Interrupce je zdravotní péče. Hrozí konec legálních potratů i u nás?

Pokud by pro-life hnutím šlo o důstojný život žen a rodin, současná sociální politika USA by vypadala úplně jinak. Z uniklého návrhu Nejvyššího soudu USA vyplývá, že v současnosti drtivě konzervativní sestava uvažuje o zrušení rozhodnutí v případě Roe vs. Wade, který prakticky zlegalizoval právo na potrat v USA.

Na rozdíl od práva kontinentálního (evropského), které známe z Česka, anglosaské (nebo také angloamerické) právo, které vzniklo ve středověké Anglii, je založeno primárně na precedentu. Jakmile soud v nějakém případě rozhodne ve prospěch jedné strany, v jakémkoliv dalším obdobném případě mohou právníci argumentovat, že „když to šlo tehdy, proč by to nešlo teď?“.

I proto bylo přelomové rozhodnutí Nejvyššího soudu v případě z roku 1973 označovaném jako Roe vs. Wade (Norma McCorvey, v soudním případu známá jako Jane Roe, vs. Henry Wade), ve kterém právníci na straně Roe argumentovali, že díky čtrnáctému dodatku americké Ústavy (který má chránit americké občany proti diskriminaci) má jejich klientka právo na rozhodnutí, zda chce potrat podstoupit, nebo ne. 

Zatímco texaský soudní dvůr toto právo Roe zamítl, právníci dohnali případ až k Nejvyššímu soudu, kde soudci rozhodli ve prospěch Roe, a díky tomu ve své podstatě zlegalizovali v rámci anglosaského právního systému právo na interrupci.

I přesto, že stále není jisté, kdo onen dokument „vypustil“, Nejvyšší soud se k němu zatím oficiálně staví velmi neutrálně a tvrdí, že jde pouze o návrh, který může být kdykoli smeten ze stolu. 

Pokud jde ovšem o přístup k bezpečným a legálním potratům, USA jsou jednou z mnoha zemí na světě, kde jsou ženy – primárně ženy jiné barvy pleti, ženy chudé nebo jinak znevýhodněné – často donuceny uchýlit se k nebezpečným metodám přerušení těhotenství, což v mnoha případech vede ke zdravotním komplikacím a někdy i úmrtí. 

To je také častý argument odpůrců omezování interrupcí: Zákaz potratů nevymýtí potraty. Pouze donutí těhotné volit nebezpečné metody. Jakýmsi neoficiálním znakem pro-choice hnutí (v Americe se tak označují lidé, kteří vyznávají názor, že lidé by se měli svobodně rozhodovat o svém těle) pak bývá kovové ramínko, které někdy používají těhotné ženy k násilnému ukončení těhotenství bez přítomnosti lékaře a v nehygienických podmínkách.

Máme mít strach? Máme mít vztek? Co můžeme dělat?

Pokud i po přečtení tohoto článku máte pocit, že rozhodnutí o vašem těle by měla činit skupina lidí, kteří s největší pravděpodobností nikdy těhotní nebudou, nikdy se neocitnou v situaci matky samoživitelky ani se nestanou obětí incestu nebo znásilnění, ze kterého si oběť odnese nechtěný plod, pak vás nejspíš už nepřesvědčí žádný argument.

Lidem, kteří jsou proti potratům, samozřejmě nemůžeme jejich názor zakazovat. Především je nikdo nenutí potrat podstupovat. Ale zakazovat lidem určitý zdravotní výkon, který jim může zachránit život (jak fyzicky, tak i psychicky), je neuvěřitelně nefér a zasahuje to do svobodné integrity lidského těla.

Jestli chce pro-life hnutí diskutovat o ochraně života, může tak činit v okamžiku, kdy přestane mít starost pouze o nenarozené plody, ale začne podporovat rodiče a donošené a narozené potomky. Kdy budou nastaveny sociální záchranné sítě, které zaručí, že sólo matky neskončí na ulici s mizerně nízkou mateřskou nebo že alimenty budou vymahatelné a v důstojné výši. Kdy zaměstnavatelé přestanou diskriminovat ženy, které se pro rodičovství rozhodnou; kdy nebudeme penalizováni za to, že jsme si jednou (dvakrát, třikrát…) nedali při sexu dostatečný pozor. Interrupci považujeme za zdravotní péči, na kterou by měl mít každý, kdo ji chce, právo.

V USA se již zvedla velká vlna odporu proti tomuto rozhodnutí, konají se demonstrace a protesty. I když nám můžou Spojené státy přijít daleko, nezapomínejme, že k podobnému rozhodnutí už došlo v sousedním Polsku. A pokud se nevymezíme dostatečně brzo, je jen otázkou času, kdy se tato ultrakonzervativní vlna vzedme i u nás.