Muži a ženy v důchodovém systému nemají rovné postavení, říká Danuše Nerudová v Hlasu Heroine

Prezidentky
Pavel Houdek, Ilona Kleníková
| 24. 5. 2021 | 35 komentářů | 5 004
Muži a ženy v důchodovém systému nemají rovné postavení, říká Danuše Nerudová v Hlasu Heroine
Foto: Pavel Houdek

Jednou z tváří prezidentského speciálu Heroine je rektorka Mendelovy univerzity a ekonomka Danuše Nerudová. V rozhovoru s Pavlem Houdkem mluví nejen o zodpovědnosti skutečných lídrů, ale i o nerovnosti důchodového systému. A dojde i na úvahy o její prezidentské kandidatuře.

Zavřít univerzitu bylo pro Danuši Nerudovou vloni na jaře jedno z nejtěžších manažerských rozhodnutí v životě. Díky tomu, že zastavila výuku týden před nařízením vlády, ale měli v jarní vlně na univerzitě jen minimum nakažených. I když tehdy Danuše Nerudová čelila poznámkám, že je hysterická, protože je žena, a muž by univerzitu nezavřel, je přesvědčená, že to bylo dobré rozhodnutí. „V takovýchto krizích musí lídr brát na sebe odpovědnost, musí umět rozhodovat, a hlavně musí umět nést následky svého rozhodování,“ věří Nerudová. Rok s covidem podle ní ukázal, kdo dokáže být lídrem, a kdo tím lídrem naopak není.

Nerovnosti i v důchodu

Jako ekonomka se Danuše Nerudová zabývá kromě jiného rovností v oblasti daní a důchodů. „V Čechách nemáme rovné příležitosti,“ uvědomuje si. „Byť explicitně nemáme v daňovém systému ustanovení, která by diskriminovala muže nebo ženy, tak – tím, že muži a ženy žijí v jiných socioekonomických vztazích – na ně mají jednotná ustanovení odlišný dopad,“ tvrdí Danuše Nerudová.

Patříme k zemím, kde je největší rozdíl mezi platem muže a ženy na stejné pozici. Když ty rozdílné mzdy promeleme rovnostářským důchodovým systémem, pořád nám zůstává velký rozdíl mezi důchodem muže a ženy

Jako příklad uvádí slevu na dani za nepracující manželku: „V těch modelech, kdy muž pracuje a žena je s dětmi doma, to vytváří pocit, že to je finančně výhodné. Žena ať si klidně zůstane doma, protože muž na ni dostane slevu. Nicméně to nemotivuje ženu vracet se na trh práce. Řadíme se v Evropě k zemím, které mají velmi nízkou participaci žen na trhu práce po prvním i po druhém dítěti.“

Jako předsedkyně Komise pro spravedlivý důchod hledá způsoby, jak je narovnat. „Hlavním tématem, kterým jsme v komisi začínali, byly nerovné důchody mužů a žen a rozdíl dva a půl tisíce korun v průměrném důchodu ženy a muže v České republice,“ uvádí. „Patříme k zemím, kde je největší rozdíl mezi platem muže a ženy na stejné pozici. Náš důchodový systém je velmi rovnostářský, ale když ty rozdílné mzdy tím systémem promeleme, pořád nám zůstává velký rozdíl mezi důchodem muže a ženy,“ vysvětluje. 

Heroine Prezidentky

Tištěný speciál Heroine Prezidentky, věnovaný ženám v politice, ve veřejných funkcích a možná snad jednou i v nejvyšší funkci státní. Kdo by měl být první českou prezidentkou? Liší se ženský leadership od mužského? Jakým překážkám ženy v politice čelí?
Bradáčová, Kolínská, Němcová, Šípová, Nerudová. Pět rozhovorů s ženami, které na to mají. – Je čas na „ženský styl“ vedení – Feministická knihovnička – O závislosti na práci – Co nás učí Zuzana Čaputová – Vyplatí se kvóty?  
Více o speciálním vydání Heroine Prezidentky.

Jednou z příčin nerovnosti vidí v tom, jak se odměňují osoby pečující o děti, což jsou v drtivé většině ženy. „Když jsem si přečetla v připomínkách, kde premiérovi poradci, pánové Kahoun a Ungerman psali, že péče o dítě je ‚solidární‘ složka v důchodovém systému, tak jsem si říkala, že jsme se snad vrátili do sedmnáctého století. Nakonec jsme se shodli, že péče za každé dítě by měla být oceněna. V návrhu je 500 korun pro osobu, která o dítě pečuje,“ říká Danuše Nerudová, která na Mendelově univerzitě zavedla genderový audit odměňování. „Existuje stereotyp, že muž je živitel rodiny, a tak by měl dostat vyšší mzdu. S tím se nehodlám smířit,“ upozorňuje.

Poslouchejte Hlas Heroine

Minulý díl: S herečkou Terezou Těžkou o filmu V síti, polyamorii a pokřikování na ulici.

Poslechněte si i další rozhovory s pozoruhodnými ženami.

Kvóty jsou na ni příliš radikální

Zároveň ale není zastánkyní zavedení kvót. „Nepopírám, že žijeme ve světě, který si pro sebe vytvořili muži. Společnost ale velmi emotivně přijímá jakákoliv radikální řešení,“ uvědomuje si. „Reálně hrozí, že v momentě, kdy zavedeme kvóty, tak všechny ženy, které něčeho dosáhnou, a všechny jejich úspěchy budou relativizovány,“ obává se Danuše Nerudová.

Jaké jsou podle ní jiné možnosti, jak změnit uvažování společnosti? A jakými cestami se ubírají její úvahy nad vlastní prezidentskou kandidaturou? Poslechněte si celý rozhovor v novém dílu podcastu Hlas Heroine.

Hlas Heroine je dostupný i na všech obvyklých platformách.

Nakoukněte do časopisu Heroine

V novém čísle Heroine najdete:

  • LUCIE HRDÁ Tváří titulní strany je advokátka Lucie Hrdá. „Oběti připodobňují znásilnění k vraždě duše a mnoho z nich tvrdí, že by byly raději mrtvé, než aby žily s touto zkušeností dál. Pokud se na tyto zločiny stále pohlíží jako na ublížení na zdraví, je to podle mě naprosté nepochopení,“ říká v našem rozhovoru. Organizace Bez trestu, kterou spoluzakládala, zveřejňuje skutečné rozsudky, aby upozornila na to, za jaké činy odcházejí pachatelé od soudů jen s podmínečnými tresty. „O násilí nesmíme mlčet,“ říká Lucie a sama se neúnavně angažuje.
    Lucii Hrdou fotila naše spolupracovnice v Londýně Eliška Sky.
  • STOP NÁSILÍ NA ŽENÁCH! Nějakou formu domácího násilí zažilo 20–40 % žen. V době první covidové vlny narostlo domácí násilí až o 50 %. Každá třetí žena se stala terčem sexuálního obtěžování. Zkušenost se znásilněním má asi 5–10 % českých žen, přičemž naprostá většina z nich se nikdy neobrátí na policii. Co ještě potřebujeme slyšet, abychom jako společnost přestali zavírat oči před domácím a sexualizovaným násilím?
  • MŮJ ŽIVOT S MOHAMEDEM „Mohamed zná holky, jako jsem já (35+ single ženy s kariérou), jen z filmů. Já znám kluky jako Mohamed jen ze zpráv. Oba kolem těch stereotypů první týdny potichu našlapujeme. Nevíme, co čekat. On uzavírá svůj den modlitbou, já sklenkou vína.“ Michelle Losekoot svěřila Heroine svůj příběh o tom, jak nabídla hostitelskou péči jednomu z dětí, které na českém území skončily jako uprchlíci bez rodičů. Co při tom Michelle zjistila o sobě? A co o naší společnosti?
  • FAST FEMINIST FASHION Nakupují české feministky v řetězcích? Je udržitelná móda jen pro privilegované? A koho posiluje podceněné oblečení? Módní publicistka Veronika Ruppert se zamýšlí nad přesahy mezi feminismem a módou ohleduplnou k planetě i lidem. V příloze Sustainable přinášíme také rozhovor s klimatoložkou Táňou Míkovou a tipy na udržitelnější cestování z pera architekta Petera Bednára.

a spousta dalšího čtení…

Diskuze k článku

Celkem 35 komentářů

Vstoupit do diskuze

Příspěvek, který se vám nejvíc líbí

Jouda | 24. 5. 2021 20:45

Ano je to pravda, postaveni muzu a zen je v ceskem duchdovem systemu velice nevyvazene.

Kdyz zjistime pomer, kolik v prumeru zeny a muzi do duchodoveho systemu odvedli a kolik pote cerpali, je vysledek jasny. Cesky duchodovy system zeny velice zvyhodnuje. Coz podle meho nazoru neni na skodu.

Duvody jsou dvoji.
Delsi doba trvani cerpani duchodu u zen.
Dale, jak bylo i v clanku zmineno, rovnostarsky zpusob vypoctu, ktery silne zvyhodnuje nizsi prijmy pomoci mechanismu zapoctu, kdy se odvody na duchod od urcite hranice zapocitavaji pouze 20%.

Svedsky mechanismus osobnich uctu, kdyz se duchod pocita z toho, co dana osoba skutecne odvedla, by v tomto problemu mohl pomoci, ale obavam se, ze dusledky by byly presne.opacne, nez zamysli autorka.

+9
Reagovat

Příspěvek, který se vám nejvíc nelíbí

Micka | 25. 5. 2021 12:04

Tady někdo nepochopil, že žena se stará i o děti muže. Není to její kratochvíle být finančně na někom závislá, ale takhle náš systém funguje.

-4
Reagovat
Zobrazit komentovanou zprávu