Heroine do schránkyPředplatit časopis
Předplatné časopisu

Zima: Neměli bychom bránit ženám rodit doma. Prioritou stále zůstávají přátelské porodnice

InterrupcePolitikaPorodPrávo na interrupciPrezidentské volbyPrezidentské volby 2023Rodičovská dovolená
Rodinná politika
Táta na rodičovskéTomáš Zima
Brigita Zemen
| 3. 1. 2023 | 1 292
Zima: Neměli bychom bránit ženám rodit doma. Prioritou stále zůstávají přátelské porodnice
"Na pozitivních příkladech bych chtěl ukazovat, co ženy dovedou. Také bych rád ukazoval příběhy samoživitelek." Foto: se svolením Tomáše Zimy

Kdykoliv se prý setkal s velmi úspěšnými ženami u nás i v zahraničí, tak se cítily trochu degradované tím, že mají být nějaké povinné kvóty. Ubezpečuje však, že v jeho kolektivu určitě bude dostatek žen. Rovnoprávnost by namísto kvót chtěl podporovat hlavně pozitivními příklady úspěšných žen. Proč se podle něj ženy v posledních dvaceti letech více emancipují a proč je pro to, aby většina porodů byla ve zdravotnickém zařízení? Ve velkém anketním projektu Heroine.cz přinášíme odpovědi kandidáta na prezidenta Tomáše Zimy na témata, která z prezidentských debat často vypadávají, přitom pojednávají o důležitých položkách v životě každého z nás – o zdraví a rozhodování o vlastním těle, transparentním odměňování či potírání domácího násilí.

S žádostí o osobní rozhovor jsme oslovili všechny kandidáty na prezidenta. V našem velkém prezidentském speciálu si tak můžete přečíst kompletní rozhovory s Jaroslavem BaštouPavel FischeremMarkem HilšeremDanuší NerudovouPetrem PavlemJosefem Středulou a Tomášem Zimou. Mezi odpověďmi chybí reakce Andreje Babiše, ten na žádnou z našich nabídek rozhovoru nereagoval, a Karla Diviše, který kvůli původnímu zamítnutí kandidatury a následnému rozhodování Nejvyššího správního soudu již do konce uzávěrky nenašel čas pro setkání. Jednotlivé otázky k tematickým okruhům pomáhaly Heroine.cz sestavovat expertky z organizace Česká ženská lobby.

Jak vnímáte postavení žen v naší společnosti? 

Postavení žen v naší společnosti se v posledních dvaceti letech výrazně vyvíjí k rovnoprávnosti. Jsou snahy opustit klasický model žena matka a muž živitel, jak to bylo třeba za první republiky. Je třeba zdůraznit a ocenit to, že matky pracují, ale i tak je na nich větší břímě péče o děti a o domácnost, i když muži se také zapojují. Řekl bych, že se ženy více emancipují a jsou postupně zapojovány i do vedoucích pozic. Myslím, že to je správně. Ženský element je v kolektivu vždycky důležitý a nutný. V ústavu, který vedu od roku 1999, mám ze sedmi zástupců čtyři ženy. V kolegiu rektora jsem měl tři prorektorky z devíti, jedna z nich, paní profesorka Králíčková, se teď stala rektorkou Univerzity Karlovy, takže tady vnímám posun správným směrem. Jsem ale pro galantnost, a to by mělo asi zůstat i při emancipaci žen. 

Myslíte si, že máme ještě co dohánět v rovnosti žen a mužů, nebo je to takhle už ideální? 

Ideálno neexistuje. Myslím, že třeba ohodnocení žen je stále odlišné, a to by se samozřejmě mělo co nejrychleji narovnávat. Dá se říct, že to je postupný vývoj společnosti, která si na to samozřejmě zvyká. Myslím, že vyrovnání mužů a žen určitě bude v následujících letech více a více rovnoprávnější nebo identičtější. 

Jakými kroky byste z pozice hlavy státu chtěl podpořit rovnost žen a mužů? 

Já bych chtěl podporovat hlavně pozitivními příklady úspěšných žen: znám jich celou řadu v oblasti vědy, výzkumu, podnikání. Je spousta velmi úspěšných podnikatelek a manažerek. Na pozitivních příkladech bych chtěl ukazovat, co ženy dovedou, ale také bych rád ukazoval příběhy žen, které jsou třeba samoživitelky, pečují o děti a samozřejmě se musejí uživit na různých místech. 

Vy jste mi trošku odpověděl na mou další otázku – tohle jsou tedy ženy, které považujete za inspirativní? 

Každá žena je podle mě inspirativní. Jde o inspiraci pro společnost tak, aby se zrovnoprávňovala: mluvíme o těch pozitivních příkladech, to znamená ženách, které jsou úspěšné ve své profesi a zvládají u toho partnerský život, společnou péči o děti a podobně. Na ženě je vždy to břímě trošku větší než na muži, třeba ve vztahu k malým dětem, i když muži třeba té ženě pomáhají. 

Budete při sestavování vašeho poradního týmu zvažovat vyvážené zastoupení žen a mužů? 

Jsem obecně proti kvótám. Můžu vám říct, že kdykoliv jsem se setkal s velmi úspěšnými ženami u nás i v zahraničí, tak se cítily trochu degradované tím, že mají být nějaké povinné kvóty. V mém kolektivu určitě bude dostatek žen. Jestli to bude 50 na 50, to vám slibovat nechci, ale jsem zvyklý mít v kolektivu úspěšné, pracovité a inspirativní ženy. 

Vybavíte si teď z hlavy nějaká konkrétní jména žen, která byste jako prezident ocenil vyznamenáním? 

Bylo by jich určitě hodně, třeba z oblasti průmyslu. Nebudu jmenovat konkrétní jména: určitě bych zařadil úspěšné podnikatelky, sportovkyně, které získaly zlaté medaile a ženy z oblasti vědy. Ocenil bych také ženy z oblasti školství: ve školách od základních po ty vysoké je velký podíl žen a zaslouží si ocenění. 

Vyšetřovací aparát vstřícný k ženám

Podepsal byste novelu trestního zákoníku, jejímž cílem by byla změna definice znásilnění tak, aby skutkovou podstatou tohoto trestného činu byla i absence souhlasu při sexuální aktivitě? 

Záleží, jak by to bylo definováno. Neumím si představit, že když jste s ženou, kterou máte rád, dáte jí podepsat dotazník, jestli se spolu budete milovat. 

To by stejně nedávalo smysl, protože souhlas můžete odvolat i v průběhu sexu. 

Dobře, ale říkám – jak to prokážete? Já si myslím, že chyba je v tom, že se tyto útoky často bagatelizují, což je špatně. Apeloval bych spíše na to, aby tyto činy byly řádně vyšetřené a viníci byli potrestáni. 

Ovšem jen pokud jsou nahlášené, protože nahlášeno je jenom osm procent znásilnění. 

Ale to je právě ten problém. Vyšetřovací aparát musí být k ženám přátelský, aby se nebály znásilnění nahlásit. Záleželo by samozřejmě na tom, jak by to bylo definováno. 

V současné době je v trestním právu definičním znakem znásilnění donucení či zneužití bezbrannosti. Tato definice nemyslí na zhruba 70 procent obětí znásilnění, které při aktu zamrznou, a tudíž nevyjádří nesouhlas nebo se nebrání. 

A jak má ta druhá strana vědět, že dotyčná najednou nesouhlasí nebo že zamrzla? 

Myslíte si, že to nepoznáte? 

Já nevím, já jsem se s tím v životě nesetkal. 

Tomáš Zima

Foto: se svolením Tomáše Zimy

Lékař, profesor a bývalý rektor. Před rokem 1990 byl členem Komunistické strany Československa a Socialistického svazu mládeže, po sametové revoluci již do žádné politické strany nevstoupil. Vystudoval tehdejší Fakultu všeobecného lékařství Univerzity Karlovy, je profesorem lékařské chemie a biochemie. V letech 2005 až 2012 byl děkanem 1. lékařské fakulty, poté až do roku 2022 rektorem Univerzity Karlovy. 

Předpokládám, že poznáte, jestli s vámi protějšek chce provozovat tyto aktivity, nebo ne. 

No to určitě, normální člověk to samozřejmě pozná a vždycky to musí být v harmonii. Ale muselo by to být definováno tak, aby na druhé straně nedocházelo k zneužití. 

Jinými slovy nejste proti, ale záleželo by na konkrétní definici? 

Nejsem, ale muselo by to být velmi precizně vydefinováno, protože to může zneužít druhá strana s různým úmyslem. 

Souhlasil byste s ratifikací Úmluvy Rady Evropy o prevenci a potírání násilí na ženách a domácího násilí známou jako Istanbulská úmluva? 

Pokud ji schválí parlament, tak bych tento zákon jistě podepsal. Ale je důležité, aby to schválil parlament. 

Samozřejmě. 

Nevetoval bych tento zákon. 

Ženám zákazem zhoršíte situaci

Podepsal byste zákon, který by v nějakém ohledu cílil na znemožnění nebo zpřísnění podmínek k přístupu k interrupci? 

Já si myslím, že ta pravidla, která jsou nastavená v České republice, jsou dobrá. Dříve jsme měli potratové komise, některé země interrupcím brání. 

I naši sousedé. 

I naši sousedé. U nás je velmi dobře zaveden screening vrozených vad a matka rozhodne. Jsou matky, které vědí, že jejich dítě je poškozené třeba Downovým syndromem, a nechají si ho. Těch případů je naštěstí máloAsi je to věc té ženy, která má rozhodnout. Ženám zákazem jenom zhoršíte situaci, rozvine se černý trh, turistika do jiných zemí a ty ženy by to poškodilo, takže tady bych apeloval na to, aby zákonodárství, jak je dosud, bylo zachováno. 

Když to vztáhneme na mou předchozí otázku: kdyby vám něco takového jako prezidentovi přistálo na stole, vetoval byste takový zákon? 

Veto prezidenta beru jako selhání mechanismů politické debaty a veřejné debaty k danému problému, ať se to týká čehokoliv. Ve veřejné debatě a v parlamentu mají být vedeny takové kroky, aby nedošlo k tomu, že zákon, který se většině obyvatelstva nelíbí, přijal parlament a prezident ho musel vetovat. 

Takže byste ho připomínkoval v procesu? 

Samozřejmě. Záleželo by také na vyjádření veřejnosti, ale myslím si, že u nás jsou pravidla interrupcí zabezpečena. Chrání matku a interrupce jsou prováděny kvalifikovanými odborníky. V zemích, kde se zakazují nebo omezují, to vede jenom ke zhoršení a k větším rizikům pro ženu. 

Stane se odměňování v České republice podle vás spravedlivějším, když vstoupí v platnost směrnice Evropské komise na podporu transparentnosti odměňování? 

Stát se to samozřejmě může. Já jsem ale vždycky zastával názor, že se některé věci mají dělat zevnitř. U mě na ústavu není odlišné, jestli je muž nebo žena asistentem, docentem, profesorem, prostě zastávají nějakou pozici, mají nějaký výkon. 

Přesto, jak jste sám říkal, tu ta nerovnost je. 

Myslím, že zákony nebo směrnice nic nenarovnají, ale pomohou k tomu, aby se to narovnalo. 

Porod bude bez komplikací. Kdo to říká, tak lže

Podepsal byste zákon, který by umožňoval hradit péči samostatných porodních asistentek z veřejného zdravotního pojištění? A tím nemyslím jenom při porodech, ale i v péči o matku v předporodním období, nebo v období šestinedělí? 

Tuto oblast trochu znám. Žena si může vybrat, jak chce rodit. Vychováváme porodní asistentky jako bakalářky, které to umí. U porodu to může vypadat, že je všechno v pořádku, a v průběhu se něco stane – žena začne krvácet, pupeční šňůra se omotá kolem krku miminka, může se stát cokoli. Myslím si, že prioritou by měl být porod v porodnici, velmi přátelské porodnici. To znamená, že jestli chce žena rodit do vody, jestli chce manžela nebo partnera u porodu, jestli si tam něco přeje, tak by se tomu mělo vyhovět. Jsem ale pro to, aby většina porodů byla ve zdravotnickém zařízení, protože to, jestli se něco stane, nikdy nevíte dopředu. Kdo dopředu řekne, že váš porod bude bez komplikací, tak lže. Ke změně může dojít v řádu vteřin. 

Na druhé straně, pokud si někdo přeje rodit doma, tak bychom tomu neměli úplně bránit. U nás se to občas děje, bohužel tam pak někdy přijíždějí sanitky a v kritickém stavu tu ženu odváží. Myslím, že by se tady mělo myslet na to, aby se žena i miminko nedostaly do kritického stavu. 

Neodpověděl jste na otázku, jestli byste zákon, který by umožňoval hradit péči samostatných porodních asistentek z veřejného zdravotnictví, podepsal, nebo ne. 

Tento zákon nepodepisuje prezident, je většinou formou vyhlášky nebo sazebníku zdravotnických výkonů, který vychází vládní vyhláškou. Asi bych tomu nebránil. 

Podepsal byste zákon, který by vyhradil devět týdnů rodičovské dovolené jen pro otce tak, aby měli větší šanci zapojit se do péče o malé děti? 

Počkejte, aby byli doma oba dva? 

Ano, aby si otec mohl z rodičovské dovolené vzít devět týdnů jen pro sebe. Teď jsou to ze zákona dva týdny. 

Aby se to rozšířilo? 

Aby se to rozšířilo na devět týdnů. Samozřejmě je to dobrovolné. 

Tomu bych určitě nebránil. 

Podepsal byste zákon, který by upravoval minimální podíl obou pohlaví na kandidátních listinách pro volby do Poslanecké sněmovny, Evropského parlamentu a zastupitelstev krajů? 

Je otázka, co je to minimální podíl. Pokud by se definovalo, že tam musí být minimálně 20 procent žen, a pokud by proběhla společenská nebo veřejná diskuze, tak bych s tím problém neměl. Mám problém s kvótami. 

Takže padesát na padesát, to už jsou kvóty?

Padesát na padesát jsou kvóty, ale pokud by šlo o minimum, tak proč ne. 

Nakoukněte do časopisu Heroine

V novém čísle Heroine najdete:

  • Šťastné a veselé v posteli!
    Lidi s feministickým pohledem na svět si prý užívají lepší sex než ostatní. Dokážou se totiž vykašlat na představy o tom, co je a není normální, a je pro ně zásadní vzájemný respekt. Heroine představuje první vydání věnované sexu. Buďte bez obav, že bychom chtěli někoho nebo něco soudit. Ať vás tenhle dárek příjemně naladí…
  • „Bylo to jako šlápnout na minu“
    Tak začíná článek Pavlíny, která krátce po 40. narozeninách dala průchod své touze po sexu, po cizích mužských tělech, po potěšení bez závazků. Potřebovala zjistit, kdo vlastně je. Text, u kterého se možná budete červenat, protože naráží na představy o tom, co se může a sluší.
  • Máte rádi áčko?
    Chtějí ženy anální sex, nebo se jen přizpůsobují mužské touze a představám z porna? Na to se v článku ptá Zuzana Kašparová, spoluautorka podcastu Vyhonit ďábla. Vyzpovídala několik žen, pro které je tato praktika důležitým zdrojem slasti, a připomíná, že penetrace není všechno.
  • Komu vadí svobodné ženy
    Na rozdíl od doby před pár lety už dnes v Česku jen málokdo veřejně hlásá, že když žena říká ne, myslí tím ve skutečnosti ano. Ten posun ovšem nenastal sám od sebe. Obrovskou zásluhu na něm má naše cover star, zakladatelka organizace Konsent a neúnavná čeřitelka stojatých sexistických vod Johanna Nejedlová.

a spousta dalšího čtení…

Diskuze k článku

V diskuzi nejsou žádné komentáře

Vstoupit do diskuze