kupte si předplatné tištěného časopisu a dostanete balíček weledy

Sociální podnikání: Vydělejte na tom, že se díky vám druzí budou mít lépe

08. duben 2021
15 758

Je správné na činnostech, které prospívají společnosti či životnímu prostředí, vydělávat? Nebo by nám při konání dobrých skutků měl stačit pouze dobrý pocit? Bez příjmu si může dovolit fungovat málokdo a hlavním cílem podnikání může opravdu být lepší svět. Sociální podnikání umožňuje mít dělání dobra jako živobytí.

Foto: Shutterstock

Je nepříjemné to přiznat, ale peníze potřebuje každý. Dělat něco „jen pro svůj dobrý pocit“ dlouhodobě není bohužel udržitelné. Pokud člověk chce dávat něco ze sebe ostatním, musí mít nejdříve pokryté své potřeby – mít kde spát, co jíst a nesmí se obávat, jak zvládne příští měsíc zaplatit účty. Občanští aktivisté a ekologové bývají často vyhořelí právě i pro to, že jejich nepochybně prospěšná činnost pokrytí jejich finančních potřeb nezajistí. Sice jsou kvalifikovaní a svým srdečním tématům věnují většinu svého času, ale bokem musí ještě vydělávat na jídlo a složenky. 

Problém nedostatku peněz v oblasti ekologie a pomoci společnosti naštěstí má řešení, a tím je sociální podnikání. Sociální podnikání často začne jako aktivita jednoho nadšence nebo malé skupinky lidí, kteří vidí ve společnosti problém a chtějí ho pomoci vyřešit. Podnikání totiž už dávno není jenom o tom vydělat si co nejvíce peněz pro sebe, stále více bere v potaz i to, jaký dopad má podnikání na naši společnosti a životní prostředí. 

Podnikání s přesahem

Ačkoliv definice sociálního podnikání lze najít v mnoha verzích, na základních parametrech se autoři shodují: V podnikání je plněn společensky prospěšný cíl. Může to být začleňování znevýhodněných osob do trhu práce, přinášení zaměstnanosti do vyloučených lokalit či ochrana přírody. Cílem je vždy něco, co přináší společnosti prospěch. 

Sociální podniky sice mají za svůj hlavní cíl „vyšší dobro“, stále se ale musí jednat o životaschopné podnikání, které si na sebe vydělá. Proto musí mít fungující business plán, znát své cíle a též rozumět cenové politice, aby se podniku dařilo fungovat v černých číslech. To, co sociální podnikání odlišuje od běžného, je práce se ziskem. U sociálních podniků nejde o to, aby si co nejvíce odnesli majitelé či akcionáři firmy do svých kapes, ale velká část zisku je znovu investována do rozvoje podniku, do péče o zaměstnance a do plnění společensky prospěšných cílů.

Sociální podnikání je podnikatelská činnost prospěšná pro všechny strany. A rozhodně nejde o to vydělat na něčím neštěstí.

Důležitý je zde také environmentální aspekt. I když má podnik za cíl na příklad zlepšit zaměstnanost v určitém vyloučeném regionu, musí myslet i na správné zacházení s místními zdroji, aby podnik na úkor jedné oblasti nedělal škodu v jiné. Častý je také důraz na pozitivní lokální dopad. Sociální podniky bývají velmi důležitými subjekty v místě, kde působí. Jsou například zapojeny do místních iniciativ, zaměstnávají převážně občany z daného regionu a využívají zdroje, které vyrobí ostatní místní podnikatelé. 

Sociální podnikání je podnikatelská činnost prospěšná pro všechny strany. A rozhodně nejde o to vydělat na něčím neštěstí. Naopak. Sociální podnikání je přitažlivou alternativou ke klasickému podnikání. Láká také mnoho žen, které se zajímají o stav světa a chtějí svou činností pomáhat ostatním. 

Může reklama pomáhat?

V České republice existuje hodně úspěšných příkladů sociálních podniků, které jsou i ekonomicky soběstačné. Na uvedených příkladech je krásně vidět, jak rozličné sociální podnikání může být.

Green Cat pod vedením Judity Nechvátalové je zajímavý sociální podnik, který vznikl proto, aby financoval činnost organizace TEREZA. Ta se zaměřuje na vzdělávání mladých převážně v ekologických tématech. Protože je vzdělávání poměrně finančně náročné a samo na sebe si nevydělá, řešením bylo založit přidruženou firmu. Tak vznikla ekologická reklamní agentura Green Cat, která díky svým výdělkům finančně podporuje činnost právě této vzdělávací organizace.

Stejně jako celá organizace i reklamní agentura má ekologický základ. Nabízí „rostoucí“ papír, ptačí krmítka a v reklamní činnosti se zaměřuje na ty klienty, kteří jsou v souladu s jejich postoji. Green Cat funguje již skoro sedm let a i ekonomicky se jí dobře daří.

Plenky pro lepší svět 

Bamboolik se zakladatelkou Zuzanou Hlouškovou je firma, která se zaměřuje na výrobu ekologických látkových plen pro děti. V čem pomáhají společnosti? Nejenom že se zaměřují na redukci odpadu, protože jejich látkové pleny jsou znovupoužitelné, ale kladou také důraz na přírodní složení a na převážně lokální dodavatele použitých materiálů.

Důležitou součástí jejich podnikání je lokální výroba plen v České republice nejen v několika chráněných dílnách, ale nyní i ve vlastní šicí dílně, kde umožňují pracovat na flexibilní a zkrácené úvazky, což vychází vstříc potřebám matek s malými dětmi či samoživitelek a v mnoha výrobních firmách je to stále opomíjeno. Firma je ekonomicky soběstačná a plenky vyváží do několika evropských zemí.

Keramika, která probouzí život

Tento sociální podnik je tak trochu jinak zaměřený – jeho smyslem byla obnova opuštěné lokality. Keramika Maříž působí na pomezí českých a rakouských hranic a vznikla v opuštěné vesnici Maříž, kam se přes třicet let nesmělo, protože byla příliš blízko rakouské hranici. V 90. letech se jednalo o téměř zapomenuté místo a právě keramická dílna do této oblasti z velké části vnesla život. Nyní Keramika Maříž nabízí kromě prodeje originální keramiky i ubytování či pohoštění. V opuštěném pohraničí poskytují práci a podílí se tak na obnově dlouho zapomenutého místa. Podnik nyní vede Markéta Trubáčková, manželka zesnulého zakladatele Keramiky Maříž.

Vím, jak je občas těžké najít spojence, kteří by měli stejný cíl. V oblasti sociálního podnikání naštěstí existuje projekt, který tyto podniky s přesahem sdružuje. Jedná se o projekt Slušná firma, jehož spoluzakladatem je Tomáš Hajzler, který dlouhodobě upozorňuje na neférové praktiky velkých korporací a podniků. Právě Slušná firma sdružuje prospěšné a sociální podniky, kterým jde více než o zisk, a nabízí jim možnosti zapojení se do komunity, získání širší prezentace firmy a také možnost účastnit se pravidelných setkání. 

Sociální podniky jsou přínosem pro společnost, bohužel nedostávají od státu podporu. Státní aparát často hází malým a středním podnikům klacky pod nohy.

Podporu nabízejí i různé akcelerační programy, které s rozjezdem sociálního podnikání pomohou. Pro podnikatele v oblasti pozitivního dopadu na klima je určen akcelerátor Climate Challenge pořádaný Impact Hubem, v rámci kterého účastníci získají mentora pro rozjezd svého podnikání, mají možnost se radit s experty a na mnoha temarických workshopech načerpat cenné know-how.

Ačkoliv jsou sociální podniky přínosem pro společnost, bohužel nedostávají od státu významnější podporu. To je možné vidět i při současné pandemii, kdy státní aparát často hází malým a středním podnikům klacky pod nohy. Jako příklad smutného státního zacházení se sociálním podnikem slouží i Keramika Maříž, která bohužel musí vracet částku z jarního programu Antivirus kvůli tomu, že se zpozdila s platbou sociálního pojištění o jeden den. Upřednostnila totiž platby dodavatelům, z nichž mnohé byly též malé sociální podniky, které na těchto příjmech závisely. Nakonec sociální pojištění Keramika Maříž zaplatila v poslední den splatnosti. Platba se ovšem připsala až o den později a proto z pohledu úřadu nesplnili podmínku programu. Musí proto vrátit 80 tisíc korun. Je to smutná ukázka fungování systému.

Každý může pomáhat

I malí podnikatelé a živnostníci ale mohou svojí činností pomoci měnit svět k lepšímu, aniž by nutně museli zakládat sociální podnik. V České republice i v zahraničí naleznete mnoho příkladů podnikatelů, kteří část zisků z podnikání věnují na dobročinné účely. Já osobně to tak mám nastavené i u sebe, 5 % ze zisku z prodeje své knížky o bezodpadové domácnosti a z e-booku o ekologickém investování věnuji neziskovým organizacím. Například ekologicky zaměřený e-shop Organikk, zasílá 5 % z každé objednávky na účet organizace Justice for Nature. Příkladů, jak se může firma postavit ke společenské odpovědnosti, je mnoho. Každá pomoc a smysluplná činnost organizace se počítá. 

Když chcete smysluplné a prospěšné práci zasvětit celý profesní život, právě sociální podniky mohou být skvělou alternativou ke klasickému podnikání. Vydělávání peněz a pomoc druhým si nemusí odporovat, právě naopak – konání dobra se může stát předmětem podnikání. A vydělané peníze zároveň mohou smysluplně pomáhat. Jen je potřeba myslet na to, že i sociální podnikání je pořád podnikání. A jako takové se neobejde bez fungujícího business modelu. Nadšení a vůle pomáhat lidem je jen jedna část rovnice. Bez zevrubného zhodnocení trhu, finančního a marketingového plánu rovnice vašeho sociálního podnikání nejspíš nebude mít příznivý výsledek.

Popup se zavře za 8s