Češka, která učí ve Švédsku: „Studentkám z řad imigrantek ukazuji, že se také mohou prosadit“

To, že je původem cizinka, v její základní škole ve Stockholmu nikdo neřeší. Naopak, švédská společnost je velmi rovnostářská a etnicky pestrá a zakládá si na tom, že tyto charakteristiky odrážejí i pedagogické sbory tamních škol. Hana Adamík-Novák tak v té své není zdaleka jedinou učitelkou s jiným než švédským původem, a proto si dobře rozumí se studujícími, kteří také přišli z ciziny. „Pro studentky můžu být příkladem, že jsem se dokázala uplatnit jako cizinka a žena,“ říká. Naučila se švédsky a vyučuje ve švédštině. „Od začátku jsem se cítila v kolektivu přijatá, a když se při výuce vyskytl nějaký problém, škola mě vždy podpořila,“ sdílí pozitivní zkušenosti v textu Marie Vejvodové.

Podporu získávají ve švédských školách koneckonců všichni vyučující, u kterých hrozí například rozvoj syndromu vyhoření nebo kteří mají nějaké zdravotní či osobní problémy, jak popisuje učitelka Hana: „Vedení školy se snaží najít úlevné řešení, což může být například snížení pracovního úvazku nebo zapojení asistenta do hodin. Pomocí jsou i odborové svazy, které mají ve Švédsku dlouholetou tradici, zastupují zaměstnance ve školství a zasazují se o jejich práva a zlepšení pracovních podmínek.“

Podpora se ale neomezuje samozřejmě jen na dospělé. „Na školách funguje i „tým školní podpory a péče o žáka“. Tvoří jej různí odborníci, kteří spolupracují s rodiči i dalšími institucemi. Takzvaní sociální pedagogové například sledují, co se mezi žáky odehrává mimo výuku, a starají se o to, aby nedocházelo třeba k šikaně. Cílem je, aby se se všemi žáky a žákyněmi zacházelo s respektem a měli rovné příležitostí k učení a rozvoji,“ popisuje dál Marie Vejvodová.

Samozřejmě ani v jedné z nejbohatších zemí světa není všechno jenom ideální. Zatímco v některých státech je problém prosadit jakékoliv změny, ve Švédsku se dějí podle názoru místních vyučujících až překotným tempem: „Během svých čtyř učitelských let jsem zažila tři rozdílné přístupy, což je velká výzva,“ říká učitelka Hana Adamík - Novák. „Znamená to práci navíc a ke změnám dochází tak rychle, že ještě ani nedokážeme pořádně vyhodnotit výsledek a metodika už se znovu mění.“ Jak se ve Švédsku přistupuje například k užívání umělé inteligence nebo mobilních telefonů? Jak se školský systém vypořádává se značným počtem přistěhovalců? A uživí švédského učitele jeho práce? To vše se dozvíte na webu Heroine.cz.