Až na krev. Jak vypadá menstruace budoucnosti?

Bude to pět let, co v newyorském metru zakázali reklamu víceméně neznámé značky menstruačních kalhotek Thinx. Na stylových fotkách byly rozpůlené grepy a rozkleplá vajíčka a ženy v decentním prádle. Komise pro posuzování vhodnosti reklamy v newyorském metru po prozkoumání sloganu Kalhotky pro ženy s periodou a obrazového materiálu navrhla, že by firma měla kampaň pro veřejný prostor přehodnotit. Poukazovala na „příliš silné vizuální spojení mezi textací, grapefruitem jako symbolem vaginy nebo vajíčkem jako očividným symbolem menstruačního cyklu“. 

Thinx to nevzdal, rozpoutal pořádnou bouři ve sklenici twitterové vody a dostal kauzu i do zahraničních médií. Hlavní myšlenkou kampaně, za kterou stála spoluzakladatelka firmy Miki Agrawal, bylo právě bourání menstruačních tabu a rušení stigmatu, které s sebou menstruace po staletí nese. Reklamy se nakonec v metru objevily a následovaly je další inovativní kampaně od nejrůznějších firem s menstruačními pomůckami, běžnými, ekologickými i alternativními. 

Jiné reklamy, než na jaké jsme byli zvyklí, se začaly objevovat i u nás. Místo rozesmátých děvčat, která dělají v bílých kalhotách stojky na rozkvetlé louce, přišly značky s realističtějším pohledem. Objevily se kampaně plné skejťaček, boxerek, fotbalistek, které nezastaví červená z nosu, natož pravidelná perioda. A přišlo i revoluční rozhodnutí nahradit bezpečnou modrou tekutinu krví. Současný postoj zaujala v kampani I mužů se to týká česká firma Ria: menstruaci v ní „zažívají“ a mluví o ní jenom muži. 

Všechno, co patří k životu

Rok 2015 byl vůbec na boje o menstruaci plodný. V březnu Instagram zcenzuroval příspěvek kanadské básnířky a ilustrátorky Rupi Kaur (dvě sbírky poezie jí vyšly i česky). Zveřejnila fotku, na které má tepláky se skvrnami od krve. Instagram obrázek odstranil s odůvodněním, že se jedná o obsah, který porušuje jeho pravidla. Rupi Kaur o tom informovala přes další sociální sítě – a Instagram nakonec fotky vrátil s poznámkou, že se jednalo o omyl.

Debata už ale byla na světě. Za přirozenou menstruaci, která prostě vypadá tak, jak ji znají všechny ženy světa, se postavily další uživatelky Instagramu a zaplavily ho fotkami plnými skvrn na prádle, trčícího ochlupení a dalších detailů tak nějak přirozeně patřících k životu.

Kaur se řadí do novodobé vlny feministek, které mají velký dosah díky sociálním sítím. Mladé ženy, jako etablovaná švédská umělkyně Arvida Byström, na pozadí roztomilé estetiky dívčích pokojíčků, pastelových barev a záplavy sebestylizujících selfies sdílejí svůj pohled na to, jak společnost vnímá ženské tělo. Převracejí optiku sexualizovaného pohledu, reflektují vlastní „nedostatky“ a komplexy (celulitida, chlupy v podpaží) i tabu spojená s běžným fungováním lidského těla.

Zelená červená

Všichni jsme v uplynulých pár letech viděli minimálně jednu fotku pláže zaplavené převážně plastovým odpadem. Hygienické a sanitární pomůcky tvoří v objemu odpadu, který končí v oceánech i na nedozírných skládkách, nezanedbatelné množství. Touha omezit svůj podíl na znečišťování planety probudila hlad po alternativách – a z menstruačních pomůcek, které dlouho měly image ezovýstřelků vhodných leda pro lesany, se stal prodejní hit. Dnes jsou menstruační kalhotky a kalíšky běžně dostupným artiklem, pro který není třeba běžet do specializovaného obchodu nebo jej složitě objednávat online. 

Technologický vývoj a zájem o ekologii se projevil i v Česku. Vynález firmy Thinx následovaly například české Snuggs. Ty vstoupily na trh v březnu loňského roku a za rok se jich prodalo už 27 tisíc kusů. kalhotky Snuggs mají životnost 1–2 roky a stejně jako Thinxky jsou pratelné. Kromě zanedbatelné ekologické stopy tedy mají i další významnou výhodu: vyjdou násobně levněji než „klasika“. Existuje i český menstruační kalíšek Yuuki, se kterým přišla bývalá instruktorka potápění Zuzana Poláčková. I ona měla – podle svých slov – na mysli ekologickou stopu menstruace, která prý na mexických plážích, kde probíhaly její kurzy, byla až příliš viditelná. 

Všechny alternativní menstruační pomůcky mají jedno společné: vznikaly bez účasti, zájmu a mimo zorné pole společností, které na menstruaci měly dlouhé roky monopol. „Ty firmy desítky let neinovovaly. Jsou to obří korporáty. Existujou už hodně dlouho a nikdy je nic nenutilo zaměstnávat hlavu tím, aby vyvíjely lepší ženské produkty. Výsledek je, že tu máme výrobky, které nejsou pro tělo nejvhodnější,“ říká CEO Thinx Marie Molland Selby.

Ekolo a ekono

Kromě kalíšků, kalhotek nebo pratelných vložek se běžně dají sehnat i menstruační houbičky (mořské houby jako přírodní alternativa tamponu). Tato alternativa tzv. měkkých tamponů (malých růžových jednorázových houbiček bez šňůrky s absorpcí až osm hodin) je oblíbená mimo jiné proto, že umožňuje v době menstruace koupání, saunování nebo sex. Stejný benefit, tedy pohodlný menstruační sex, slibují i menstruační disky. Ten od značky Flex (který je ovšem jednorázový) se aplikuje na rozdíl od kalíšku do vaginálního kanálku až k ústí děložního čípku.

I disky mají dnes udržitelné alternativy, což je třeba Lumma, dostupná ve třech velikostech podle umístění čípku a síly periody. Samozřejmostí v běžné nabídce jsou bio tampony a vložky – nebělené, z biobavlny bez genetické modifikace pěstované bez pesticidů a hnojiv, bez plastových komponentů. Tyhle alternativy jsou sice šetrné k tělu, jenže nejsou právě šetrné k peněžence. 

Ohledy k tělu i ke stavu účtu jsou asi důvod, proč roste obliba několikrát zmíněných menstruačních kalíšků. Jde o jednorázovou investici. Kalíšek za pár stovek vám vydrží klidně deset let a nenáročná je i jeho úprava, sterilizuje se vyvářením. Má typický zvonkovitý tvar, typ od typu a značka od značky se můžou mírně lišit. Nejčastěji bývá vyroben z antialergenního silikonu, někdy pak z termoplastických elastomerů (TPE). Na rozdíl od vložek, tamponů a kalhotek krev nepohlcuje, ale sbírá. Kalíšek drží na poševních zdech díky podtlaku, dá se ale snadno vyjmout.

Menstruační chudoba

Zdálo by se, že fakt, že polovina lidí potřebuje mezi ranou pubertou a menopauzou měsíc co měsíc menstruační pomůcky, se nedá jen tak přehlédnout. A přesto dosud nikoho příliš netrápilo, že v chudších zemích nebo i nízkopříjmových skupinách zemí bohatých se ženy kvůli vložkám a tamponům musí uchylovat třeba i ke krádežím. Divíte se, že je možné, aby někdo neměl měsíčně stovku na menstruaci? Na hygienické potřeby prý nemá třeba každá desátá Britka mezi 14 a 21 lety. Není žádná výjimka, když pak chudé dívky kvůli periodě vynechávají školu – a dál prohlubují své šance, že chudé zůstanou. 

Řešení existuje: poskytovat na veřejných místech hygienické potřeby zdarma. Tekoucí vodu a záchody s toaletním papírem například ve školách nebo na úřadech považujeme za samozřejmé. Umožnit přístup i k menstruačním pomůckám není žádný velký krok do neznáma, ale jen ochota vidět věci v širší perspektivě. Takový krok jako první udělalo Skotsko; od podzimu 2018 poskytuje menstruační pomůcky studentkám státních škol. Velká Británie jako celek program zvažuje od loňského jara. 

Protivný sprostý holky

Pro velkou část žen, o mužích pak ani nemluvě, není menstruace téma, které by chtěly probírat veřejně. Ať chceme, nebo ne, stigmatizace a nálepka něčeho výsostně soukromého se ještě dlouho s menstruací pojit bude. Naše zábrany se odrážejí i v jazyce, vedle měsíčků, krámů nebo jen našich dnů se uchylujeme k hláškám o tom, že přijela teta Irma nebo, jak prý říkají Dánové, máme komunisty v altánku.

Mají pravdu ti, co říkají, že rozruchu kolem menstruování je až dost? Že ty důležité bitvy už jsou vybojovány? Že o některých věcech je vhodnější mlčet? Tabu kolem menstruace má velmi hmatatelné konsekvence. Může to začít banálním ponížením tělocvikářem, který menstruující dívky odbyde jako simulantky, pokračovat zaměstnavatelem, který odmítá dát kvůli bolestivé menstruaci sick day, a končit ohrožením života, když lékaři bagatelizují silnou menstruační bolest, za kterou se skrývá nediagnostikovaná endometrióza. 

Menstruace patří k životu žen a ve své podstatě znamená život sám. Mělo by být normální o ní mluvit – nahlas, navzdory pravidlům etikety, třeba „až na krev“. Nemáme se za co stydět. Ostatně, jak říká jeden nemilosrdný feministický vtip: Kdyby menstruovali muži, rozdávaly by se vložky zadarmo už dávno.