E-shop Heroine: předplatná, Manuál pro moderní mámy, Heroine Premium

Přes dvacet let dokazuje, že ženy umí vědu. Socioložka Marcela Linková je další Moje Heroine roku 2023

Říkali jí, že věda přece nemá rod, je dobrá, nebo špatná. Taky jí říkali, že ženy na určitou vědu nemají buňky. Neposlouchala je. Marcela Linková už dvaadvacet let nejen zkoumá, ale i odstraňuje nerovnosti ve vědě a v akademickém prostředí. Teď se další držitelka titulu Moje Heroine ohlíží za tím, jakou cestu ušla coby vedoucí Národního kontaktního centra - Gender a věda. Je dlouhá a zdaleka nekončí. „Když si vybavím začátky NKC – gender a věda v roce 2001, dochází mi, jak strašně moc se toho za těch dvacet let změnilo. Ale zas ne tak úplně,“ podotýká socioložka pro Heroine.

Marcela Linková má na sobě šaty Boss, 11 899 Kč, Answear.cz. Make-up & vlasy, styling: Natálie HostačnáFoto: Alžběta Jungrová

„Že se budu zabývat něčím, co má něco do činění s vědou, věděním a feminismem, mi začalo být jasné během vysoké školy. Jenže co by to mohlo být? Věděla jsem, že nechci do soukromé sféry ani do nezisku, chtěla jsem dělat vědu,“ popisuje své začátky Linková. „Brácha, který už pracoval v Sociologickém ústavu, mě nasměroval na Dr. Marii Čermákovou, která v roce 1990 založila a od té doby vedla oddělení Gender a sociologie. Musela ve mně něco vidět, protože na konci naší schůzky mi nabídla místo u sebe v oddělení. Tohle bylo poprvé, kdy Máša Čermáková sehrála v mém životě zásadní roli. Podruhé to bylo o rok později, v roce 2001, když získala grant od Ministerstva školství na vybudování Národního kontaktního centra – gender a věda. Nikdo jiný v oddělení to dělat nechtěl, pro mě to spojilo dohromady všechno, o čem jsem přemýšlela.“

„Někdy kolem roku 1985 naši dostali nápad přihlásit mě a bráchu na kurz angličtiny. Tenkrát to nedávalo úplně smysl, kde by to člověk za socialismu uplatnil? Možná hrálo roli to, že táta chtěl studovat anglistiku a historii, jenže by při přijímačkách v roce 1969 býval musel podepsat souhlas se vstupem vojsk. To neudělal. A tak jsem anglistiku vystudovala já. Naše první učebnice angličtiny, ve které vystupovala rodina Prokopových, byla plná stereotypů a mě to štvalo. Začala jsem je pak vnímat všude kolem.“ Feminismus se tak v Linkové začal formovat dřív, než ho vůbec uměla pojmenovat. Popírání ženské autority si všímala všude: od spolužáků, které iritovalo její zaměření na ženské autorky, až po šířící se pseudovědecké teorie o tom, že ženy mají menší mozek a jsou proto hloupější než muži.

Kde máte tu diskriminaci?

Když v roce 2001 Linková začínala s NKC - Ženy a věda, profesoři a docenti jí psávali s údivem. Proč tohle téma vůbec řeší? „Ženy na techniku a přírodní vědy nemají buňky, tak proč je uměle tlačit někam, kam nechtějí? Podobně nemají zájem o vedoucí pozice, protože mají děti a pečují o rodinu. Žijeme ve svobodné společnosti a každý si může zvolit, co chce dělat. Nikdo nikomu v ničem ­nebrání,“ popisuje Linková tehdejší rozšířený společenský narativ. 

Podívejte se na video medailonek Moje Heroine 2023 Marcely Linkové:

„­Bývalý premiér Miroslav Topolánek pak v roce 2007 během zahájení Roku rovných příležitostí prohlásil, že ‚žena se může svobodně rozhodnout děti nemít a pak jsem přesvědčen, že má stejné příležitosti uplatnění jako muž'. A naše následné výzkumy toto v různých obměnách prokazují ve výpovědích samotných vědců dodnes. Což nebrání tomu, aby se v akademickém prostředí držela představa, že nikdo přece nikoho nediskriminuje. Jenže diskriminuje,“ podotýká současná členka poradních a expertních orgánů v ČR a v Evropské komisi.

Foto: Se svolením Škoda Auto

Cenu čtenářstva vám přináší Škoda Auto

Společnost Škoda Auto a.s. je jednou z nejdéle kontinuálně vyrábějících automobilek na světě. Historie společnosti sahá až do roku 1895, kdy Václav Laurin a Václav Klement položili základy dnes globálně působící firmy. Ta klade velký důraz na rozmanitost, začleňování i rovné a spravedlivé podmínky pro své zaměstnance. Od roku 2022 je oficiálním partnerem festivalu Prague Pride. Letos představila unikátní vůz Škoda Enyaq Coupé Respectline, který svým designem odkazuje na hodnoty ochrany lidských práv i životního prostředí.

Vítězka dostane zapůjčený vůz Škoda Enyaq.

První rok v Sociologickém ústavu ale nešlo jen o vědu. „Když jsem žila v devadesátých letech v San Franciscu, World Wide Web pro nás byl jeden obrovský příslib osvobození, včetně osvobození od striktních genderových rolí a identit. V časopisech jako Wired vycházela pojednání o tom, co vše nám z hlediska zkoušení identit internet nabízí a že díky tomu ­pochopíme pozice jiných skupin lidí a budeme díky tomu tolerantnější. Dnes se ve světle online násilí, toxicity a útoků na ženy a ­LGBTQI+ osoby a další skupiny tento příslib zdá naprosto naivní. Tenkrát to byla žitá realita, v San Franciscu proudila debata o genderových rolích a díky zkušenostem osob procházejících tranzicí se ukazovalo, že to, zda někoho vnímáme jako ženu či muže, je mnohem důležitější než osobní schopnosti jednotlivce.“

Linková se tehdy věnovala také tématu diskriminace trans osob, mnohem dříve, než se problematika trans práv jakkoliv promítla do širšího společenského diskurzu v Česku. „V roce 2002 jsme v Sociologickém ústavu zorganizovaly konferenci „Transgender – žijeme mezi vámi“. Akce získala ocenění TransPřítel 2002, čehož jsem si děsně vážila. Co na mě tenkrát zapůsobilo nejvíc, byly výpovědi o otřesném lékařském násilí, které zažívaly trans osoby. Zejména šlo o brněnskou sexuologii a její primářku. Rádoby vědecká zástěrka se používala pro šikanu a páchání eugenického násilí. To, co trans osoby v Brně zažívaly, jinak nazvat nejde.“ Kromě toho Linková a NKC v prosinci 2001 uspořádaly v Muzeu policie konferenci o znásilnění, které se účastnili zástupci policie, neziskových organizací a akademické sféry.

Neustálé vyjednávání

V současnosti Linková NKC - gender a věda vede už přes dvacet let. Zaměřuje se na sociologii genderových organizací, proměny systému výzkumu a vývoje a hodnocení vědecké práce z genderové perspektivy. 

Foto: Heroine.cz

Ženy, které mění svět k lepšímu

Výzva Moje Heroine je ve svém třetím ročníku. Opět hledáme ženy, které mění svět k lepšímu. Každá z nich ve veřejném prostoru otevírá otázky, které považujeme za důležité.

Více o projektu Moje Heroine

„Vždycky je to týmová záležitost,“ říká. „Pracovat na tématu genderové rovnosti není vždy jednoduché, vysvětlujete dokola stejné věci, setkáváte se se stejnými protiargumenty, občas i útoky. Obrovská část té práce je emocionální, protože diskriminace a pocity nespravedlnosti jsou hluboké, etické záležitosti, které prožíváte s druhými. Aby to šlo dlouhodobě zvládat, musíte mít trpělivost a oporu v týmu, možnost spolehnout se na sebe navzájem. Navíc člověk se nenarodí s tím, že by se ve vědě cítil jako doma, je to neustálé vyjednávání sama se sebou. Já jsem měla v průběhu let neuvěřitelné štěstí na skvělé a motivované kolegyně, kterým stejně jako mně záleží na tom, aby věda fungovala férově. A stejně tak jsem měla díky evropským projektům úžasné mentorky, od kterých jsem se mohla učit.“

Partnerem ceny čtenářstva Moje Heroine je automobilka Škoda Auto.

Aktuální číslo

  • O tom, jak rodí ženy, rozhodují muži
  • BDSM coming out
  • Malý, tlustý, plešatý? Body shaming se týká i mužů. Promluvili Čestmír Strakatý, Šimon Holý, René Levínský a Jordan Haj
  • Budoucnost je rostlinná
Popup se zavře za 8s