Menopauza, endometrióza nebo vliv mentální zátěže. Ohledně ženského zdraví existuje hodně oblastí, kde zatím částečně nebo úplně chybí výzkumná data, podotýká psycholožka Marci Lobel. Absolventka Harvardu a Kalifornské univerzity v Los Angeles (UCLA) se snaží bílá místa zaplnit už pětatřicet let. Na jaře jí k tomu pomohly i české ženy: jako hostka brněnské Masarykovy univerzity pro ně připravila speciální dotazník o stresu v těhotenství, na který je expertkou. „Studie ukazují, že když ženy přijdou domů z práce, jejich krevní tlak v průměru stoupne. U mužů naopak po příchodu domů klesne,“ vysvětluje v rozhovoru o zdraví, ženách a vědě pro web Heroine.cz.

Platí, že je ženské zdraví ve vědeckém výzkumu pořád otloukánkem?
O mnoha aspektech ženského zdraví pořád moc nemluvíme. Mám na mysli například menstruaci a reprodukční zdraví, které je stále tabu, problematiku PMS, ale také třeba riziko infarktu nebo srdečních onemocnění u žen. Věděla jste, že největší risk úmrtí pro ženy nepředstavuje rakovina prsu, jak se mnozí domnívají, ale právě nemoci srdce?
Srdeční selhání je v Česku obecně dlouhodobě nejčastější příčinou smrti, ale nikdy jsem nad tím takhle neuvažovala.
Rakovina prsu dokonce ani není nejsmrtelnější rakovina. Tohle prvenství má rakovina plic. V Evropě je vysoký podíl lidí, kteří kouří klasické cigarety, e-cigarety či užívají různé nikotinové produkty. Týká se to i mladých dívek. Pěstujete si tu generaci, která má zaděláno na velmi špatné zdraví, až bude starší. Je důležité, aby lidé tyto informace měli.
V souvislosti se srdečními chorobami se stává, že ženy ani zdravotnický personál nevědí, o jak velké riziko ve skutečnosti jde. Nejspíš jste někdy slyšela, že symptomem blížícího se infarktu je pocit, jako kdyby vám na hrudi seděl slon.
Ano. A také vystřelující bolest v levé paži.
To ale platí hlavně pro muže. Ženy častěji zažívají extrémní únavu, žaludek na vodě nebo motání hlavy. To všechno může značit jejich blížící se infarkt. Nedivím se, že jste tyto symptomy neznala. Dokud o nich nebudeme častěji psát a učit ve školách, lidé se o nich nedozvědí.
Další málo prostudovanou oblastí ženského zdraví je zdraví reprodukční, kterým se hodně zabývám. V prestižním vědeckém časopise The Lancet byl nedávno publikován článek, v němž vědci a vědkyně oznámili změnu názvu syndromu polycystických ovarií (PCOS) na polyendokrinní metabolický ovariální syndrom (PMOS). Je to proto, aby bylo zřejmé, že jde ve skutečnosti o metabolický syndrom, a že ne každá žena má při něm cysty na vaječníkách.
Kolem PMOS panuje stigma, stejně jako kolem endometriózy. Obě tato onemocnění jsou málo diagnostikována, přitom postihují asi 10 procent žen v reprodukčním věku. Může trvat roky, než vám někdo potvrdí, že jím trpíte, a vy si můžete celou dobu myslet, že vaše bolest je vlastně normální. Lékaři a lékařky se oběma diagnózami často začínají zaobírat až ve chvíli, kdy ovlivňují ženinu reprodukci. Jako bychom byly stroje na miminka. To, že zdravotní systém ženské problémy bere méně vážně, vidíme napříč obory. Jejich bolest bagatelizujeme. Porod přitom může být stejně bolestivý, jako když vám řežou nohu.
Mimochodem, ženy mají oproti mužům větší pravděpodobnost, že jim budou předepsána antidepresiva. Je to ale skutečně proto, že častěji podléhají depresím? Nebo jsou některé symptomy, které ženy zažívají, chybně označovány za deprese, i když se ve skutečnosti jedná o fyzický zdravotní problém? Mužům naopak nejsou deprese diagnostikovány dostatečně, protože řada z nich si problém v téhle oblasti nechce přiznat.
Proč je výzkum týkající se ženského zdraví v dnešní době pořád tak pozadu?
Jednou z příčin je to, že ve vědě působí málo žen. Víme přitom, že jakmile do nějakého výzkumného oboru přijde větší počet žen, začne se více zaměřovat i na problémy a oblasti, které mají přímý dopad na ženské životy.
Co dalšího se v textu dočtete:
Dám vám příklad ze svého vlastního: před jednatřiceti lety jsem poprvé rodila. Po porodu jsem prožívala obrovský vztek. Byla jsem naštvaná na knihovnu v mém městě, protože neměla dost široké uličky na to, abych jimi protlačila kočárek. Byla jsem naštvaná na firmy, které vyráběly dětskou výživu, protože jsem chtěla zkusit kojit. Byla jsem naštvaná na zastánce a zastánkyně kojení, kteří mi podsouvali, proč to dělám celé špatně. Napadlo mě, že bych měla tenhle vztek začít zkoumat. Udělali jsme výzkum zaměřený na pocity žen, když se stanou matkami – ukázalo se, že velký vztek prožívá asi 30 procent zkoumaných žen. V mé zemi to souvisí také s nedostupností kvalitní péče o děti, protože vám nikdo nezaplatí mateřskou a zařízení péče je málo a jsou velmi drahá. Snažíte se vydělávat peníze a zároveň pečovat o svou rodinu.
Zajímavé výsledky má větší zapojení žen ve vědě také v oblasti výzkumu zmiňovaných srdečních chorob. Velká studie infarktu prokázala, že pokud jedete na pohotovost a ošetří vás lékařka, máte po srdeční příhodě větší šanci přežít. Platí to pro muže i ženy, takže pokud byste někdy prodělala infarkt, ptejte se po ženě-lékařce.
Přidejte se k Heroine za 149 Kč měsíčně a získejte neomezený přístup.
