Spousta dětí si obezitu přenáší do dospělosti, říká odbornice
Podle portálu Data o zdraví se mezi roky 1990 a 2022 u českých dětí výrazně zvýšila obezita. Důvodem je změna stravovacích návyků, častější konzumace smažených jídel, slazených nápojů a čas s telefonem místo přirozeného pohybu. Situaci neprospěla ani koronavirová pandemie. Nutriční specialistka Markéta Veverková prezentuje výsledky druhého ročníku průzkumu Nestlé pro zdraví dětí a radí, jak předcházet nadváze u dětí.
Kolik dětí v Česku trpí nadváhou či obezitou?
Podle údajů Státního zdravotního ústavu (SZÚ) z roku 2021 se jedná o 26 procent dětí ve věku 5 až 17 let, tedy o každé čtvrté dítě, což je opravdu velmi alarmující výsledek.
Čím děti obezita tolik ohrožuje?
S obezitou se pojí plno civilizačních onemocnění, jako je cukrovka, vysoký krevní tlak a další kardiovaskulární nemoci nebo třeba ortopedické problémy. Tedy choroby, s nimiž se nyní setkáváme spíše u starší populace. Za pár let jimi ale mohou dlouhodobě trpět třicátníci, neboť si obezitu přenesou z dětství. Kromě zdravotních problémů může mít obezita vliv také na duševní pohodu.
Do jaké míry je toto onemocnění dané geneticky?
Genetika není jediným faktorem, obezita může být „zděděná“ i v tom smyslu, že si děti osvojí životní styl rodiny. Obezita a nadváha u dětí navíc bývají často normalizované, což považuji za velmi nebezpečný trend. Proto je potřeba děti edukovat a jít příkladem.
Markéta Veverková
U společnosti Nestlé pracuje od roku 2018 na pozici nutriční specialistky. Postupem času převzala řadu projektů, mezi které patří i Nestlé pro zdraví dětí.
Jak se u dětí optimální váha vyhodnocuje? Podle klasického BMI?
U dětí se to počítá trochu jinak než u dospělé populace. Mimo váhu a výšku je důležitý věk. Výsledek se pak zanáší do percentilových grafů.
V rámci programu Nestlé pro zdraví dětí jste realizovali průzkum toho, jak jedí české školní děti ve věku 7 až 15 let. Jak to dopadlo?
Výsledky letošního průzkumu ukazují, že české děti se postupně učí snídat a svačit, což je dobrá zpráva. Do svých jídelníčků zařazují ovoce a zeleninu. Na druhou stranu, jejich doporučené množství – 4 až 5 porcí denně – sní naprosté minimum z nich (1,5 procenta).
Co dělat, když děti ovoce a zeleninu odmítají?
Dává smysl je edukovat, v čem je konzumace ovoce a zeleniny důležitá. Tipem mohou být také různé hravé pokrmy. Určitě si všichni pamatujeme, jak jsme jako malí milovali písmenkovou polévku a sestavovali z ní na okraji talíře slova. A právě kreativitu mohou rodiče při přípravě jídla využít – na obloženém chlebu jde vytvořit zeleninový úsměv doplněný salátovými vlasy nebo vyskládat ovocné srdíčko do misky s jogurtem. Děti to ocení.
Co dalšího by v jídelníčku nemělo chybět?
Jídelníčky, nejen ty dětské, by v každém období měly obsahovat důležité makroživiny (sacharidy, bílkoviny a tuky) a mikroživiny (vitaminy a minerální látky). Dále bychom měli dbát na pestrost stravy, jíst pravidelně přiměřeně velké porce. Nejvhodnější je dodržovat pět jídel během dne, konkrétně snídani, dopolední svačinu, oběd, odpolední svačinu a večeři. Pravidelnost v jídle není jen výsadou školního roku, měla by se dodržovat i během letních prázdnin či víkendů. A rozhodně je důležité zařadit pohyb. I obyčejná pohodová procházka může přispět k lepší náladě a podpořit trávení.
Školní rána bývají občas hektická. Jak moc je pro děti klíčová snídaně, proč ji nezanedbávat?
Pokud dítě pravidelně nesnídá, může docházet ke kolísání hladiny cukru v krvi, což způsobuje větší únavu, nesoustředěnost či chuť na sladké. Dobrou zprávou je, že se české děti postupně snídat učí – zatímco v roce 2023 více než čtvrtina rodičů svým dětem připravovala snídani nepravidelně nebo vůbec, letošní výsledky ukazují, že doma si dává snídani více než 8 z 10 dětí.
O programu Nestlé pro zdraví dětí
Nestlé pro zdraví dětí je součástí globálního programu Nestlé for Healthier Kids. Na českém trhu aktuálně slaví 10. výročí. Jeho cílem je motivovat žáky základních škol i jejich rodiny k vyváženému životnímu stylu, správným stravovacím návykům a podpořit jejich zájem o pohybové aktivity. Od svého vzniku v Česku proškolil více než 140 tisíc dětí. Projekt má záštitu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR. Pro školy i rodiče je dostupný zdarma.
Jak je možné, že děti, které nesnídají, mohou být obézní?
Pravidelnost a pestrost nejen snídaní je stejně důležitá jako pravidelný pohyb nebo duševní pohoda. Děti, které nesnídají, si to pak mohou kompenzovat většími porcemi, respektive přejídáním. Navíc si tento zlozvyk často přenášejí do dospělosti a případná obezita nebo jiné zdravotní komplikace se dostaví v pozdějším věku. Právě proto je důležité učit děti snídat už od raného věku, tak aby to vnímaly jako samozřejmost, nikoliv povinnost.
Je naopak nějaké jídlo, které lze vynechat?
Během denního režimu se může stát, že na nějaké jídlo „nezbude“ čas. V momentě, kdy dopředu víme, že nás čeká den plný různých aktivit a je riziko, že nestihneme jíst, doporučuji jídlo připravit předem. Každé denní jídlo je důležité a je na nás, abychom si na něj našli čas a šli tak dětem příkladem.
Podle průzkumu děti jedí až dvakrát týdně fastfood. Jak velký je to průšvih?
Myslím, že není řešením jídlo fastfoodového typu zakazovat. Spíš se podívejme na to, proč tomu tak je. Naším úkolem je dětem vysvětlovat, co taková jídla přinášejí jejich tělu a že by tyto potraviny neměly být součástí každodenního jídelníčku. Také rodiče by měli jít příkladem a rozmyslet si, zdali vezmou děti do restaurace se smaženými jídly, nebo najdou jinou alternativu.
Proč by se měly rodiny pravidelně setkávat u jídla?
Společné stravování má více benefitů, než si myslíme. Kromě toho, že si rodina vytvoří skvělý základ k pravidelnosti ve stravování a osvojí si správné stravovací návyky, tak mají rodiče přehled o tom, co děti jedí. Pokrmy také mohou připravovat spolu, čímž děti získají další povědomí o surovinách, které konzumují. Zároveň je fajn si u stolu povídat a sdílet zážitky – upevňují se tím vztahy v rodině a dětem to pomáhá v sociálním a emočním rozvoji.
Jakou roli hrají tekutiny? Čím nahradit přeslazené nápoje či šťávy?
Správný pitný režim je jednou z klíčových složek vyváženého životního stylu nejen u dětí. Co se týče optimálního množství, děti by měly v průměru vypít 1,8 až 2,5 litru tekutin. Rozhodují zde ovšem další faktory jako věk, fyzická aktivita a počasí. Výsledky průzkumu ukazují, že až čtvrtina dětí pije výhradně slazené nápoje, neslazené jen 13 procent.
Nejlepší je konzumovat čistou vodu a ochutit ji třeba čerstvým ovocem. Výborně chutná voda se zralými meruňkami, broskvemi, jahodami, malinami nebo citrusy. Namísto šťávy doporučuji využít bylinkové čaje nebo 100% džusy, které zředíme vodou v poměru 2 díly vody a 1 díl džusu.
Je špatně, když děti jedí sladkosti, pokud se to kompenzuje dostatečnou fyzickou aktivitou?
Není správné dětem říkat, že čtvereček čokolády vykompenzují pohybem. Právě naopak, pohyb by měl být přirozenou součástí života jak v dětství, tak v dospělosti. Touto „kompenzací“ by naopak mohlo dojít k nezdravému postoji vůči pohybu nebo sladkostem.
Jaký pohyb je pro děti nejvhodnější a který mají nejraději?
Podle našeho průzkumu patří mezi nejpopulárnější sporty fotbal, florbal, plavání nebo atletika. Skvělé je, že téměř polovina dětí chodí na pravidelné procházky. V našem průzkumu vyšlo, že 92 procent dětí má alespoň jednu pohybovou aktivitu týdně, z toho necelých 14 procent každý den. Osobně bych doporučila začít s obecnou pohybovou průpravou a až později se specializovat na konkrétní sport. Samozřejmě záleží i na možnostech v dané lokalitě či rodině.
Co děti a doplňky stravy?
Potřebné vitaminy a minerální látky by se ideálně měly získávat z pestré stravy. Nicméně jsou situace, kdy je dobré po doplňcích stravy sáhnout. V zimě například po vitaminu D kvůli nedostatku slunečního svitu a žádoucí je také vitamin C na podporu imunitní systému. Doplňky stravy ovšem nikdy nenahradí potraviny. Jejich kompenzaci je také vhodné konzultovat s lékařem a dodržovat dávkování.
Napsáno pro… je speciální formát komerční obsahové spolupráce, který redakce připravuje společně s obchodními partnery.
