Sexistická reklama snižuje lidskou důstojnost, říká Nejvyšší správní soud

Nejvyšší správní soud zveřejnil rozsudek ve věci brněnské společnosti provozující zastavárnu. Její reklamní leták inzeroval služby prostřednictvím fotografie mladé ženy oděné jen v kalhotkách. Krajský úřad Jihomoravského kraje posoudil tuto reklamu jako sexistickou a společnosti za ni uložil pokutu podle zákona o regulaci reklamy. Ministerstvo průmyslu a obchodu tuto sankci potvrdilo a jako v souladu se zákonem ji vyhodnotil i Krajský soud v Brně, na který se společnost obrátila předtím, než věc předložila Nejvyššímu správnímu soudu.

Na svém twitterovém účtu Nejvyšší správní soud tento rozsudek uvedl slovy: „Reklama, která využívá fotografie nahé ženy pouze k upoutání pozornosti na nesouvisející zboží, a tím staví ženu do pozice sexuálního objektu, představuje diskriminaci žen na základě pohlaví, snižuje jejich lidskou důstojnost a je v rozporu s dobrými mravy“.

Wow. V českém – eufemisticky řečeno – konzervativním prostředí, jehož je zrovna právní profese silným reprezentantem, jsme na tak jednoznačný a pregnantně formulovaný odsudek sexistické reklamy nebyli tak docela připraveni. To se mimochodem projevilo i na množství sdílení a komentování tohoto tweetu, který řádově přesáhl ohlas, který tweety Nejvyššího správního soudu obvykle vyvolají. Troufnu si říci, že pro otázku diskriminace a genderové rovnosti jde o nejzásadnější soudní rozhodnutí za poměrně dlouhou dobu.

Diskriminace a lidská důstojnost

Samotný rozsudek mimo jiné ukazuje na velmi dobrou práci všech příslušných orgánů, které si daly záležet na zdokumentování a argumentaci. Nejvyšší správní soud se s nimi v podstatných částech tohoto hodnocení ztotožnil a zmínil i důležitou věc z jednoho svého staršího rozsudku. „Jakákoliv diskriminace z důvodů rasy, pohlaví nebo národnosti automaticky představuje rozpor s dobrými mravy. Nelze se totiž domnívat, že by existovala diskriminace z důvodů rasy, pohlaví nebo národnosti, kterou by bylo možné považovat za souladnou s dobrými mravy.“ Než si přispěcháte stěžovat na kvóty nebo jiná podpůrná opatření, kterým se někdy říká „pozitivní diskriminace“, rozmyslete si to. Nedělejte to, právní úprava to už jednoznačně řeší.