O antikoncepci se dnešní dívky učí už ve škole. O tom, jak si zachovat plodnost, se mluví málo
Životní styl českých žen se mění. Stejně jako v dalších vyspělých zemích není nijak neobvyklé odkládat mateřství až do pozdějšího věku, a to nejen kvůli touze po svobodném životě nebo úspěšné kariéře, ale také třeba kvůli problémům s nalezením toho pravého partnera. I když dnešní ženy téměř v padesáti vypadají na třicet, jejich vajíčka v ideální formě být nemusí. O plodnosti a možnostech dnešní medicíny jsme hovořily s Marcelou Gavorníkovou ze společnosti Organon.
Jaké jsou běžné mýty a fakta o ženské plodnosti?
Třeba představa, že ovulace plus sex rovná se stoprocentní pravděpodobnost početí. Přitom reálná šance na otěhotnění za těchto ideálních podmínek je jen 42 procent, a toto číslo se s rostoucím věkem ještě výrazně snižuje. O antikoncepci se dnes běžně informují i dívky na základních a středních školách, ale o tom, jaké faktory mohou ovlivňovat plodnost, se ženy dozvídají teprve když začnou řešit vlastní problémy s početím. Potom je pro ně často překvapením, že zatímco mužům se spermie tvoří až do pozdního věku, počet ženských vajíček je pevně daný už při narození.
Jak věk, životní styl a zdraví ovlivňují schopnost počít dítě?
Ženská vajíčka mají největší reprodukční schopnost mezi dvacátým a pětadvacátým, potažmo třicátým rokem. Takto je to dáno biologicky. Vzhledem k tomu, že vajíčka stárnou spolu se ženou, po třicítce se jejich kvalita může začít snižovat. Když se k věku přidají ještě zdravotní problémy jako endometrióza, syndrom polycystických vaječníků nebo nezdravý životní styl a obezita, může se pravděpodobnost přirozeného početí snížit velmi výrazně. Roli hraje také rodinná anamnéza nebo pohlavně přenosné choroby.
Marcela Valach Gavorniková
Lékařka a držitelka titulu Magistra veřejného zdraví (Master of Public Health). Momentálně vede lékařskou strategii společnosti Organon ve střední a východní Evropě, zaměřenou především na problematiku plodnosti. S více než 20 lety zkušeností v oblasti globální farmaceutické strategie, lékařského řízení a rozvoje týmů je Marcela Valach Gavorniková uznávanou lídryní ve svém oboru. Její práce se soustředí na přinášení inovativních přístupů do zdravotní péče a zlepšování výsledků pro pacienty.
Hovoří se o těchto věcech dostatečně?
V dnešní době není díky internetu a sociálním sítím problém se dostat k informacím. Důležité je ale tato témata otevírat. Nejenže by matky měly hovořit s dcerami; problematika plodnosti by měla dostat větší prostor i ve školách. Samozřejmostí by měly být pravidelné prohlídky na gynekologii, a je i na lékařích, aby v tomto směru dívky dostatečně informovali. Prevence je nesmírně důležitá a může nám ušetřit starosti i finance v budoucnu. Myslím, že v informovanosti o možnostech moderních nástrojů pro uchování plodnosti jsou u nás jsou mezery i mezi lékaři. Například to, že si žena může nechat zamrazit vajíčka (případně muž sperma) v situaci, kdy je před nimi onkologická léčba, se už dostává do povědomí veřejnosti, ale ještě to není zcela samozřejmé. Pokud je zamrazení vajíček či spermií indikováno lékařem, hradí jej pojišťovna. Každopádně o možnostech social freezing, tedy o preventivním zamrazení vajíček či spermií pro budoucí použití, se u nás prakticky nemluví.
Jak je social freezing rozšířené ve světě a jak je tomu u nás? Jak je dostupné?
Průkopníkem v tomto ohledu jsou Spojené státy. V Evropě vedou skandinávské země a třeba Německo. U nás se tento fenomén zatím pozvolna rozjíždí. Kapacity máme přitom veliké i vzhledem k tomu, že na našem území je poměrně dost center asistované reprodukce. Co se týká finanční dostupnosti, tak cena za odběr a zmražení vajíček se rovná zhruba jednomu novému telefonu či dovolené; obecně jsou to nižší desítky tisíc korun. Hlavní brzdou je především nízká informovanost. Ženy se mohou rozhodnout zamrazit svá vajíčka, dokud jsou ještě v optimální kondici, ačkoliv v ten daný moment ještě o dětech neuvažují, protože právě rozjíždějí kariéru nebo prostě nemají dlouhodobý partnerský vztah. Tím se pojistí do budoucna, ale neznamená to, že automaticky absolvují IVF. Je možné, že se jim podaří otěhotnět přirozeně. Nicméně zamražená vajíčka mohou mít uschovaná pro případ, že by se to nedařilo. Problémy s plodností, které jsou čím dál častější, znamenají totiž velkou zkoušku psychiky i partnerského vztahu. Preventivní zamrazení vajíček může dát ženám určitý vnitřní klid.
Neúspěšné snahy o otěhotnění znamenají psychickou zátěž. Co může ženám pomoci ji zvládat?
Samozřejmě existují ženy, které děti nechtějí, ovšem většina z nás počítá s tím, že dříve nebo později děti mít budeme. Očekáváme to samy od sebe, očekává to partner, širší rodina i celá společnost. Neplodnost může nabourávat samotnou identitu ženy, podkopávat její sebeobraz. Značnou měrou také poznamenává partnerské vztahy. Může se stát, že se žena začne společensky izolovat, protože těžko unáší otázky a poznámky okolí na téma těhotenství a dětí. Ženy i páry, kterým se nedaří otěhotnět, zažívají obrovskou frustraci. Stres s tím spojený navíc ještě negativně ovlivňuje samotné snahy o početí. Právě včasné rozhodnutí o preventivním zamrazení vajíček by mohlo tento stres v budoucnu snížit. Social freezing sice nemůže zajistit stoprocentní úspěšné otěhotnění, nicméně šanci na něj zvyšuje. Bylo by tudíž vhodné, aby se informovanost o této možnosti zvýšila a mladé ženy ji braly v úvahu. Ideální věk pro tuto proceduru je mezi 28 a 35 lety. Mladší ženy samozřejmě mohou social freezing také využít, nicméně v nižším věku je stále vysoká pravděpodobnost, že najdou partnera a podaří se jim otěhotnět přirozeně.
Jak se mění vnímaní mateřství a rodičovství u mladých žen? Jak tlak společnosti nebo okolí ovlivňuje rozhodování o založení rodiny?
Ženy to nemají vůbec jednoduché. Společnost není nikdy spokojená. Pokud mají děti těsně po dvacítce, čelí otázkám, proč raději nestudují nebo nepracují. Když mateřství odkládají, mají nálepku sobeckých kariéristek. Když se rozhodnou zůstat doma s dětmi, část společnosti je považuje za ty líné, co se „válí doma s dítětem,“ a pokud nastoupí brzy po porodu do práce, jsou za krkavčí matky. Společnost vytváří na ženy veliký tlak a ustát ho není jednoduché. Koneckonců plodnost a porodnost je také celospolečensky významné téma. V Česku se v roce 2024 narodilo nejméně dětí v historii statistického zjišťování, což je znepokojující. Proto je důležité, aby se ženám dostávalo podpory ze strany rodiny, zaměstnavatelů i státu. Například v Izraeli stát plně hradí náklady spojené IVF až do narození dvou dětí, počet cyklů přitom není omezen. Z evropských zemí významně podporuje rodiny vládní politika ve Francii. Ale nejde jen o podporu plodnosti. Důležitá je dostupnost bydlení pro rodiny s dětmi, široká síť předškolních zařízení péče o děti, flexibilní pracovní úvazky pro rodiče. Významnou roli hraje také větší zapojení otců do péče o děti.
Tím jsme se dostáváme také k mužům, i když tu řešíme především ženy. Jaký podíl má mužská neplodnost na problémech s početím?
O mužské neplodnosti se příliš nemluví, i když je možná stejně častá jako ta ženská. Mohou ji způsobovat genetické poruchy, pohlavně přenosné choroby nebo špatná životospráva. I věk hraje roli, i když zdaleka ne v takové míře jako u ženy. Také muži mají možnost zamrazit své spermie v době, kdy jsou kvalitní. Nebylo by od věci, kdyby muži mohli v rámci preventivního screeningu několikrát za život absolvovat spermiogram. Podobně by bylo dobré i u mladších žen zjišťovat hormonální profil, aby se s předstihem daly zjistit eventuální problémy s plodností. V Česku úspěšně probíhají kampaně na podporu prevence onkologických onemocnění, případně na zvýšení povědomí o výhodách očkování. Bylo by vhodné šířit informace i možnostech zachování plodnosti, protože jako ve všech ostatních případech náklady na prevenci dokážou ušetřit peníze vynaložené na pozdější léčbu.
Napsáno pro… je speciální formát komerční obsahové spolupráce, který redakce připravuje společně s obchodními partnery.
