Heroine do schránkyPředplatit časopis 
Předplatné časopisu

Je načase, aby se do boje proti násilí na ženách zapojili muži, říká ředitel světové organizace White Ribbon

Muži proti násilíRozhovorSexuální násilíSexuální obtěžováníSpolupráceSport
Ilona Kleníková
| 31. 3. 2022 | 7 komentářů | 13 906
Je načase, aby se do boje proti násilí na ženách zapojili muži, říká ředitel světové organizace White Ribbon
Obtěžování při běhání zažívá většina žen. Foto: Jakub Cabalek

Většina žen zažila pokřikování, obtěžování nebo dokonce násilí při běhání venku. A pro některé je to důvod přestat sportovat. Je to součást genderově podmíněného násilí, kterému ženy ve veřejném prostoru čelí. Ředitel světové organizace White Ribbon, která proti násilí na ženách bojuje, věří, že svůj díl zodpovědnosti na ukončení násilí na ženách má každý muž.

V centru aktivit organizace White Ribbon je slib, který mohou muži složit, a připojit se tak k vaší misi. Co to je za slib?

Slib White Ribbon představuje závazek nikdy nespáchat genderově podmíněné násilí, neschvalovat jej a nezůstat potichu, když se v jakékoli formě násilí na ženách a genderově podmíněné násilí děje. Vyzýváme muže, aby si takový závazek vzali za svůj, aby se podívali na své vlastní chování a postoje a aby se stali součástí ukončení násilí na ženách. Důležité je i to, aby se stali dobrými vzory pro své okolí. Aby přispěli ke změně. Protože příliš dlouho to byly jen ženy, kdo proti násilí vystupoval a snažil se násilí zastavit. Je načase, aby se do toho úsilí zapojili i muži. 

Mluvit o pocitech bylo považováno za nemužné. Musíte to držet v sobě a jít dál, ať to stojí, co to stojí. To ohromně poškozuje samotné muže, ale poškodilo to i způsob, jak se vztahujeme k ženám.

Proč je tak důležité, aby muži nemlčeli? 

I když třeba s násilím nesouhlasíme a sami se k němu neuchylujeme, mluvit o tom pomáhá vyslat jasný signál ostatním. Aby se taky zapojili, stali se součástí řešení a pomohli vytvořit bezpečnější svět pro ženy ve veřejném prostoru – v komunitě, v práci i ve městě. 

Humberto Carolo: Muž proti násilí

Foto: White Ribbon

Výkonný ředitel neziskové organizace White Ribbon se genderově podmíněnému násilí věnuje už dvě desítky let. V neziskovém sektoru jsou jeho témata lidská práva, genderová rovnost a práva LGBTQ+ osob. Vystudoval sociologii, politologii a portugalštinu na University of Toronto.

Na svém webu píšete, že víte, jak změnit poškozující genderové stereotypy. Jak to tedy děláte?

Hlavně tím, že muže vzděláváme, mluvíme o tom a zvyšujeme povědomí o tomto tématu. Dáváme mužům tipy a nástroje k tomu, aby se stali silnými podporovateli žen a aby byli solidární. Jde o to, aby naše vlastní chování a postoje byly zdravé a férové. Chceme v tom být pro mladé lidi vzorem.

V jedné z vašich kampaní zdůrazňujete, že ukázat zranitelnost není slabost, ale síla. Proč to podle vás muži potřebují slyšet?

Mnoho z nás vyrostlo pod tlakem genderových stereotypů, podle kterých být mužem znamená být silný, nikdy nedat najevo slabost nebo emoce, nikdy nebrečet. Mluvit o pocitech bylo považováno za nemužné. Musíte to držet v sobě a jít dál, ať to stojí, co to stojí. To ohromně poškozuje samotné muže, ale poškodilo to i způsob, jak se vztahujeme k ženám. Takový přístup může vést k agresi a násilí. Chceme, aby muži byli schopni ukázat zdravější formy mužství – to znamená projevit empatii, soucit, podporu ženám a také se nahlas postavit proti násilí na ženách, což muži ne vždy dělali. Je načase to změnit a být jako muži víc slyšet v otázkách genderové rovnosti ve všech oblastech. 

Jak na vaše snahy muži reagují? 

Když mluvíme o dopadu nedostatečného propojení s vlastními emocemi, muži tomu rozumějí. Pamatují si, jak jako malí slýchali – nebreč, buď chlap. Já sám jsem s těmito stereotypy vyrůstal a vím, jak mohou člověka zraňovat. Nakonec muži jsou taky lidi a my všichni potřebujeme mít možnost vyjadřovat svoje emoce, dostat podporu, když jsme smutní nebo rozhození, a také si říct o pomoc. Měli bychom být schopní projevit emoce zdravým způsobem. Je OK být zranitelný, je v tom síla. 

Mnoho mužů v  debatě o násilí na ženách reaguje argumentem – ne všichni muži jsou takoví neboli „not all men“. Také na podobnou bariéru narážíte?

Ano. Je to tak, ne všichni muži páchají násilí na ženách. Ale všichni muži mají svůj podíl zodpovědnosti na tom, aby násilí na ženách skončilo. Aby se ukončila diskriminace, sexuální obtěžování a podpořila se genderová rovnost ve společnosti. To je něco, co mohou a měli by udělat všichni muži. Aby ti muži, kteří se násilí a obtěžování dopouštějí, věděli, že my ostatní to neschvalujeme a nebudeme mlčet. Proto je tak důležité nebýt zticha a přidat se k zastáncům a spojencům žen v osobním i pracovním životě, ale třeba i ve sportu. 

Mnoho žen se bojí běhat kvůli hrozícímu obtěžování. Jak běhat bezpečně?

běhat bezpečně
Foto: Jakub Cabalek
  • 60 % žen v anketě Runners World odpovědělo, že se při běhání setkaly s obtěžováním. 90 % projevů obtěžování a násilí, kterým ženy čelí při běhání, se dopouštějí muži.
  • Třetina žen běhá jen za světla. Více než polovina žen se za tmy raději určitým místům vyhýbá.
  • V roce 30. výročí založení se globálně působící organizace White Ribbon spojila s firmou adidas a při příležitosti uvedení nového designu ikonických bot Ultraboost 22 spustili kampaň proti násilí na ženách ve sportu.
  • Vznikla příručka With Women We Run pro trenéry a vedoucí běžeckých skupin v běžeckých komunitách adidas Runners v jednasedmdesáti městech po celém světě – včetně adidas Runners Prague
  • Adidas Runners Prague pořádají zdarma výběhy, cvičení síly i jogy, zúčastnit se může kdokoli, začátečníci i pokročilí. Na společné výběhy a plánované tréninky se přihlásíte přes aplikaci adidas Running a vyhledání komunity adidas Runners Prague.

My ženy často slyšíme, co všechno máme my samy udělat pro svoje bezpečí. Jako by to byla jen naše zodpovědnost. Pro ženy je oblast bezpečí ve veřejném prostoru a při sportu každodenní téma. Jak k tomu přistupujete ve White Ribbon?

Velké téma je hlavně běhání. Obtěžování při běhání venku ženy zažívají velmi často. Někdy jde i o život. To se musí změnit. Muži se musejí stát součástí řešení. Musíme se proti tomu spojit všichni – lidé všech genderů, neziskové organizace, firmy i vlády. Je rok 2022 a je načase, aby násilí na ženách skončilo. 

Co může každý z nás udělat hned teď, abychom pomohli násilí na ženách ukončit? Co bychom měli začít nebo přestat dělat, aby se ženy ve veřejném prostoru – třeba při běhání – cítily bezpečně?

První krok je uvědomit si, že v tom každý hrajeme nějakou roli. Hlavně muži. Protože naprosté většiny obtěžování a násilí na ženách se dopouštějí muži. To si musíme uvědomit. Všichni muži se proti tomu musejí postavit a přestat být zticha. A pak musíme myslet na to, jakým vzorem jsme pro své okolí – doma, v práci i na ulici. Musíme proti obtěžování žen nahlas vystupovat – musíme se ozvat, když vidíme nebo slyšíme, že se někdo chová nevhodně, udělá urážlivý vtip nebo se dopouští catcallingu – a například tím obtěžuje ženu, která šla běhat. Je potřeba říct – tohle není správné.

Zažila jste při běhání obtěžování ze strany mužů?

White Ribbon se tématu násilí na ženách a osvětě mezi muži věnuje už třicet let. Sledujete za ta léta nějaké zlepšení? A nehodil nás covid v tomto ohledu zpět v čase?

Naše organizace vznikla v reakci na vraždy čtrnácti žen, které byly zabity v roce  1989 na polytechnické vysoké škole v Montrealu. Od té doby se situace hodně změnila. Média se násilí na ženách věnují v mnohem větší míře. Druhá vlna hnutí metoo vynesla toto téma ještě více do popředí, stále více mužů se zapojuje. 

Ale covid měl silný dopad na celou společnost. Lidem bylo naloženo víc stresu, což vedlo k častějším konfliktům v domácím prostředí a také k nárůstu genderově podmíněného násilí. Proto je tak důležité, aby muži dokázali projevit zranitelnost. Musejí si uvědomit, že k tomu, aby se vyrovnali se stresem a životními krizemi, je nezbytné vyhledat pomoc a zdravěji pracovat s emocemi, chovat se soucitně a empaticky k ženám a k dětem – ale i k sobě navzájem. Muži často sahají k násilnému jednání i mezi sebou. To je také potřeba změnit. A mezilidské vztahy se tím rázem zlepší.

Článek vznikl ve spolupráci s naším partnerem – společností adidas. 

Nakoukněte do časopisu Heroine

V novém čísle Heroine najdete:

  • Šťastné a veselé v posteli!
    Lidi s feministickým pohledem na svět si prý užívají lepší sex než ostatní. Dokážou se totiž vykašlat na představy o tom, co je a není normální, a je pro ně zásadní vzájemný respekt. Heroine představuje první vydání věnované sexu. Buďte bez obav, že bychom chtěli někoho nebo něco soudit. Ať vás tenhle dárek příjemně naladí…
  • „Bylo to jako šlápnout na minu“
    Tak začíná článek Pavlíny, která krátce po 40. narozeninách dala průchod své touze po sexu, po cizích mužských tělech, po potěšení bez závazků. Potřebovala zjistit, kdo vlastně je. Text, u kterého se možná budete červenat, protože naráží na představy o tom, co se může a sluší.
  • Máte rádi áčko?
    Chtějí ženy anální sex, nebo se jen přizpůsobují mužské touze a představám z porna? Na to se v článku ptá Zuzana Kašparová, spoluautorka podcastu Vyhonit ďábla. Vyzpovídala několik žen, pro které je tato praktika důležitým zdrojem slasti, a připomíná, že penetrace není všechno.
  • Komu vadí svobodné ženy
    Na rozdíl od doby před pár lety už dnes v Česku jen málokdo veřejně hlásá, že když žena říká ne, myslí tím ve skutečnosti ano. Ten posun ovšem nenastal sám od sebe. Obrovskou zásluhu na něm má naše cover star, zakladatelka organizace Konsent a neúnavná čeřitelka stojatých sexistických vod Johanna Nejedlová.

a spousta dalšího čtení…

Diskuze k článku

Celkem 7 komentářů

Vstoupit do diskuze

Příspěvek, který se vám nejvíc líbí

kopretina | 4. 4. 2022 10:43

to Michal Macek: Ano, to se taky bohužel stává. Bývalý přítel se taky jednou pokusil zasáhnout a dostal nakládačku od toho chlapa, plus ho ještě mlátila ženská kabelkou, přičemž oba svorně křičeli, že se do toho nemá s*át. Někdy je těžké odhadnout situaci, to je pak lepší odejít a zavolat policii, zvlášť, pokud je útočník agresivní (často také pod vlivem drog nebo alkoholu). Ale jsou situace, kdy je to zcela jasné. Neměl by být problém se ozvat, když například evidentně zcela cizí člověk pokřikuje na slečnu v mhd, když kolegyni v práci obtěžuje zákazník, na rodinné oslavě opilý strejda začne plácat sestru po zadku nebo má kamarád oplzlé řeči o vaší společné známé,... Bohužel to spoustě lidí připadá vtipné, místo podpory se spíš smějí a když se pak žena nebojí ozvat, tak je najednou hysterka bez smyslu pro humor. To je třeba změnit.

+2
Reagovat

Příspěvek, který se vám nejvíc nelíbí

Pavel Křížek | 31. 3. 2022 18:14

Existuje něco, čemu se říká násilí na ženách.
Vedle toho existuje něco, čemu se říká "genderově podmíněné násilí, kterému čelí ženy".
A tyto dvě věci spolu souvisejí úplně stejně, jako pohlaví a gender - nijak.

V násilí na ženách vidím pravdový problém. Byl jsem vychován k úctě k ženám.

Pokud mě ale chce nějaký panák, propagující hnutí směřující k potlačování práv a svobod žen, poučovat o mé zodpovědnosti při plnění pětileky u nějakého sociálního konstruktu, tak ho rád pošlu i s tou jeho toxickou ideologií do háje. Raději budu chránit ženy před násilím a spoluvytvářet pro ně bezpečné prostředí.

-9
Reagovat