Chtěli utéct z Prahy na venkov, nakonec to nevyšlo. Teď manželé provozují moderní bistro hned ve dvou městech
Prémiová káva, kvalitní vína, sladké i slané pečivo a spousta pečlivě vybraných dobrot k okamžité konzumaci i „na potom“. Táborské bistro i smíchovská kavárna a koloniál s názvem Triko sázejí nejen na uspokojení chuťových buněk svých zákazníků, ale také na sousedskou a přátelskou atmosféru a pracovní návštěvy šéfkuchařů odjinud.
Otevřít si v Praze kavárnu v zapadlé uličce, kam se od rušného dopravního uzlu Anděl musí jít do kopce? Před deseti lety možná obyvatelé poklidné Nikolajky vrtěli hlavami a nevěřili, že se právě u nich může udržet podnik, který nekompromisně trvá na špičkové kvalitě všeho, co svým hostům nabízí. Čas dal ale majitelům, manželskému páru Marii a Michalovi Burdovým, za pravdu. Kavárna a koloniál jménem Triko se udržela a vzkvétá. Mimochodem, kde se zrodil neobvyklý název? „Michal už víc než čtvrt století spoluprovozuje tetovací studio Tribo, a tak jsem si tehdy říkala, že by to mohlo mít hezkou návaznost. Tribo-Triko. A to „K“ v Triku může znamenat kafe nebo koloniál nebo korbel piva nebo kalich vína nebo křupavý rohlíček nebo kdovíco,“ vysvětluje Marie Burdová.
Postupně rodina otevřela i stejnojmenné bistro v jihočeském Táboře. „Měli jsme období, kdy nás Praha sužovala,“ říká Marie Burdová. Do života, jaký nabízí středně velké město v kouzelné krajině, se s manželem zamilovali. Marie v Táboře navíc vyrůstala. „Našli jsme starý dům v okolí, koupili ho a začali s rekonstrukcí. Pak se naskytl prostor dnešního Trika Tábor, všechno do sebe zapadlo. Tábor je oblíbený, je vlakem lehce dostupný, kdekoho okouzlí. Je tam gympl a spousta středních škol, má potenciál, silnou kulturní scénu, tak to bylo lehké rozhodování. Snila jsem o domě, zahradě, slepicích a pohodě, slunci a přírodě.“
Jejich děti ale rostou rychle a zapouští kořeny v Praze. Rodina funguje rozkročená přes dvě města a dva podniky. Každý přitom funguje trochu jinak. „V Praze máme stálou klientelu. Sousedi, lidé z okolních kanceláří, maminky s kočárky, rodiče, co vodí děti do okolních škol, kamarádi. V Táboře zjišťujeme, že to je hodně sezónní. Musíme vytěžit naplno turistickou sezónu a off season dělat tematické akce a navazovat vztah s místními. Vidíme, že se přibližujeme a pomalu tam taky vzniká ten sousedský a kamarádský duch,“ popisuje majitelka.
Jak Burdovi pociťují, že mají lidé v posledních letech hlouběji do kapsy? Co jim samotným v jejich podnicích nejvíc chutná, a jaké akce, které pořádají, je nejvíc bavily? Přečtěte si rozhovor Petry Tajovský Pospěchové na webu Heroine.cz.
