Umělá inteligence ano, mobily ne. Švédské školy kladou důraz na wellbeing žáků i vyučujících, říká učitelka z Česka

Chodit do školy ve Švédsku, ať se učit, nebo rovnou učit, má své výhody. Už jen proto, že Švédové vidí ve vzdělání hodnotu. „Do vzdělání se investuje a bývá i velmi podstatným tématem ve volebních programech,“ všímá si Hana Adamík-Novák, která učí na vyšším stupni základní školy ve Stockholmu. V souvislosti s Nobelovou cenou, kterou Švédsko každoročně uděluje za vědecký výzkum a technické objevy, se na školách klade důraz obzvláště na matematiku a přírodní vědy. Exaktním předmětům se v učebním plánu dostává značného prostoru a vyučují se i v menších skupinách podle individuálních dovedností. Zato v hodinách výtvarné výchovy má Hana Adamík-Novák až dvaatřicet studentů. Vysoký počet ale neprospívá ani učitelům, ani žákům. Od loňského školního roku proto došlo ke změně a ve třídě se doporučuje maximálně pětadvacet dětí.

Další výhodou může být, že zaměstnání ve školství člověka uživí. V učitelském sboru, ve kterém se Hana Adamík-Novák pohybuje, jsou ženy a muži zastoupení zhruba půl na půl a ve vedoucích pozicích se velmi často vyskytují ženy. Na českých školách jako ředitelé převládají muži, zatímco mezi vyučujícími chybí. Jako jeden z důvodů mnohdy uvádějí, že pokud mají být živitelem rodiny, volí raději jiné než učitelské povolání. Hana Adamík-Novák ale věří, že platy učitelů by se měly zvýšit i ve Švédsku: „Jiné pracovní pozice jsou mnohem lépe finančně ohodnocené, přitom jsou méně náročné a není pro ně potřeba dlouhé vzdělaní a tolik kompetencí.“