Single ženy v Česku by měly mít možnost podstoupit umělé oplodnění. S takovou změnou počítá legislativní návrh ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO). Jenže zatímco opozice návrh podporuje, koaliční SPD a Motoristé jsou proti kvůli obavám o budoucnosti tradiční rodiny. Proč se Motoristé s apelem na rodinu neobracejí ke svým mužským voličům? A proč Vojtěchův návrh řeší jen drobný dílek skládačky, která znevýhodňuje především matky bez ohledu na jejich vztahový status? Přečtěte si komentář Gabriely Knížkové na webu Heroine.cz.

Jste českou ženou v plodném věku, přejete si dítě, ale nenašla jste vhodného partnera. Nebo už rodinu tvoříte, ale s partnerkou. Nabízí se možnost umělého oplodnění, jenže je tu problém – podle stávajících tuzemských pravidel smíte zákrok podstoupit jedině v případě, že žijete ve vztahu s mužem. Nezbývá vám tedy nic jiného než na klinice podstoupit divadlo ponižující pro obě strany. Vy předstíráte, že váš kamarád je ve skutečnosti přítel nebo manžel, klinika zase předstírá, že to neví a že se v Česku ve skutečnosti nic takového neděje. Většina evropských zemí na západ i na východ od nás přitom žádné dokazování toho, s kým a jak si dítě pořizujete, nevyžaduje.
Současné podmínky přístupu k IVF by mohl změnit legislativní návrh ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO), který je od června v připomínkovém řízení. Dle novely by měly možnost umělého oplodnění legálně mít i single ženy. Podle Vojtěcha by se tak zabránilo právě zmíněným zbytečným podvodům a zároveň by se otevřela další cesta k alespoň mírnému zvýšení nízké porodnosti, která je pro vládu v čele s Andrejem Babišem (ANO) jedním ze zásadních témat (soudě podle toho, jak často premiér o reprodukci Češek při různých příležitostech hovoří).
Jenže zákonodárci z řad Motoristů a SPD mají s Vojtěchovým návrhem problém. Jak upozornil server iROZHLAS.cz, ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) už se nechal slyšet, že změnu zákona rozhodně nepodpoří. Děti totiž podle něj nevznikají „splynutím ženy a zkumavky“. „Přistupuji k tomu z ideologického hlediska zachovat alespoň ještě zbytek nadějí, že tradiční rodina je základem společnosti,“ cituje server ministra. Proti je z podobných důvodů také SPD nebo lidovecký poslanecký klub. Podle Vojtěcha by naopak stát neměl ženám v početí bránit – pokud jsou o své dítě „schopné se postarat“. Proces umělého oplodnění by si zájemkyně hradily samy bez přispění pojišťovny, na rozdíl od neplodných párů.
Připomeňme očividné: vlastníkem sítě reprodukčních klinik je v Česku sám premiér Babiš, který zároveň stojí v čele konzervativní vlády, jeho postoj tedy bude do budoucna zajímavé sledovat. Vojtěchův návrh by nicméně navzdory stínu, který na něj nevyhnutelně vrhá Babišův byznys, znamenal pro reprodukční svobodu českých žen pozitivní krok. Kromě single Češek by totiž pomohl například lesbickým párům a přispěl by k transparentnosti procesu.
Vojtěchův plán, jakkoliv je ze strany konzervativní části Poslanecké sněmovny považovaný za radikální výstřelek, ale napravuje jen část nerovností. Odstraňuje totiž jednu z množství překážek, které stát v cestě za dítětem tuzemským ženám dosud klade. Podle nynějších pravidel například nemají na úhradu umělého oplodnění nárok ženy starší čtyřiceti let. S věkem 49 let pro ně tato možnost končí úplně. Na rozdíl od mužů mají také hrazený jen omezený počet pokusů a jejich naděje jsou vzhledem k nákladnosti celého procesu a k tomu, kolik pokusů je mnohdy potřeba absolvovat ke zdárnému výsledku, poměrně mizivé.
Zastavme se ještě u samotné porodnosti a Vojtěchem zmiňované „schopnosti se postarat“. Stát totiž sice začíná uvažovat o odstranění překážek v mateřství pro jednu skupinu žen v jedné fázi jejich rodičovského plánování, těm ostatním ale situaci pořád takřka nijak neulehčuje. Na zkrácené úvazky, zajištění dostatku míst ve školkách nebo flexibilnější nastavení rodičovské, které by v tomto směru měly mnohem plošnější efekt, stále čekáme. Problematika porodnosti a rodičovství přitom zdaleka není jen otázkou osobní odpovědnosti, ale týká se otevřenosti a fungování celého systému ve vztahu k rodinám a dětem.
V reakci na námitky ministra Šťastného se pak nelze nepodivit nad tím, proč Motoristé v rámci touhy po zachování tradičního rodinného modelu nemluví o porodnosti a otcovství ke svým mužským voličům. Řada z nich je totiž také nepochybně single či odkládá pořízení dětí do pozdější životní etapy.
V reakci na námitky ministra Šťastného se pak nelze nepodivit nad tím, proč Motoristé v rámci touhy po zachování „tradičního“ rodinného modelu nemluví o porodnosti a otcovství ke svým mužským voličům. Řada z nich je totiž také nepochybně single či odkládá pořízení dětí do pozdější životní etapy. Zkušenosti například severských zemí navíc dokazují, že ochota se spravedlivě podílet na péči o děti a domácnost a vzájemný respekt mezi partnery toho dokáže pro stabilní rodinné fungování, v němž jsou obě strany dlouhodobě schopné fungovat jako dobří rodiče, udělat o dost víc než prodávání prázdné představy dvojrozměrného chlapáctví.
