„Vždyť to byl jen vtip.“ Skrytý sexismus upevňuje předsudky a zraňuje víc než otevřené hulvátství
Otevřená sprostota je obvykle neškodná. Většina lidí pozná
hulváta na první pohled a přestane jeho slovům přikládat váhu.
Ale když stereotypy a předsudky upevňují svými vtipy autority nebo známí a respektovaní lidé, může to napáchat daleko víc škody.
Pojem „transparentní sexismus“ jsem si vymyslela, když jsem sbírala materiál na svoji knihu o polských horolezkyních. Mnoho mých respondentek zdůrazňovalo, že jim obvykle nikdo neřekl na rovinu, že tenhle sport není pro ně. V nevinných vtipech, narážkách nebo komentářích se ale takové sdělení objevovalo pravidelně. Zajímavé je, že dotyční vtipálci by se nikdy za sexisty neoznačili a pravděpodobně proti přítomnosti žen v horách ani nic neměli.
Znovu použiji příklad z hor. Před několika lety se na polském horolezeckém festivalu zeptala horolezkyně Agna Bielecka polského cestovatele a horolezce Janusze Majera, proč se mezi členy zimní výpravy na K2 nedostala žádná žena. Ten okamžitě zavtipkoval, že jedna ženská na tolik chlapů je málo. Média se jeho slov – oprávněně – chytila a vytkla mu je jako příšerný projev toho, jak se v horolezeckém prostředí k ženám přistupuje.
Osobně nepochybuji o tom, že se v horolezectví diskriminace vyskytuje, Agna Bielecka nicméně později v rozhovoru konstatovala, že ji velmi překvapilo, že se příkladem tohoto problému stal zrovna Janusz Majer. O tomto horolezci se všechny moje respondentky vyjadřovaly jako o kultivovaném člověku na úrovni, který svoje kolegyně velmi podporuje. Všechny jako mantru opakovaly, že to prostě jen tak „plácnul“.
Právě taková plácnutí jsou ale velmi nebezpečná. A když se stanou terčem kritiky, paradoxně upevňují diskriminující pohled na svět; když se ohradíte proti něčemu, co je přece myšleno jako vtip, končí to často obviněním z upjatosti a nedostatečného nadhledu. Otevřeně sexistické výstupy mohou naopak pokrok a povědomí o nerovnostech podpořit. Zní to paradoxně? Hned to vysvětlím pomocí další historky.
Ko(s)mická nehoda
Na sjezd manažerů jisté mediální firmy, v níž jsem kdysi pracovala, pozvali jednoho muže, který byl známý tím, že létá do vesmíru. Měl dlouhou prezentaci v powerpointu o tom, jak se na let připravoval. Celé jeho vystoupení bylo prošpikované více či méně trapnými sexistickými komentáři. Reakce na jeho vtípky ale byly velmi vlažné. Vystupující začal ztrácet půdu pod nohama, spoléhal však na to, že zachmuřené publikum určitě probere k životu ta nejzábavnější (z jeho pohledu) část prezentace.
Zveme vás na konferenci:
A tak když vyprávěl o tom, jak funguje gravitace a jaké síly působí na člověka při volném pádu, promítl nám fotku parašutistky nahoře bez, jejíž ňadra pokládal za nejnázornější projev působení gravitačních zákonů. Bradavky zazářily na celý sál a vystupující očekával výbuch halasného smíchu. V místnosti se ovšem rozhostilo ticho, které přerušilo jen několik nervózních zakašlání a vrtění lidí na židlích. Pan kosmonaut popadl dálkové ovládání a snažil se nešťastný obrázek rychle přepnout, ve stresu se mu to ale nedařilo.
Nejsem si jistá, zda si hlavní hrdina tohoto vyprávění odnesl z uvedeného zážitku nějaké ponaučení. Nepochybuji ale, že všichni přítomní v sále ano. A pokud někoho tahle prezentace vskrytu pobavila, odešel z ní hluboce přesvědčený, že smát se takovým věcem je nevhodné nebo by se přinejmenším neměly ukazovat širokému publiku.
Tolerance, ale…
To byl příklad otevřeného sexismu; jak ale funguje ten transparentní? Nedávno jsem poslouchala svoje oblíbené rádio, v němž jeden odpolední pořad moderuje můj neoblíbený moderátor. Je to velmistr transparentního sexismu. Všeobecně je osvícený a otevřený, liberální, ale rád přibarví pořad reportáží o tom, že vědci konečně potvrdili, že ženské moc mluví (haha).
OK, podle výzkumů ženy možná mluví víc – ale zároveň jsou to právě ony, kdo má častěji na starosti například nákupy (což vyžaduje více interakce s lidmi) a péči o děti. Nebo to možná prostě souvisí s jejich psychologickými specifiky. Z pořadu jsem se však dozvěděla jen to, že už máme konečně vědecky doloženo, že ženské (haha) jsou opravdu schopné udolat chlapa svým žvaněním (haha).
Když takový výrok, který dělá z žen bytosti, jež otravují ctihodné muže svým brebentěním, zazní od váženého člověka považovaného za osvíceného liberála, mnoho lidí získá pocit, že je to v pořádku a mohou takové komentáře a vtipy dělat také. A co hůř, začnou tak vidět svět.
S invektivami opatrně
Je celá řada rčení, která používáme bez hlubšího zamyšlení, ačkoli vytvářejí diskriminující nebo rasistický obraz skutečnosti. Nevědomé diskriminace lidí s Downovým syndromem se dopustil mistr podobných neobratností, známý polský bavič Kuba Wojewódzki, když auto, které podle jeho názoru nemá příliš atraktivní design, označil za „auto s Downem“. Slovo „down“ se sice od lidí s Downovým syndromem významově částečně vzdálilo, na druhé straně ale stále velmi ubližuje, když se použije jako nadávka.
Právě proto je potřeba s touhle průhlednou diskriminací bojovat. Dělá z postojů a předsudků objektivní fakta, tedy základní stavební kameny naší každodennosti.
Nedávno jsem diskutovala o označení „černý kontinent“. Snažila jsem se vysvětlit, proč je tento pojem rasistický a neměl by se používat. Definovat celý kontinent skrz barvu pleti jeho obyvatel (pro pořádek připomínám, že hlína v Africe černá není) je jasný a výrazný projev rasismu. Mnozí však moje vysvětlení absolutně nebrali na vědomí a argumentovali, že Afrika prostě je černý kontinent. A hotovo.
Právě proto je potřeba s touhle průhlednou diskriminací bojovat – protože dělá z postojů a předsudků objektivní fakta, tedy základní stavební kameny naší každodennosti. V tom spočívá nebezpečí sexismu, rasismu nebo prostě transparentní diskriminace. Některé urážlivé postoje nám tak moc přešly do krve a zároveň i do jazyka, že už je vůbec nevidíme. Jsou průhledné, ale přesto se podílejí na tom, jaký obraz světa s jejich použitím vytváříme. Tenhle argument by měl proto také utišit všechny, kdo jsou přecitlivělí na politickou korektnost. Zamyslet se nad tím, jestli dané označení, vtip nebo přísloví neublíží nějakému člověku nebo skupině osob, není omezení svobody projevu. Je to projev vnímavosti privilegované části společnosti vůči tomu, co je pro ni neviditelné.
Vadí vám vtipy založené na předsudcích?
Článek byl poprvé publikován na Heroine.pl. Z polštiny přeložila Anna Šašková Plasová.
Aktuální číslo
- Swap - nový životní styl, pro který je podstatné nacházet radost jinde než v nezřízené spotřebě.
- Co by ženy měly dělat, pokud by chtěly mít v důchodu stejně peněz jako muži?
- Ani umělá inteligence není objektivní a nestranná. Proč má AI předsudky?
- Náš feel good speciál jsme tentokrát věnovali chůzi. Jak to udělat, aby nás po dlouhém výšlapu nebolely nohy ani duše?
- K ročnímu předplatnému balíček pečujících krémů od L'Occitane zdarma
