V ukradené peněžence byla jediná fotka mrtvé dcery. Právnička pomáhá pachatelům pochopit, co opravdu způsobili

V Česku je nejčastěji udělovaný trest pro pachatele a pachatelky trestných činů podmínka, říká na úvod rozhovoru pro Heroine.cz Petra Masopust Šachová a vysvětluje, proč to není vždy dobré řešení. „Pachateli se řekne, že se teď musí tři roky chovat příkladně, jinak ho soudce pošle do vězení. A to je všechno. Často se to navíc řeší trestním příkazem, kdy nedojde ani na hlavní líčení. Vynese se rozsudek na základě papírů od stolu. Pachateli to přijde poštou, ten si to přečte a je z toho venku,“ popisuje běžnou českou praxi.

V obětech pak ale zůstává trauma a mnoho otázek. Jako v případě mladé Irky jménem Ailbhe Griffith, kterou jedné noci cestou z práce brutálně znásilnil neznámý muž. To, že byl odsouzen, jí pomohlo jen na chvíli. „Došlo mi, že nejsem volná. Něco se ještě musí stát. Často mě napadalo: Kdybych mu jen tohle mohla říct. Kdybych se ho jen mohla na tohle zeptat. Chtěla jsem vědět, proč mi to udělal. Jak mohl někoho tolik nenávidět, aniž by ho vůbec znal,“ vyjádřila se v nedávném rozhovoru pro Heroine.cz.

O restorativní justici se Petra Masopust Šachová dozvěděla během studií na pražských právech a následných pobytech v Berlíně a USA. Když se pokoušela o její zavedení a rozšíření v Česku, měli ji mnozí lidé, jak sama říká, trochu za blázna. „Dnes stojí v čele Institutu pro restorativní justici, který před šesti lety založila. Přestože u nás existuje několik institucí, které tento přístup využívají, nebyla tu žádná, která by se mu věnovala výhradně. Vedle advokační činnosti se pak organizace zaměřuje také na přímou práci s pachateli a oběťmi, kdy v rámci programu ReSet za asistence zkušených facilitátorů zprostředkovává setkání, která lidem mění život k lepšímu,“ popisuje Lukáš Houdek. O jednom takovém setkání mezi Magdou a Jiřím jste se mohli nedávno dočíst v časopise a na webu Heroine.

Institut pro restorativní justici se také snaží změnit práci soudců. „„Když někdo něco ukradne, systém se ho vůbec neptá, proč to udělal. Soudce se to vůbec nedozví,“ říká. Vytvořila proto s kolegy a dalšími odborníky z oboru soubor restorativních otázek, které pátrají po důvodech pachatelova činu i po tom, zda se za něj cítí odpovědný a jak napravit, co svým jednáním způsobil,“ tvrdí Petra, a zdůrazňuje, že mnohé trestné činy nemá vůbec smysl trestat vězením.

Co už se Institutu podařilo, jaké má další cíle, a jak se práce s oběťmi a pachateli promítá do osobního života Petry Masopust Šachové? Nejen to se dočtete na webu Heroine.cz.