasnou gynekologickou péčí.
U příležitosti Mezinárodního dne bezpečných interrupcí, který připadá na 28. září, sbírá Česká ženská lobby ve spolupráci s dalšími organizacemi, jako jsou Ciocia Czesia, eFko a Ústecký Pride, podpisy pod Evropskou občanskou výzvu „Můj hlas, moje volba“. Akce probíhá v několika městech v Česku a bojuje za bezpečný přístup k potratům ve všech evropských zemích.
Hrůzný příběh Miller se vlastně nijak neliší od těch, které jsme si zvykli vídat už jen v historických románech a filmech: návštěvy andělíčkářek, utajované zákroky v domácích podmínkách a těžká volba, která většinou nekončí dobře pro nikoho. Těchto případů teď bude v Americe přibývat. Vývoj to je očekávaný a bývalo k němu nikdy nemuselo dojít. Varovala před ním ostatně řada aktivistů a aktivistek už v době, kdy tehdejší prezident Donald Trump nominoval na uvolněný post soudkyně Nejvyššího soudu konzervativní právničku Amy Coney Barrett, a rozhodil tak rovnováhu v jedné z nejdůležitějších amerických institucí ve prospěch republikánů. Ten samý Donald Trump až do začátku tohoto týdne o otázce potratů mlžil a čekal, jestli pro něj bude výhodnější se postavit za ženská práva, nebo dál lízat paty evangelikálům.
Řada Američanů a Američanek už má nicméně řečí o tom, co ženy smějí a nesmějí dělat s vlastním tělem, plné zuby – a listopadové volby se kvapem blíží. Veřejností teď otřásá osud osmadvacetileté zdravotnice Amber Nicole Thurman. Thurman, rovněž z Georgie, zemřela velmi podobně jako Miller: lékaři jí po požití potratové pilulky do poslední chvíle odmítali provést kyretáž, píše ProPublica. Na rozdíl od Miller se sice Thurman nakonec dostala na operační sál, kde jí lékaři vyjmuli zanícenou dělohu a střeva, vzápětí ale podlehla septickému šoku.
Případ Thurman minulý pátek zvedla prezidentská kandidátka Kamala Harris, pro niž je přístup k potratům jedním z hlavních volebních témat. Trumpovi tak nakonec nezbylo než na vlnu zděšení a nevole zareagovat. Rozezlít si konzervativní křídlo republikánů, pro něž jsou životy žen podřízené porodu za každou cenu, nicméně stále není v jeho zájmu, a tak se na pondělním sjezdu v Pensylvánii zmohl jen na kryptické prohlášení o tom, že Američanky za jeho prezidentování už „nebudou o potratech přemýšlet vůbec“. „Budu vaším ochráncem,“ dodal spolu s nesouvislými řečmi o tom, jak krásně si budou za jeho úřadování žít. Ženy, jako byly Ashley, Candi a Amber, ale může ochránit jedině péče lékařů a svoboda volby.