Ještě před 20 lety se o vyhnání Němců mlčelo. Kniha o Gertě Shnirch pohled Čechů změnila, teď se o to snaží i film
Některé knihy mají moc měnit způsob, jakým přemýšlíme o věcech a dějinných událostech. Mezi ně patří Vyhnání Gerty Schnirch autorky Kateřiny Tučkové. Díky ní se na konec druhé světové války v Česku začalo nahlížet nejen jako na moment triumfu nad nacismem, ale také velkou dějinnou křivdu spáchanou na nevinných civilistech německého původu. Dá se očekávat, že dvoudílná filmová adaptace románu vzbudí ještě širší ohlas.
„V souvislosti s osmdesátiletým výročím konce druhé světové války vloni v květnu jsme si nepřipomněli jenom porážku nacistického Německa, ale i události spojené s odsunem nevinných německých obyvatel z mnoha koutů tehdejšího československého území, včetně živelného vyhnání Němců z Brna, které se odehrálo v noci z 30. na 31. května. Z města tehdy muselo násilně odejít téměř třicet tisíc lidí, zejména žen, dětí a starých lidí,“ píše Klára Kubíčková v textu pro web Heroine.cz.
„Němečtí obyvatelé Brna měli často jen velice málo času na sbalení svých osobních věcí a posléze byli odvedeni na některé z hromadných seřadišť, nejznámější z nich je pravděpodobně Mendlovo náměstí. První skupina odcházela ještě téhož dne kolem dvaadvacáté hodiny, poslední odsouvaní opouštěli Brno v šest hodin ráno druhého dne,“ popisuje David Kovařík v knize Brněnský pochod smrti. Cestou se odehrávalo jejich bití, zneužívání, zabíjení. Mezi lidmi propukla úplavice a kopaly se hromadné hroby. Počet obětí se odhaduje na 1 700. Je až s podivem, že ještě na přelomu tisíciletí se o událostech mlčelo. Debatu rozproudili studující Masarykovy univerzity a na ně navázala Kateřina Tučková. Ta si trasu pochodu prošla a hovořila s přeživšími, aby si dokázala představit, co během těch poválečných dnů prožívali.
„Příběhy, které mi moje respondentky svěřily, se otiskly do postavy Gerty a jejích souputnic. Většina z nich je tragická, ale co mě při nakládání s nimi asi nejvíc zasáhlo, bylo uvědomění, že nezůstaly izolovány v čase odsunu, ale že se trauma, které prožily odsouvané ženy, promítlo i do životů jejich potomků, tedy do životů druhé a někdy i třetí generace. Tak dlouhý stín tehdejší bezpráví vrhlo,“ popisuje okolnosti vzniku knihy Tučková. Kniha Vyhnání Gerty Schnirch vyšla v roce 2009, následovala pozvání na autorská čtení, besedy… Tón veřejné debaty se postupně měnil, až v roce 2015 přišla veřejná omluva brněnského primátora a biskupa.
Je pravděpodobné, že k proměně veřejného mínění přispěly mimo jiné i knihy, jako je například Vyhnání Gerty Schnirch. Jak Tučková příběhy sbírala? Jak se cítila, když část pochodu smrti šla s kočárkem? Více si přečtěte na webu Heroine.cz.
