Čte ve třech letech, ale neumí se přezout? 5 znaků, které napoví, že máte doma nadané dítě
Může se zdát, že mít doma nadané dítě je výhra v loterii. Realita ale nebývá bez potíží. Úžas nad encyklopedickými znalostmi se leckdy střídá s pláčem kvůli „špatně“ zavázané tkaničce. Jak poznat, že máte doma malého génia, a nenechat jeho jiskru zhasnout v systému, který fandí průměrnosti? O tom v podcastu Hlas Heroine mluví Dagmar Vávrová Čermáková, ředitelka školky, která talenty umí najít i tam, kde je ostatní přehlížejí.
Máte doma malé dítě, které vás zasypává otázkami a nespokojí se s povrchní odpovědí? Nebo dítě, které fascinovaně řeší složité labyrinty a rozeznává loga všech automobilových značek? Možná ho zároveň dovádí k pláči hluk nebo silné světlo. Nejspíš vás ani nenapadlo spojovat si tyto projevy s nadáním. Často totiž žijeme v domnění, že nadané dítě je to, kterému jde všechno samo, je nadměrně bystré a bezproblémové.
Realita je ale mnohem pestřejší, a právě mateřská škola je pravděpodobně prvním místem, kde se mimořádné talenty dají podchytit a rozvinout. Anebo také přehlédnout a tím dítěti a celé rodině připravit pár velmi frustrujících let ve vzdělávacím systému. Je docela dobře možné, že máte nadané nebo mimořádně nadané dítě doma. A ani o tom nevíte.
Ve společnosti, a dokonce i mezi vyučujícími panuje představa, že nadané děti jsou velkou vzácností, ale statistika mluví jasně: v populaci jich je zhruba dvacet procent, mimořádně nadaných pak dvě procenta. Přesto často zůstávají neodhalené. Dagmar Vávrová Čermáková, ředitelka pražské MŠ U Krtečka a hostka podcastu Hlas Heroine, boří mýty o malých Einsteinech.
„Takové dítě je výjimečné svými znalostmi, ale třeba i způsobem svého chování, což nás může mást, ale nás to mást nesmí. My to musíme odhalit,“ říká Dagmar Vávrová Čermáková. Dítě může v jedné oblasti excelovat, ale v některých praktických otázkách může působit bezradně. Klíčem je podle ní individuální přístup a pečlivé pozorování dětí při hře.
Foto: Jiří Matoušek
konkrétní obor nebo schopnost řešit labyrinty a stavět složité prostorové konstrukce. V Mateřské škole U Krtečka dětem vytvoří prostor nadání projevit a rozvíjet, i když mají ve třídě 28 dětí. Svým inkluzivním přístupem je tato školka, který sídlí v Praze 5 vyhlášená.
Velkým tématem epizody je i přechod na základní školu, který bývá pro nadané děti krizovým momentem. Pokud s jejich nadání v nové škole neumějí pracovat, nebo si ho ani nevšimnou, děti se nudí, začnou vyrušovat a dostanou nálepku zlobivého žáka nebo žačky. Ředitelka v podcastu vzpomíná na chlapce, který v pěti letech sám četl Robinsona Crusoe, ale ve škole narazil. „Paní učitelka o něm říkala: ‚Ten je hrozný, ten je tak nesoustředěný.‘ Tak když v pěti letech četl Robinsona, tak chápu, že ho ta Ema s tou mísou nezajímala.“
Proč nadané holčičky často unikají pozornosti, zatímco chlapci dostávají poznámky za vyrušování? Dagmar Vávrová Čermáková v rozhovoru otevírá i téma genderových rozdílů a vysvětluje, proč se dívky často snaží své schopnosti maskovat, jen aby nevybočovaly z role „hodné holčičky“. Dozvíte se také, jak vybrat školku, kde nadání vašeho dítěte bezpečně poznají.
Celou epizodu podcastu Hlas Heroine si můžete poslechnout s předplatným Heroine nebo na forendors.cz/heroine.
Co dalšího v podcastu uslyšíte:
- Proč se děti ve školce učí rozeznávat značky aut nebo vlajky států.
- Proč nadané děti „zlobí“. A proč ho nezabaví jen více stejných úkolů.
- Genderové rozdíly v nadání: Proč holčičky své schopnosti často maskují.
- Podle čeho poznat školku vstřícnou k talentům.
- Proč může dítě chápat lom světla, ale hroutí se z toho, že si ušpinilo ruce od barev.
- Přechod do první třídy: Kdy je potřeba navštívit poradnu.
Tento podcast vznikl díky podpoře nadace RSJ.
