Děti miluju, vlastní ale nechci. Bezdětné ženy jsou pro zdraví jiných rodin důležité, ocenit by je měla i společnost
Ona nechce děti? Ženská je asi vadná, když nemá ráda děti. Sobecká kariéristka. Bezdětná žena čelí nepříjemným komentářům, hodnocení a odsudkům. Jenže vůči komu by vlastně měla být sobecká? Když nechce mít vlastní děti, nemusí to vůbec znamenat, že je nemá ráda. I bezdětné osoby jsou v péči o děti potřeba.
Dobrovolná bezdětnost žen vyvolává silné emoce. Pro mnohé lidi je to citlivé téma. Zejména pak pro ty, kterých se vůbec netýká. Jak ukazuje Zpráva o rodině 2020, část dnešní společnosti považuje bezdětnost za odchylku od normy či podivínství. Bezdětné ženy přitahují pozornost, vyvolávají otázky a celé téma obestírá řada stereotypů a odsudků.
Nemá ráda děti?
Existuje hluboce zakořeněná představa, že když žena nechce děti, je to proto, že je nemá ráda. To se samozřejmě může stát (a není to nic odsouzeníhodného), ale velmi často to tak vůbec není. Žena může děti zbožňovat, prožívat radost v jejich přítomnosti, vnímat, jak jsou zvídavé, zábavné, magické, a chápat, proč jsou pro jiné smyslem života. Akorát ty děti nechce mít doma 24 hodin denně, sedm dní v týdnu, 365 dní v roce, asi tak dvě dekády.
Taková žena má ráda svůj bezdětný život, volný čas, vztahy s rodinou, blízkými, se širší komunitou, má ráda svou práci. Nechce to měnit a podřídit vše něčemu nebo někomu jinému. Vedle toho ale miluje děti svých blízkých a čas s nimi si užívá. Když je drží v náručí, říká si, jestli by to chtěla pro sebe. A znovu si připomene, že ne. Ráda s dětmi stráví omezený čas a pak se zase vrátí do svého života bez dětí.
Je sobecká?
Druhý opakující se motiv je, že dobrovolně bezdětná žena je sobecká. Sobecká vůči komu? Těm neexistujícím dětem? Nebo vůči společnosti? Zřejmě v tom smyslu, že se její vlastní svět točí kolem ní. Znamená to tedy, že žena má povinnost starat se o někoho dalšího, jinak je sobecká? Že musí obětovat svůj život pro jiné? Že to je úkol, který musí splnit, aby byla v naší společnosti považována za plnohodnotnou bytost? Jako by ženy měly rodit a pečovat bez většího přemýšlení.
Když si žena pečlivě zváží, že se na mateřství necítí, že nezažívá silnou touhu po dětech nebo nemá v životě ty správné okolnosti pro založení rodiny, že nechce přivést na svět novou bytost, která by časem mohla vnímat, že nebyla stoprocentně chtěná a že není dostatečně milovaná – tak je sobecká? Podle mě je spíš borka neboli badass, protože si jedná s rozmyslem a dokáže odolat sociálnímu tlaku, že mít děti je nutnost.
Myslíte si, že jsou bezdětné ženy sobecké?
Jedno africké přísloví praví, že na výchovu dítěte je potřeba celá vesnice (anglicky It takes a village to raise a child). Míní se tím, že pro lepší vývoj dítěte se hodí mnoho různých lidí a vzorů. A také to, že aby si rodiče zachovali příčetnost, hodí se jim každá nabízená pomoc s péčí.
Tuhle „vesnici“ tvoří blízcí příbuzní, přátelé, sousedi, pečující v dětské skupině, učitelé a učitelky ve školce i ve škole. Další rodiče v různých komunitních klubech, trenérky, trenéři a vedoucí ve sportovním klubu nebo kroužcích. Může to být i vzdálený příbuzný, který volá z USA jednou za měsíc přes Skype. Péče o dítě se rozprostírá daleko a zahrnuje i náhodná setkání, jaká zažíváme dennodenně.
Některé bezdětné ženy mají unikátní roli: jsou to „cool tety“. Žijí si svůj bezdětný život, ale jednou za čas vletí do života dítěte a jeho rodičů, aby zachránily den.
Třeba masérka, která vám dá deset minut masáže navíc, když se dozví, že vašemu dítku rostou zuby a celou noc jste nespali. Nebo pán v tramvaji, který na vaše dítě dělá legrační obličeje, zatímco ostatní cestující se po vás znechuceně ohlížejí, protože dítě už čtyři zastávky usilovně pláče.
„Cool teta“
V tomto kontextu mají právě některé bezdětné ženy unikátní roli: jsou to „cool tety“. Žijí si svůj bezdětný život, ale jednou za čas vletí do života dítěte a jeho rodičů, aby zachránily den – samy mají dost sil a zvládnou strávit čas s dítětem s jinou energií než unavení rodiče. Vezmou dítě ven, na výlet, zatímco si rodiče zajdou na jógu, na masáž, na terapii – nebo si konečně dají sprchu, umyjí vlasy a dají si zaslouženého šlofíka.
Z evolučního hlediska mají i bezdětní lidé svou roli v přežití druhu – právě tím, že mají kapacitu částečně převzít břímě výchovy a péče. Ženy bezdětné dobrovolně, ženy po skončení plodného věku, LGBT+ lidé, lidé neplodní nejsou v komplexní reprodukci člověka zbyteční. Jednoduše k péči přispívají jinými způsoby, které jsou pro společnost taky nenahraditelné.
Pojďme si připomenout jeden fakt. Lidé bez vlastních dětí existovali vždycky. V současnosti jich není nijak zásadně víc než kdy dřív v historii. A vzhledem ke globálním demografickým trendům opravdu nehrozí, že bychom kvůli nim měli vymírat. Nemít děti je volba hodná úplně stejného respektu jako volba děti mít. A kdo to nedokáže respektovat, ať si toho aspoň nevšímá. Rodiny bezdětné cool tety potřebují.
Aktuální číslo
- Žijí s postižením, ale to nedefinuje jejich osobnost ani přístup ke světu
- Máte odvahu zpomalit? Být offline, žít svým vlastním tempem a být v klidu? Inspiraci najdete v rubrice Feel good
- Foto na titulní straně: Eliška Sky x Midjourney
- Speciální příloha o umělé inteligenci. Co bychom jï měli naučit především?
- Více než 180 stran čtení, které způsobuje nezávislost
