Sociální sítě nejsou toxické. Toxické je to, jak je využíváme, říká Kristýna Dolejšová v Hlasu Heroine

Podcast
Pavel Houdek, Ilona Kleníková
| 21. 6. 2021 | 3 036
Sociální sítě nejsou toxické. Toxické je to, jak je využíváme, říká Kristýna Dolejšová v Hlasu Heroine
Foto: Pavel Houdek

Před pěti lety se na instagramu pustila do boření mýtů o dokonalých tělech. Její mise začala z velmi osobních důvodů a otevřela téma body positivity. Proč posuzujeme a kritizujeme, kdo jak vypadá? Poslechněte si další díl podcastu Hlas Heroine s Kristýnou Dolejšovou, zakladatelkou projektu Za normální holky.

Když se Kristýna před pěti lety rozhodla, že bude sdílet svůj osobní příběh, vydala se na instagram, na sociální síť, která do velké míry přispívá k tomu, jak vnímáme ideál krásy, a která v nás vzbuzuje touhu po dokonalém vzhledu. „Šla jsem přímo do epicentra. Bylo to náročné. Projekt šlapal mnoha lidem na kuří oka. Ale díky těm diskusím se rozšířil do těchto rozměrů,“ říká Kristýna Dolejšová. „Neumím si představit jinou platformu, na které bych s tím začínala.“

Její profil #zanormalniholky sledovalo přes 155 tisíc lidí. Sama si ale nikdy nepřipadala jako influencerka a tomu označení se brání. „Sama bych se influencerkou nenazvala. Nejsem tam, abych lidi ovlivňovala, ale abych je inspirovala, aby se podívali na svůj život trochu jinak,“ vysvětluje. Virtuální prostor instagramu jí záhy přestal stačit, a tak se pustila do pořádání přednášek a vydávání knih. „Vždycky jsem chtěla lidi vídat tváří v tvář,“ vysvětluje. „Učila jsem lidi být více offline, ale přitom jsem sama byla jenom online a pořád jsem koukala do displeje mobilu. Vyčerpávalo mě to. Chtěla jsem se dostat k lidem i z jiných směrů.“

Téma obrazu těla a sebepřijetí se týká i mužů a bylo by dobře, aby se o tom víc mluvilo.

Příspěvky, které posilovaly koncept body positivity, motivovaly lidi ke zdravému přístupu k jídlu, pohybu a vlastní hodnotě, přitom oslovovaly nejen „normální holky,“ ale i muže. Kristýna odhaduje, že mužů bylo asi 5 %. „Když si spočítáte, kolik lidí projekt sledovalo, tak je to pár tisíc mužů, a to není málo,“ uvědomuje si Kristýna. Je jasné, že téma obrazu těla a sebepřijetí se týká i mužů, a podle Kristýny by bylo dobře, aby se o tom víc mluvilo.

Toxický instagram?

Instagram ale nevnímá jako původce všeho zla v oblasti přístupu k tělu. „Instagram je jenom nástroj. Není z principu toxický, toxické je to, jak ho využíváme. Instagram a sociální sítě nevznikly proto, aby nám kazily život. Ale s myšlenkou propojovat lidi, tvořit komunity se stejnými zájmy, inspirovat se. To tam pořád je,“ věří Kristýna Dolejšová. „Je na nás naučit se s tím pracovat, vybrat si, koho sleduju. Ten nástroj jako takový se dá použít i pro dobré věci, dneska už vzniká spousta hnutí a projektů, který přinášejí pro sledující hodnotu,“ říká.

Poslouchejte Hlas Heroine

Poslechněte si i další díly podcastu. Pavel Houdek se ptá pozoruhodných žen z mnoha oborů. V minulém díle to byla Miroslava Němcová z našeho speciálu Prezidentky. 

Miroslava Němcová: Přímá volba prezidenta byl velký omyl.

Projekt #zanormalniholky Kristýna po čtyřech letech ukončila. „Mým cílem bylo se s lidmi setkávat, předávat jim hodnotnější informace, pomáhat jim se vztahem k jídlu a k tělu. Já jsem pořád čerpala ze svojí zkušenosti a ze zkušeností žen, které jsem potkala. Ale to není dost,“ zjistila Kristýna. „Pokud se s někým chcete bavit o psychologii jídla nebo vztahu k tělu, dostáváte se i k traumatům, která mohou způsobovat emoční zajídání. Pak si musíte být jistí, že víte, co děláte, mít profesionální background,“ věří. Proto se pustila do studia oboru eating psychology a na instagramový projekt už jí nezbyl čas.

„Pro mě to na začátku byla forma terapie, sdílet, co všechno se ve mně odehrává,“ vzpomíná Kristýna v rozhovoru s Pavlem Houdkem. „Po dostudování budu moct dělat semináře a reálně s lidmi pracovat třeba na řešení jejich problémů s jídlem,“ plánuje Kristýna další profesní dráhu.

Jak moc je za naše sebepřijetí zodpovědný fitness a dietní průmysl? Liší se ženy a muži v přístupu ke cvičení a disciplíně? A proč to, čemu se Kristýna Dolejší věnuje, není propagace obezity, jak je jí často vyčítáno? Poslechněte si další díl podcastu Hlas Heroine.

Hlas Heroine je dostupný i na všech obvyklých platformách.

Nakoukněte do časopisu Heroine

V novém čísle Heroine najdete:

  • LUCIE HRDÁ Tváří titulní strany je advokátka Lucie Hrdá. „Oběti připodobňují znásilnění k vraždě duše a mnoho z nich tvrdí, že by byly raději mrtvé, než aby žily s touto zkušeností dál. Pokud se na tyto zločiny stále pohlíží jako na ublížení na zdraví, je to podle mě naprosté nepochopení,“ říká v našem rozhovoru. Organizace Bez trestu, kterou spoluzakládala, zveřejňuje skutečné rozsudky, aby upozornila na to, za jaké činy odcházejí pachatelé od soudů jen s podmínečnými tresty. „O násilí nesmíme mlčet,“ říká Lucie a sama se neúnavně angažuje.
    Lucii Hrdou fotila naše spolupracovnice v Londýně Eliška Sky.
  • STOP NÁSILÍ NA ŽENÁCH! Nějakou formu domácího násilí zažilo 20–40 % žen. V době první covidové vlny narostlo domácí násilí až o 50 %. Každá třetí žena se stala terčem sexuálního obtěžování. Zkušenost se znásilněním má asi 5–10 % českých žen, přičemž naprostá většina z nich se nikdy neobrátí na policii. Co ještě potřebujeme slyšet, abychom jako společnost přestali zavírat oči před domácím a sexualizovaným násilím?
  • MŮJ ŽIVOT S MOHAMEDEM „Mohamed zná holky, jako jsem já (35+ single ženy s kariérou), jen z filmů. Já znám kluky jako Mohamed jen ze zpráv. Oba kolem těch stereotypů první týdny potichu našlapujeme. Nevíme, co čekat. On uzavírá svůj den modlitbou, já sklenkou vína.“ Michelle Losekoot svěřila Heroine svůj příběh o tom, jak nabídla hostitelskou péči jednomu z dětí, které na českém území skončily jako uprchlíci bez rodičů. Co při tom Michelle zjistila o sobě? A co o naší společnosti?
  • FAST FEMINIST FASHION Nakupují české feministky v řetězcích? Je udržitelná móda jen pro privilegované? A koho posiluje podceněné oblečení? Módní publicistka Veronika Ruppert se zamýšlí nad přesahy mezi feminismem a módou ohleduplnou k planetě i lidem. V příloze Sustainable přinášíme také rozhovor s klimatoložkou Táňou Míkovou a tipy na udržitelnější cestování z pera architekta Petera Bednára.

a spousta dalšího čtení…

Diskuze k článku

V diskuzi nejsou žádné komentáře

Vstoupit do diskuze