Plně profesionální pěvecký sbor je rarita. Svět nám ho závidí
Zodpovědnost za uměleckou strategii sboru nebo vyjednávání s domácími a zahraničními pořadateli, ale i věčný boj s klimatizací a průvanem. To je práce generální manažerky Pražského filharmonického sboru Anny Moravcové. Povídaly jsme si nejen o každodenní rutině našeho nejslavnějšího pěveckého sboru.
Pražský filharmonický sbor je hudební těleso, které nám leckdo závidí. Podobně jako Česká filharmonie je ve světě uznáván jako jeden z nejkvalitnějších pěveckých sborů vůbec. Jeho kvalita úzce souvisí s tím, že se jedná o sbor profesionální, což je v Evropě i ve světě poměrně vzácnost. Přesto o něm česká veřejnost málokdy slyší. Dokonce ani fanoušci klasické hudby často netuší, jaký unikát v něm máme. Zásadní díla realizuje sbor s osmdesáti členy a jeho složení je velmi pestré. Vzhledem k obsazení jednotlivých hlasových skupin je tu o něco více žen než mužů, nejmladším členům je kolem pětadvaceti let, nejstarší jsou v důchodovém věku. „Máme veliké štěstí, že za námi stojí zřizovatel, Ministerstvo kultury České republiky, a že si proto můžeme dovolit být plně obsazeným koncertním tělesem specializovaným na vokálně-symfonický repertoár. I v zahraničí se profesionální sbory zmenšují, spojují, nebo se spoléhají na externisty,“ konstatuje Anna Moravcová. Sbor se samozřejmě neobejde bez dalších zdrojů, ať už jsou to výdělky z vlastní koncertní činnosti, nebo finance od soukromých dárců a partnerů. „Se začátkem 91. sezony jsme založili Sbor dárců, sdružení mecenášů a podporovatelů Pražského filharmonického sboru. Své podporovatele bereme jako členy širší sborové rodiny. Dárci a zástupci partnerů s námi často vyjíždějí i na koncertní turné.“
Plný a ještě plnější úvazek
„Naši zpěváci jsou profesionálové a chodí do sboru každý den. Několik hodin denně se zkouší. Nejprve probíhají studijní zkoušky, následně se secvičuje sbor jako celek, navazují klavírní zkoušky s dirigentem a nakonec zkoušky s orchestrem. A pak jsou tu koncerty, které probíhají ve večerních hodinách. Sbor je velice žádaný v zahraničí, a tak často cestujeme na několikadenní až několikatýdenní zájezdy. Rodiny zpěváků to s nimi nemají jednoduché a vyžaduje to z jejich strany spoustu tolerance,“ pokračuje generální manažerka sboru. K tomu je třeba přičíst, že na rozdíl od jiných hudebních těles nebo divadel tento sbor nemá přes léto volno. Každé prázdniny se účastní prestižního rakouského operního festivalu Bregenzer Festspiele. Sbor tam odjíždí na konci června, několik týdnů zkouší a od půlky července do půlky srpna probíhají představení. Hostují zde špičkoví světoví pěvci a pěvkyně, rezidenčním orchestrem jsou Vídeňští symfonici, které vede český šéfdirigent Petr Popelka. Představení na scéně vybudované přímo na hladině Bodamského jezera se odehraje až třicetkrát a bývá pokaždé vyprodané – a to se na tribunu vejde až sedm tisíc diváků. Celkem každý rok na festival dorazí až čtvrt milionu návštěvníků. Pražský filharmonický sbor je součástí této akce už šestnáct let.
Anna Moravcová
Jakožto generální manažerka Pražského filharmonického sboru zodpovídá za strategii, umělecké plánování a chod sboru, zastupuje sbor při jednání s domácími i zahraničními pořadateli. Má široké zkušenosti z kulturního managementu – od mezinárodních projektů a festivalu Tanec Praha až po šestiletou zkušenost z České filharmonie. Vystudovala obor hudební management na HF JAMU v Brně a na HAMU v Praze.
Devadesát let v plné síle
Loňská sezona byla pro sbor jubilejní devadesátou. Během své existence vystupoval na nejslavnějších světových pódiích. „Pro management je tato tradice zavazující, ale díky tomu, že je sbor v nejlepší formě a má skvělé renomé, se nám daří na tento odkaz navazovat, a to i po vynucené pauze způsobené covidem. Loňský rok se navíc kryl s Rokem české hudby, a tak jsme měli možnost předvést nejen český repertoár po boku České filharmonie a některých významných zahraničních orchestrů, ale i náš ambiciózní vlastní a cappella program. V Hongkongu jsme zpívali Dvořákovu Stabat Mater, v newyorské Carnegie Hall Janáčkovu Glagolskou mši. Hostovali jsme v Drážďanech, v Luzernu, vystupovali jsme v londýnské Royal Albert Hall.“
Manažerských výzev je ale daleko víc. Dalším důležitým úkolem pro management je dostat sbor do povědomí širší veřejnosti. „Často i koncertně zkušeného diváka nenapadne, že sbor má i vlastní koncertní činnost. Býváme vnímáni jako doplněk orchestru, přestože jsou naše aktivity mnohem bohatší. Na našich vlastních koncertech uvádíme náročná vokálně-instrumentální díla, oratoria a kantáty, která běžně v programech orchestrů nenajdete, stejně jako díla čistě sborová nebo s doprovodem komorního instrumentálního souboru. Když se řekne ‚sbor‘, chtěli bychom, aby si lidé představili právě Pražský filharmonický sbor. To je naše vize. Musíme dál pracovat na tom, aby byl sbor vyhledávaným partnerem pro světové orchestry a dirigenty. Chceme, aby byl každý náš koncert pro diváka nezapomenutelným zážitkem.“
Boj s klimatizací i viry
Hlavní sbormistr Lukáš Vasilek říká, že nejdůležitějším úkolem sboru je prostě dobře zpívat. Zdánlivě jednoduchá věc ale vůbec není samozřejmostí. Křehkým nástrojem, se kterým sbor pracuje a na kterém plně závisí, je lidský hlas. A že je těch hlasů hned osmdesát, péče o ně vyžaduje často velmi delikátní přístup. Zpěvačky a zpěváci musí být na svůj hlas velmi opatrní a jakákoli indispozice či nemoc může velmi rychle ohrozit celý sbor. Chřipková období jsou tak pro manažerský tým noční můrou. K běžným a občas až úsměvným tématům patří klimatizace při cestování či průvan v koncertních sálech. „Jednou se nám stalo, že během víkendu onemocněla třetina sboru a málem jsme museli akci zrušit. Ale naštěstí se to díky zodpovědnému přístupu všech zúčastněných neděje často.“
Vzdělávací pořady pro každý věk
Jednou z cest, jak veřejnosti sbor představit, jsou edukační pořady pro široké spektrum diváků. Návštěvníkům přinášejí nové prožitky a radost ze sdílené hudby a harmonie. „Velký zájem je o workshop pro rodiče s miminky a batolaty, který je zaměřený na ukolébavky. Máme pořady pro děti z mateřských i základních škol, středoškoláky jsme zase zaujali imerzivním koncertem v klášterních prostorech. Na jaro opět chystáme řadu workshopů pro dospělé, kteří rádi zpívají a chtěli by se naučit se svým hlasem pracovat. Spolupracujeme také s amatérskými sbory. Naší nejdůležitější vzdělávací aktivitou je ovšem Akademie Pražského filharmonického sboru, která je určena mladým profesionálům a nese podtitul K poctě Soni Červené.“
Za třináct ročníků existence prošla akademií řada zpěváků, kteří měli možnost vystupovat se sborem na předních světových pódiích, a mnozí z nich se později stali stálými členy PFS.
Zpívající rodiče
Zpěvačky ve sboru jsou výkonnými koncertními umělkyněmi a skloubit koncertní a rodinný život je náročné. Vyžaduje to velkou podporu partnera i širší rodiny. Nejde jen o samotné umělce, ale i o manažerský tým. „Já sama jsem se s manželem střídala na rodičovské dovolené, což vnímám jednoznačně pozitivně. Pokud jsou partneři opravdu rovnoprávní, mělo by být běžné, že se o výchovu dělí rovným dílem. Snažíme se své členy podporovat tím, že na dlouhé zájezdy, jako je právě Bregenzer Festspiele, mají možnost vzít rodinu s sebou.
Nejedná se přitom jen o maminky, i v mužských hlasových skupinách máme tatínky, kteří by jinak s dlouhodobými výjezdy měli problém. Aktuálně také řešíme možnost využití dětské skupiny pro děti členů sboru,“ dodává Anna Moravcová.
Napsáno pro… je speciální formát komerční obsahové spolupráce, který redakce připravuje společně s obchodními partnery.
