Pokud jako terapeut umanutě začnete hledat trauma, pokaždé nějaké najdete. Pozor na populární nálepky a trendy, varuje psycholog
V psychologii a psychiatrii, tak jako v každém oboru, se objevují trendy, kterým propadnou laici i část odborné obce. Někdy ale může podobné nálepkování a škatulkování škodit a paradoxně spíš ztěžovat cestu k uzdravení nebo seberozvoji. „Vždycky budou nějaké trendy, které přitáhnou pozornost, na tom ještě není nic špatného. V současnosti je jedním z největších trendů návrat psychedelik, například ketaminové terapie,“ popisuje psycholog a odborník na seberozvoj Dalibor Špok v rozhovoru pro Heroine.cz.
Sociální sítě žijí populární psychologií, všude vidíme zaručené nové metody, které nás zbaví traumat, ukonejší vnitřní dítě a pomohou odemknout ohromující potenciál. Na trendy – diagnózy i metody, jako jsou rodinné konstelace nebo pobyty ve tmě – naskakuje i část odborné veřejnosti.
Foto: Shutterstock
„Nejhorší je, když si terapeut nebo terapeutka z nějakého přístupu vytvoří ideologii, tedy vše vysvětlující princip. Pokud jako expert, jako osoba, která má nad klientem určitou moc, například začnete umanutě hledat trauma, vždycky nějaké najdete. Ale může to být zavádějící pro vás i klienta,“ říká psycholog a odborník na osobní rozvoj Dalibor Špok v rozhovoru s Antonínem Handlem na webu Heroine.cz.
Neplatí při tom, že by jednotlivé postupy, nebo dokonce neodbornost byly nutně na škodu. Ale bez hlubšího porozumění těžko rozpoznat, kdy je například třeba posunout se dál. „Osobní rozvoj je cesta a člověk, který je na začátku, má jiné potřeby a jiná očekávání, než když už pokročí dál. Je to podobné, jako když chodíte do posilovny – na začátku nepotřebujete nejlepšího trenéra, stačí někdo, kdo pohlídá, abyste se nezranil. Ale čím jste dál, tím specifičtější podporu potřebujete, říká Dalibor Špok.
Pokud se terapeut nebo terapeutka nadchne pro určitý přístup – nebo trend – a učiní z něj jediný způsob, jak nahlížet na potřeby klienta či klientky, je to nebezpečné z řady důvodů. Nejenže pak může doporučovat nevyhovující nástroje, ale snadno dokonce ovlivní prožívání osoby jim svěřené: „Z psychoterapeutické literatury víme, že terapeut může klientovi třeba i vsugerovat symptomy. Je známo, že když klient například změní terapeuta z freudianského na jungianského, během několika schůzek se mu nebo jí můžou začít zdát sny nabité jungiánskou symbolikou. Vliv psychoterapeutů je obrovský.“
Také proto Dalibor Špok vyzývá ke zdravé skepsi. Na máloco najdeme jednoduchou odpověď a nic není spásné.
Chcete se dozvědět více o psychoterapeutických postupech? Proč seberozvoj není jako výlet do hor? Jak nám může pomoci překračování hranic jednotlivých humanitních oborů? Přečtěte si celý rozhovor s Daliborem Špokem na webu Heroine.cz.
