Body shaming, sexualizace, násilné vztahy: Objektifikace žen očima současných umělkyň

Objektifikační teorie tento nežádoucí fenomén popisují jako stav, kdy je žena jako osobnost v podstatě oddělena od svého těla a je vnímána jako věc, na základě těla je hodnocena. V rámci sexuální objektifikace je na ni pak nahlíženo jen jako na předmět sexuální touhy.

Objektifikace může být různě intenzivní, může být zaměřena na kohokoli ve společnosti, ale pravdou zůstává, že předmětem jsou nejčastěji ženy.

Cílem výstavy je otevřít diskusi, a to skrze umění. Jedním z paradoxů umění je totiž podle Sejdija skutečnost, že ženy bývají zobrazovány jako objekty – a to z pohledu mužského pozorovatele, a ne tolik jako významné umělkyně. „Současné umělkyně přebírají kontrolu a poskytují svůj vlastní, často kritický, pohled na tuto tradici. Umění se tak stává zároveň platformou kritiky a nástrojem osvěty. Výstava je proto nejen estetickým zážitkem, ale i výzvou k společenské reflexi, debatě a hlavně změně," objasňuje záměr.

Výstava Žena objektem je tvořena 11 díly 7 umělkyň a její kurátorce Anně Praibišové záleželo na diverzním zastoupení stylů i témat: „Máme tak malířky, fotografku a také umělkyně, které pracují s látkou či plastem. Můžete vidět figurální malbu i abstrakci,“ doplňuje koordinátorka umění Magdalena Matoušková.

Pro kurátorku bylo zásadní, aby na výstavě byla díla, která osloví širokou veřejnost, ale zároveň nejsou výtvarně plochá. Navíc ji musela přizpůsobit specifickému prostředí kavárny. Jak konkrétní umělkyně vybírala? „Na začátku jsem si identifikovala jednotlivé fenomény, které se pojí s objektifikací, např. body shaming, nedobrovolná sexualizace, female vs. male gaze, pick-me girl, násilné vztahy a další,“ uvádí Anna Praibišová. Současné ženské tvorbě se věnuje poslední čtyři roky a výběr opravdu nepodcenila. Na výstavě jsou tak k vidění obrazy od Lucie Rosické, Dominiky Vyskočilové, Marie Štumpfové, Lenky Chánové, Julie Kopové, Antonie Zichové a fotografie od Wlasty Laury.

Cílem výstavy ale není jen otevřít diskusi skrze umění, ale i diskusi jako takovou. Proto je po celou dobu doprovázena sérií přednášek a debat s experty a expertkami z různých oborů, které se do hloubky věnují tématům spojených s objektifikací. Ve středu 29. listopadu od 17 do 18 hodin proběhne ve Skautském institutu poslední debata. Dva spolky – Beat Sexism a Nesehnutí – se spojí v diskuzi o objektifikaci žen v médiích. Nesehnutí deset let v kuse (do roku 2018) monitorovali situaci sexistické reklamy v českém mediálním prostoru a udíleli anticenu Sexistické prasátečko těm nejhorším. Zajímá vás, které značky by zasloužily anticenu za posledních 5 let? Neváhejte si zdarma zarezervovat své místo, podrobnější informace najdete na webu https://beatsexism.com.

Pokud se na debaty osobně nedostanete, budete mít možnost poslechnout si je v rámci podcastové série Beat Sexism Talks na Spotify, Apple Podcasts a dalších platformách.

Má to smysl!

„Je důležité, abychom se této problematice věnovali a pracovali na vytvoření společnosti, kde jsou jednotlivci hodnoceni nejenom podle svého vzhledu, ale také podle svých schopností, hodnot a vnitřního potenciálu. Věříme, že právě výtvarné umění je silným nástrojem pro zvýšení povědomí o této problematice a pro podporu rovnosti a respektu ve společnosti,“ uzavírá Blerta Sejdija.