E-shop Heroine: předplatná, Manuál pro moderní mámy, Heroine Premium

Voda místo krve při testování vložek a další: kde všude doplácejí ženy na svět řízený muži

Aktualizováno: 04. duben 2024, 10:00
21. srpen 2023
14 173

Ženy mohou volit, mohou si brát, koho chtějí, v očích mnohých tak feminismus už svoji roli dohrál. Je to ale opravdu tak? Kniha Neviditelné ženy od Caroline Criado Perez představuje děsivě obsáhlý katalog oblastí, ve kterých jsou ženy oproti mužům v nevýhodě. Data bychom tedy už měli, teď s tím ještě něco udělat.

Článek poprvé vyšel v tištěné Heroine v srpnu 2023. Aktualizovali jsme ho u příležitosti vydání českého překladu knihy Neviditelné ženy.Foto: Matteo Badini / Unsplash

Často slyšíme, že feminismus dnes nemá smysl, protože základní problémy nerovnosti mezi muži a ženami už byly vyřešeny. Ženy v západní liberální společnosti mohou volit a být voleny, mohou studovat, vlastnit majetek, rozvádět se či chodit na interrupce (aniž by o tom rozhodovali jejich manželé, otcové nebo různé komise). Teď záleží jen na individuálních schopnostech každé ženy, jak se uplatní a jak si to v osobním životě zařídí! Jakékoli další zásahy jsou zbytečným či nebezpečným sociálním inženýrstvím. Znevýhodněni jsou dnes spíš muži, kteří častěji umírají na infarkty, častěji dokonávají sebevraždy či končí ve vězení, a navíc málokdy dostávají při rozvodu děti do péče. Šach mat, feminisme, dohrál jsi, nyní raději chraňme muže, kteří ani nemohou pomáhat ženám do kabátů.

Doba datová

Toto přesvědčení ale odporuje robustně nahromaděným datům. Co se týče společenské rovnosti mužů a žen, jsme sotva na začátku, a to i ve velmi moderních demokraciích, natožpak v méně rozvinutých částech světa. Je pravda, že feminismus zhruba do raných devadesátých let 20. století často trpěl důkazní nouzí. K většině témat totiž neexistovalo dost výzkumů a psalo se hlavně na základě osobních zkušeností či odhadů nebo soukromého bádání. S dnešním vývojem počítačů, internetu, digitálních algoritmů a umělé inteligence se ale dostáváme exponenciálně na úplně jinou úroveň poznání. Právě věda postavená na datech, respektive těch opravdu velkých datech, nám dává jasné zprávy – zvýhodnění mužů oproti ženám je patrné na všech myslitelných úrovních a vypadá to, že se dokonce zvyšuje.

Alespoň tak to formuluje novinářka Caroline Criado Perez v knize Invisible Women: Data Bias In World Design For Men, jež vyšla anglicky v roce 2019 a nyní se dočkala českého překladu - Neviditelné ženy: Jak data a výzkumy utvářejí svět pro muže. Argentinská rodačka, která za svůj život s rodiči procestovala Španělsko, Portugalsko, Nizozemí, Tchaj-wan a Velkou Británii, si vytyčila vskutku globální záběr – ukázat, jak rozdílné podmínky k životu mají muži a ženy po celém světě. S pečlivě ozdrojovanými více než 1 300 příklady shrnutými do jedné publikace nadobro změnila otázku z váhavého „Děje se vůbec něco?“ na „Co s tím, proboha, budeme dělat?“.

Ženské zdraví je lidské zdraví.
Foto: Adobe Stock

To přece nemůže tak bolet, píše Michaela Kramárová v úvodníku nové Heroine

Ženské zdraví

V recenzi není možné zmínit ani desetinu témat, jimž se kniha věnuje. Je to zdrcující smršť důkazů na zhruba 360 stranách nekompromisního, hutně psaného textu a k tomu 80 stran poznámkového aparátu psaného miniaturním písmem. „Věděla jsem, že si nemůžu dovolit udělat jedinou chybu v číslech,“ řekla v rozhovoru pro magazín Penguin, kde popisovala, že na začátku práce byla spíše skeptická, zda ještě v 21. století může vůbec přijít na něco přelomového, ale po dokončení se z ní stala přesvědčená feministka. Samotnou četbu líčí mnozí čtenáři a čtenářky podobně – buď to nedočtete, protože se vám zavaří hlava a dostanete se do fáze popírání reality, nebo se z vás stanou feministé.

Kniha, která vyhrála v soutěži Královské vědecké společnosti cenu za nejlepší publikaci roku a cenu za nejlepší titul roku podle deníku Financial Times, přitom není žádným ideologickým manifestem, jen obsahuje obrovské množství uspořádaných čísel, která sama vyprávějí příběh. Jak upozorňuje Caroline Criado Perez, nejtěžší je pochopit, že ve velkém objemu dat toto zkreslení nevzniká ze záměrné zlovůle, ale je spíše druhem nemyšlení a automatismu. Soukromé motivace jednotlivců jsou vlastně nedůležité. Důležitý je vzorec.

Žena komplikuje testování

Asi nejznámějším argumentem, který Perez uvádí, jsou záchranné pásy v autech – ty jsou totiž kalibrovány na velikost mužů (testovací figuríny v USA měly až do roku 2011 univerzální výšku a váhu), takže ženám hrozí o 70 procent vyšší riziko lehkého úrazu, o 47 procent vyšší riziko vážného úrazu a o 17 procent vyšší riziko úmrtí. Ale to je jen začátek.

Foto: Rachel Louise Brown

Kdo je Caroline Criado Perez

Britská novinářka, oceňovaná spisovatelka a feministická aktivistka. Na svém aktivistickém kontě má řadu konkrétních úspěchů, angažovala se například v kampani za více žen zobrazovaných na bankovkách. Když pak Bank of England oznámila, že se na desetilibrovce objeví portrét Jane Austen, čelila Perez na Twitteru nenávistným útokům. I díky jejímu tlaku se Twitter odhodlal zjednodušit nahlašování takového obtěžování.

Ženy ve srovnání s muži mnohem více pracují, méně vydělávají a jsou hůře hodnoceny za stejné činnosti. Potíže mužů v práci se řeší rychleji a efektivněji. Pracovní úrazy u mužů klesají, u žen stoupají. Ochranné pomůcky fungují vzhledem k anatomickým odlišnostem u žen hůře než u mužů, a to se bavíme i o vybavení v armádě nebo u policie. Ženy pracují častěji s těkavými chemikáliemi a mají častěji rakovinu.

Některé léky, které zabírají u mužů, u žen nefungují, případně na nich ani nejsou testovány, ačkoli ženy mají jiné enzymy v ledvinách a střevech. Některé nemoci a poruchy u žen nejsou diagnostikovány, protože se projevují „netypicky“, tedy odlišně než u mužů. Neuznává se specifičnost ženského těla a všemožně se přehlíží nebo potlačuje ženská sexualita.

Je těžké dosáhnout na horní police nastavené na výšku dospělých mužů. Ženy se třesou zimou v kancelářích, kde je teplota nastavená na normu pro muže. Většina současných mobilních telefonů se ženám drží špatně v ruce, protože mají průměrně menší dlaně. Velké mobily navíc nemohou nosit v kapsách, protože ženské oblečení kapsy buď nemá, nebo jsou mnohem menší. Menší mobily na trhu pak mají mnohem menší výpočetní výkon, nehledě na horší aplikace, takže se nevyplácí je kupovat. Oktávy na klavírech jsou standardně tak široké, že dělají problém většině pianistek. Města pro ženy nejsou vystavěna příliš přátelsky. Mnoho zastávek hromadné dopravy tone v noci ve tmě, takže ženy buď chodí méně ven, nebo chodí dřív domů, nebo utrácejí peníze za taxíky, místo aby jezdily levněji MHD… To je jen pár příkladů, které Perez v knize uvádí.

Zaplnit „datovou mezeru“ a změnit „design světa“ je přitom titánský úkol na dlouhá léta. Unisex svět není dílem feministů, ale sexistů, kteří nerozlišují muže a ženy v těch oblastech, kde je to třeba. Nemyslí na ně, nevyhrazují pro jejich specifické vlastnosti a potřeby náležité prostředky na výzkum a výrobu. Pokud svět řídí převážně muži, kteří si nevšímají potřeb žen, jak to asi může vypadat?

I ty, Siri?

Navíc „cinknutými daty“ krmíme i databáze spravované umělou inteligencí a učíme jejich algoritmy, aby byly stejně sexistické. Počítačové překladače jazyků vyhodnocují určitá povolání jako mužská či ženská a podle toho formulují inzeráty s nabídkou pracovních míst či generují zkreslenou obchodní komunikaci. Software firmy Amazon diskriminoval na automatizovaných pracovních pohovorech uchazečky, jakmile nalezl v jejich životopisech zdůrazněné slovo „žena“ či „ženský“. Softwary na rozeznávání hlasů reagují na mužské hlasy přesněji, přestože ženy mluví zřetelněji. Když Apple uvedl na trh svou virtuální asistentku Siri, zvládala tato umělá inteligence snadno najít kontakty na prostitutky či dodávku viagry, ale nikoli na potratovou kliniku. Pomohla mužům se srdečním infarktem zavolat záchranku, ale nevěděla, co dělat, když jí žena oznámila, že byla znásilněna.

Situace nevypadá příliš nadějně už jenom proto, že v IT průmyslu stále pracuje minimum žen. Technologie, data a algoritmy přitom nejsou neutrální. Matematika a programování nemají gender, nicméně tvorba a uspořádávání dat jsou naprosto zásadně určeny rodovými a jinými předsudky. Můžeme snadno upadnout do kybernetické kastovní společnosti, kde ženy představují nepříjemnou, ale pominutelnou odchylku v datech. Nejhorší na tom je, že nejde o hrozbu nejasné budoucnosti. Už v tom žijeme.

Caroline Criado Perez neposkytuje žádný návod, co se situací dělat. Její snaha o objektivitu a neangažovanost tak může část čtenářstva ponechat ve zmatku a bezvýchodnosti, ačkoli bychom se měli co nejvíc aktivizovat.

Neviditelné ženy vydalo nakladatelství Host v roce 2024, do češtiny ho přeložila Tereza Plachá.

Článek poprvé vyšel v tištěné Heroine v srpnu 2023. Aktualizovali jsme ho u příležitosti vydání českého překladu knihy.

Aktuální číslo

  • Kulturní války režisérky Barbary Herz
  • Může být matka dobrý „vědec“?
  • Jak vychovat odolné děti
  • Rodičovská půl na půl 
Popup se zavře za 8s