„Mohla si za to sama,“ ozývá se z Bílého domu. Trump a jeho příznivci šíří po vraždě mladé ženy dezinformace
Státní agenti přicházejí k autu, v němž sedí mladá žena. Zatímco stáčí kola doprava a snaží se ujet, jeden z agentů vloží zbraň do jejího otevřeného okýnka a zmáčkne spoušť. Vůči střelbám ve Spojených státech, a to včetně těch páchaných policejními složkami, už může být leckdo trochu otupělý - dějí se ostatně pravidelně. Jenže případ matky tří dětí Renee Nicole Good a následné reakce Trumpovy administrativy lze přejít jen těžko. Proč jsou prezidentova slova o tom, že se Good snažila agenta přejet, lživá? A proč nefunguje porovnání s Charliem Kirkem? Přečtěte si komentář Gabriely Knížkové pro web Heroine.cz.
Darovala jsem Bible do sekáčů,
(nacpala je do plastových pytlů na odpadky spolu se sžíravou lampou z himalájské soli —
Bible rozdávané po křtu, vytržené z masitých rukou fanatiků na rozích ulic,
ty zjednodušené, lehce čitelné, parazitické druhy)
Tato slova patří Renee Nicole Good, sedmatřicetileté Američance z Minneapolisu a matce tří dětí. Za citovanou báseň obdržela v roce 2020 cenu Akademie amerických básníků. Kromě toho ráda zpívala, byla matkou tří dětí a podle deníku The Guardian neměla v trestním rejstříku nic víc než občasnou pokutu za dopravní přestupek. Renee Nicole Good je nyní po smrti, a to rukou amerických vládních agentů, kteří jsou v současnosti ve státě Minnesota, kde se mrazivý incident odehrál, všudypřítomní.
Zpráva, která nyní dál štěpí už tak roztříštěnou americkou společnost, obletěla svět ve středu. Video ze zásahu, které natočili očití svědci, ukazuje vozidlo Good obklopené auty příslušníků imigračního úřadu, zkráceně ICE. K autu Good se přibližují ozbrojenci, Good couvne a následně se snaží vytočit vůz tak, aby mohla ujet po hlavní silnici. V tu chvíli se v jejím bočním okénku objevuje hlaveň zbraně, ozve se výstřel, a auto s ženiným bezvládným tělem narazí na protější patník. Na jiném videu z místa činu, které obletělo sociální sítě, se přítomní sousedé po střelbě tážou agentů, zda mohou jít ženě v autě pomoci. „Jsem lékař,“ křičí jeden z nich. Jenže ozbrojenci ke Good odmítají kohokoliv pustit.
Foto: Shutterstock
V normální demokratické zemi by podobně fatální zneužití moci – agenti ICE dle předpisu amerického ministerstva vnitřní bezpečnosti skutečně nemají právo jen tak střílet na jedoucí vozidlo a „smrtící síla nesmí být použita pouze k zastavení vozidla“ – vedla k okamžité rezignaci šéfky resortu vnitřní bezpečnosti Kristi Noem a pietě ze strany vysokých vládních představitelů. Mluvíme ale o Trumpově Americe, takže se veřejnost místo odpovídající reakce dočkala pouze šíření dezinformací. Podle Noem spáchala Good „teroristický čin“, protože se údajně snažila do agenta nabourat autem. Její tvrzení později na dotazy novinářů opakoval také prezident Donald Trump.
Záběry nicméně říkají něco jiného. Deník The New York Times zanalyzoval amatérská videa z místa natočená ze třech různých úhlů: na všech je patrné, že se Good snažila auto vytočit a agentům ujet. Jde o přestupek, jistě. Nikoliv však o čin, který by jakkoliv ospravedlňoval zmaření lidského života. A to i s přihlédnutím k tomu, že
přesně nevíme, co se mezi obětí a agenty v předcházejících okamžicích odehrálo.
Ještě necitlivěji se vyjádřil viceprezident JD Vance, který Good označil za „oběť levičácké ideologie“ (žena se podle některých zdrojů angažovala v takzvané sousedské hlídce, která monitoruje počínání agentů v sousedstvích Minneapolisu, a měla se účastnit některých protestů ve městě) a střelbu popsal jako „tragédii, která se stala její vlastní vinou“. A konečně, moderátor Fox News Jesse Watters se ve vysílání pokoušel vraždu ospravedlnit tím, že Good, o níž mluvil jako o „samozvané básnířce“, na svém profilu na sociálních sítích uváděla, jakými zájmeny se nechává oslovovat.
Zcestné srovnání s Kirkem
V souvislosti se smrtí Good se nám může vybavit jiná medializovaná smrtící střelba, k níž došlo před několika měsíci ve Spojených státech. Jenže zářijová vražda ultrakonzervativního influencera Charlieho Kirka se od vraždy Good liší v řadě zásadních bodů. Zaprvé, Kirka zastřelil osamělý civilní střelec, jakých už Amerika zažila nespočet – nikoliv příslušník státní agentury. Lze samozřejmě namítnout, že násilí ze strany lidí s odznakem pověřených chránit americké občany už jsme také byli svědky nespočetněkrát. Ve Spojených státech je totiž takřka na denním pořádku a jeho oběťmi jsou často muži a ženy jiné než bílé barvy pleti. Trochu cynicky můžeme odtušit, že kdyby Good nebyla mladou krásnou běloškou, rozhořčení veřejnosti by možná bylo mírnější. To však nedělá počínání agenta o nic méně šokujícím.
V normální demokratické zemi by podobně fatální zneužití moci vedla k okamžité rezignaci šéfky resortu vnitřní bezpečnosti Kristi Noem a pietě ze strany vysokých vládních představitelů. Mluvíme ale o Trumpově Americe, takže se veřejnost místo odpovídající reakce dočkala pouze šíření dezinformací.
Zadruhé, Kirkovu vraždu v kontrastu s výroky ohledně Good bezprostředně odsoudila řada demokratických předáků. O nepřijatelnosti násilí mluvil guvernér Kalifornie Gavin Newsom, tehdejší kandidát na newyorského starostu Zohran Mamdani, senátor Bernie Sanders nebo demokratická kandidátka na prezidentku Kamala Harris.
A konečně zatřetí, Good na rozdíl od Kirka nebyla veřejně známou, polarizující figurou, která si své živobytí postavila na debatách o kontroverzních tématech. Byla zkrátka mladou ženou a oceňovanou umělkyní, která se zapojila do občanských protestů. Anebo byla jen ve špatný čas na špatném místě. Oním špatným místem jsou ale, zdá se, nyní celé Spojené státy.
