Západní společnost vnímá menopauzu negativně, jako krutý vtip, nebo dokonce nemoc. Vychází to ze zvráceného přesvědčení, že jakmile žena přestane být schopna reprodukce, ztrácí hodnotu. Takto zostra začíná Manifest menopauzy. Nová kniha Jen Gunterové, kanadsko-americké gynekoložky a autorky slavné Bible vaginy. Nutí nás zamyslet se nad tím, kolik toho o menopauze vlastně víme.
Menopauza je často nazývána pubertou naruby. Jenže zatímco první měsíčky jsou radostně očekávanou událostí, která potvrzuje vytoužený status ženy (ach, sladká nevědomosti mládí), poslední menstruace nám bere pevnou půdu pod nohama. A to dlouho předtím a dlouho po tom, co tampony definitivně vyškrtneme ze svého nákupního seznamu. Život před a po menopauze je skutečně trochu jiný. Jako by se do počítače nahrával nový program a systém dočasně běžel o něco pomaleji. Občas se může něco zadrhnout, ale jak nový program převezme kontrolu, všechno se vrátí do běžného stavu.
Menopauza se týká všech žen. Matek i bezdětných, manželek, milenek i těch, které si vystačí samy. Přesto spousta žen nemá o příslušných symptomech, fyzických změnách, zdravotních obtížích ani možnostech léčby dostatek informací. Kolem menopauzy se rozprostírá jakési informační vakuum. „Stárnoucími ženami se obecně opovrhuje. I když opovržení možná není to správné slovo. Problémy stárnoucích žen jsou zkrátka považovány za tak bezvýznamné, že nestojí ani za minimální námahu. Prostě se ignorují,“ kritizuje postoj patriarchální společnosti gynekoložka Gunterová.
Je to skutečně tak zlé, jak to vypadá? Je klimakterium stigma, o kterém se nemluví? Myslím si, že hodně záleží na tom, v jaké životní situaci a kondici vás přechod zastihne. Pokud máte dobrého lékaře, jste obklopena chápavými lidmi a nebudete mít žádné větší zdravotní komplikace, může z vás reprodukční břemeno sklouznout celkem nepozorovaně. Je to jako s tou pubertou. S někým mlátí tak, že je to doslova nadělení. Ovšem s tím rozdílem, že pochopení společnosti pro hormonální zmatek puberťáka je mnohem větší, než když jste zpocená a trochu zapomětlivá stárnoucí žena.
Navíc s přibývajícími léty se přirozeně hromadí i jiné zdravotní potíže a symptomy se mohou s příznaky menopauzy překrývat. „Bývá to frustrující. Prostě pořád nevíte, jestli už je to vážně ono, a pak jste v tom najednou až po uši,“ popisuje vlastní zkušenosti s menopauzou Jen Gunterová. Jak dodává, jediná předvídatelná věc přechodu do menopauzy je jeho nepředvídatelnost. Návaly horka přicházejí nečekaně a ve vlnách. Menstruace může být mnohem silnější a častější než dříve, nebo naopak začne vynechávat. Někdy se dostavuje i takzvaná mozková mlha, která způsobuje potíže s koncentrací a krátkodobou pamětí – naštěstí jen dočasně. A taky se začne nenápadně hromadit tuk v oblasti pasu.
„Fyzické proměny těla mohou přispět k pocitu přetížení či dezorientace. Někdy to může vypadat, jako by vaše tělo bylo autem, v němž se každý den rozsvítí úplně nová výstražná kontrolka,“ glosuje pocity žen v přechodu autorka knihy. Osvěta, dostatek ověřených informací a vstřícný postoj společnosti by měly tvořit důležitou záchrannou síť, která ženy procházející menopauzou nenechá spadnout až na dno. Po čtyřiceti letech pravidelného a často bolestivého krvácení, přerušovaného jen těhotenstvími či porody, si každá žena zaslouží důstojné a vlídné zacházení, i když reprodukční fáze jejího života definitivně končí.
Většina žen prožije v období přechodu a po něm skoro polovinu života, což představuje podle Gunterové asi miliardu žen po celém světě. A jejich počet se bude vzhledem ke stárnoucí populaci jen zvyšovat. Nejvyšší čas začít ženám 50+ věnovat větší pozornost a zatočit s předsudky a mýty kolem klimakteria. Aby se stárnoucí ženy necítily bezcenné, když se tělo začne vzdalovat mužskému ideálu krásy. Aby mohly kdykoliv požádat o odbornou pomoc, když si nebudou s tou jízdou na tobogánu vědět rady.
Zatímco s medikací musí ženám poradit odborný lékař, řada obecných doporučení, jak zůstat ve formě i v druhé polovině života, je obecně známá. Pravidelný pohyb. Zdravá strava. Žádné kouření. Střídmá konzumace alkoholu. Koníčky. Přátelé. Optimistický pohled na svět. Přizpůsobení se změně, a to i v posteli – jak v případě spánku, tak milostného života. Protože starší ženy už vědí, co chtějí, může být sex po menopauze stále sexy. Jen si musejí srovnat v hlavě, že budou ke vzrušení potřebovat více fyzické stimulace a delší čas k dosažení orgasmu. „Přece jen všechny součástky stárnou. Některé ženy se neobejdou bez brýlí, jiné bez naslouchátka,“ připomíná Jen Gunterová. Pokud v nočním stolku přibude vibrátor a lubrikant, přestane to drhnout. A bolet.
Ženy by nemusely být na všechno samy, kdyby se o tématu více otevřeně mluvilo. Podle Gunterové se o menopauze nevyprávějí žádné příběhy, a když už se o ní někdo zmiňuje, mívá to bez výjimky negativní zabarvení. Jako by to bylo datum expirace a ženám nezbývalo než čekat na zubatou s kosou.
Mezer ve vědomostech využívá jak farmaceutický průmysl, tak i prodejci různých doplňků a takzvaných přírodních produktů. Reklamní spoty ukazují upravené ženy s šedivými vlasy, jak radostně zvedají vnoučata do výšky, i když mají přilepenou protézu, namazané klouby a pod upnutými džínami praktické absorbční kalhotky. Vše je zalito sluncem, nemoc zvaná stárnutí je zahnána do kouta. Přitom by mnohdy stačilo, aby ženám v přechodu někdo s pochopením naslouchal.
Fyzické změny v těle žen v přechodu se nedají zastavit, ale na tom, jak se cítí psychicky, se společnost podepisuje zásadním způsobem. „Řada žen ve středním věku je vystavena neuvěřitelnému stresu, protože kvůli nerovnosti pohlaví nesou větší finanční zátěž, například dostávají za stejnou práci méně peněz než muži, obvykle zastávají více nehrazených pečovatelských funkcí a v dobách finančních krizí jim častěji hrozí ztráta zaměstnání,“ upozorňuje autorka Manifestu menopauzy. Právě stres, zejména ten spojený s financemi, se může podílet na mnoha zdravotních problémech.
Menopauza nastává ve chvíli, kdy již nejsou ve vaječnících žádné folikuly schopné ovulace. Menopauza se oficiálně potvrzuje 12 měsíců po termínu poslední menstruace.
Průměrný věk, kdy k tomu dochází, je 50 až 52 let. Jedním z charakteristických znaků je prudký pokles hladiny estrogenu, což je příčinou mnoha potíží typických pro celé období přechodu.
Mezi takzvané vazomotorické symptomy patří návaly horka, pocení, nespavost, nepravidelná menstruace, přibírání na váze či stoupající pravděpodobnost srdečních onemocnění či osteoporózy.
Nepomáhá ani nerovné vnímání projevů stárnutí u mužů a u žen. Zatímco muži stárnou s jemnými eufemismy, ženy jsou odkazovány do Neatraktivistánu. „Menopauza je někdy vnímána jako biologická vada, protože mužům se nic takového neděje, neboť i v pokročilém věku stále tvoří spermie. Pokud bychom se však na tento argument podívali z jiného úhlu, mohli bychom klidně říct, že biologicky vadní jsou muži, protože nemohou otěhotnět,“ komentuje sexistické předsudky Jen Gunterová. Podle ní už máme k dispozici úžasné informace, které nám potvrzují, že ženy po přechodu naopak výrazně prospívaly společnosti už odpradávna – díky svým znalostem, zkušenostem a odrostlým dětem. „Evoluční výhoda menopauzy se jmenuje babičky,“ dodává.
Je jisté, že bez žen po menopauze by náš svět nejspíš vypadal úplně jinak a všichni bychom žili kratší dobu. „Menopauza není známkou slabosti, ale naopak důkazem síly,“ zdůrazňuje Gunterová, která při psaní svého Manifestu došla k poznání, že menopauza je jen další způsob, jak na ženy dopadá větší část břemena zachování druhu. „Je to gaslighting ve své nejhorší podobě, protože právě toto biologické nastavení doslova porodilo lidstvo takové, jak jej dnes známe,“ píše v závěru své knihy.
Místo vzteku, frustrace a obav bychom se měly odhodlat k prvnímu kroku. Začněme přepisovat zastaralé příběhy o ztraceném mládí, křehkosti a čekání na smrt novými příběhy o silných ženách, které znají svou hodnotu, chrání si a udržují své zdraví a usilují o rovnocenné místo ve společnosti. Zasloužíme si to!