Často jsme homofobní a rasističtí, říká farářka, na kterou se kvůli podpoře gayů a Romů dívají skrz prsty

Farářka Anna Polcková je známá tím, že pracuje s romskými dětmi. Někteří její snahu označují za naivní a zbytečnou. Ona v ní ale vidí smysl. „Mnozí lidé, se kterými spolupracuji, se o mé práci s Romy vyjadřují s trpkým politováním. Se soucitným výrazem ve tváři mi dávají najevo, že jsem naivní, když si myslím, že Romy ve Šrobárce změním. Kladou mi otázku, proč to vlastně dělám, proč vynakládám tolik úsilí. Je mi líto, že se někdo dokáže vyjadřovat posměšně nebo agresivně dávat najevo, že z našich snah nic nebude. Nepotřebuji nikoho měnit. Měli bychom změnit sebe a to, jak o Romech smýšlí většina. Často se projevujeme jako homofobní a rasistická společnost. V uvažování a v řízení většiny se musí něco zásadně změnit.,“ říká Anna Polcková v rozhovoru pro Heroine.cz.

S výtkami míří i do vlastních řad. „Někteří představitelé církve a někteří křesťané tvrdí, že „jen“ oni vědí, co Bůh chce. Dělají si nárok rozlišovat, kdo může patřit do církve a k Bohu, jaké představy o vztazích má mít a jak má žít, chce-li působit v církevních funkcích. Myslím si, že je to velmi agresivní pozice," staví se vůči církevnímu odmítání queer lidí, které je podle ní v rozporu s tím, jak víru sama vnímá.

Farářka říká že jí vadí, kdy si někdo dělá nárok na právo posuzovat víru a život jiných. Podobné názory prý měla vždy, přiznává ale, že ne vždy je říkala tak hlasitě. „Časem jsem začala přicházet do situací, ve kterých jsem cítila, že musím mluvit jasněji, otevřeněji. Zejména po setkáních s lidmi, kteří mi vyprávěli o svých životech a o tom, že se cítí osamělí nebo vyloučení. Celá křesťanská církev vyznává víru ve svatou církev obecnou, tedy společenství otevřené pro každého. Pořád mě překvapuje, že církev není inkluzivním společenstvím pro všechny. To bychom měli změnit."

Jak mluví s ženou, která se netají tím, že by chtěla eutanazii? Kdy pochybuje? A co jí lidé nejčastěji říkají před smrtí? Více na Heroine.cz.