Proměna červené pandy. Americké animáky bojují s pubertou

FilmFilmová premiéraRecenze
Irena Hejdová
| 23. 3. 2022 | 3 013
Proměna červené pandy. Americké animáky bojují s pubertou
Proměna v puberťačku může jednoho vylekat. Foto: Falcon

Animované filmy hledají nové publikum a posunují se od dětského publika k o něco staršímu – dospívajícímu. Hrdinkami amerických animovaných filmů se místo zvířátek a příšerek stávají puberťačky. Stejně jako v nové pixarovce Proměna.

Do dosavadního animovaného hájemství roztomilých zvířátek, brebtajících špuntů, neohrožených princezen, příšerek a oživlých věcí přibývají v posledních letech filmy, jejichž hrdiny jsou puberťáci. Disney i jeho divize Pixar tak rozšiřují záběr svého publika. I když animovat neposedné, hyperaktivně se pohybující a hlasitě hýkající pubertální hrdiny musí být ještě náročnější než výroba dětských animovaných postaviček.

Pubertální publikum je – nebo alespoň v letech předcovidových bylo – jedním z nejvěrnějších.

Má to ale hned několik důvodů. Americké animáky od začátku necílily pouze na dětské publikum, ale šířeji na to rodinné. I ve filmech určených těm nejmenším se tak skrývají prvky určené znuděným rodičům či právě náročnému teen publiku. Přilákání širšího segmentu diváků včetně pubertálního publika logicky vede i k vyšším ziskům. A pubertální publikum je – nebo alespoň v letech předcovidových bylo – jedním z nejvěrnějších. Řada dnešních teenagerů chodila na animované filmy do kina už od dětství, a tak je samozřejmé, že si je kina, distributoři i samotní producenti chtějí udržet, mimo jiné právě tím, že věk hlavních hrdinů svých filmů přiblíží těmto divákům. 

Filmy pro malé i velké děti

A rozhodně bychom neměli pominout ani všeobecnou infantilizaci společnosti. Když se podíváme do světa velkolepých hollywoodských spektáklů se superhrdiny, těžko se ubráníme dojmu, že to jsou snímky pro publikum sice dospělé, ale uvízlé ve světě svých dětských či pubertálních fantazií.

Chodíte do kina na animované filmy?

V hollywoodské animační jedničce Disney Animation i v její divizi Pixar, ale i v dalších animačních společnostech vzniká v posledních letech čím dál víc filmů, které kromě neamerického původu hrdinů spojuje i jejich pubertální věk. Miguelovi Riverovi z mexického hitu o svátku mrtvých Coco bylo dvanáct, když se vydal do světa svých zemřelých předků. Italu Lucovi z loňské stejnojmenné pixarovky třináct, když bojoval s podmořskými příšerami v italském letovisku. Odvážná Vaiana zachraňovala svůj havajský domov v šestnácti letech, Raye z Rayi a draka bylo osmnáct a pocházela z fiktivní jihoasijské země Kumandra. 

Do téhle pestrobarevné galerie hollywoodských animáků posledních let přibylo naposledy na sklonku minulého roku kolumbijskou kulturou inspirované Encanto. Ač její věk nikde specifikován nebyl, spolurežisér Encanta Jared Bush v sérii tweetů potvrdil, že Kolumbijce Mirabel, která ve filmu Encanto zachraňuje před zkázou rodinu Madrigalových, je patnáct let. A krátce nato tu máme novou animovanou pubertální hrdinku. Tentokrát to je třináctiletá Číňanka Mei z kanadského Toronta z pixarovského filmu Proměna. A její puberta se rovnou stává hlavním námětem snímku, který v březnu vstoupil i do českých kin. I když to je puberta maskovaná obří červenou pandou.

proměna filmFoto: Falcon

Zvládat své emoce není jen tak. Obzvlášť v pubertě.

Mei vychovává poněkud úzkostlivá matka, kterou bychom nejspíš označili jako jeden z příkladů helikoptérového rodičovství, které v dnešní době dobře známe i ze svého okolí. Mei je trochu potrhlá a trochu otravná, jak už tak dívky v jejím věku bývají. Má svou partu tří nerozlučných kámošek, vzhlíží k milovaným idolům z přeslazeného boy bandu 4Town a na poměry animovaných hrdinek má velmi těkavé, neurotické pohyby, které hollywoodským animátorům musely dát spoustu práce. Mei je ale jinak poslušná dcera a vzorná školačka, ze které mohou mít rodiče jen radost. 

Až do dne kdy… se vzbudí v podobě červené pandy. V roztomilého, ale poněkud zapáchajícího chlupatého maskota se mění vždy, když přestane zvládat své emoce. A tak začne její cesta dospíváním, která je podobně turbulentní a nepředvídatelná, jako je tomu u dívek z masa a kostí. Přicházejí konflikty s rodiči (a s těmi ochranitelskými zvláště), trapasy s kluky a fyzické změny. Červená panda tohle všechno symbolizuje – a ne jen příchod menstruace, který je jedním z hlavních příznaků počátku téhle velkolepé změny. A příležitostí nechat se vyvést z míry a stát se na chvíli sice roztomilou, ale jinak dost otravnou červenou pandou, je v pubertě spousta. Co filmy vypovídají o dnešních teenagerech?

Přečtěte si: Je tu epidemie psychických potíží

dětský psychologFoto: Shutterstock

Sebepoškozování, pokusy o sebevraždu, deprese, poruchy příjmu potravy. Teenageři zaplnili psychiatrická oddělení nemocnic. Jako by přišla další epidemie – tentokrát vlna psychických potíží. Pro děti s koncem lockdownu úleva nepřišla.

Takhle špatný stav psychiky dětí jsme u děti ještě nezažili, varují odborníci

Velké děti – velké problémy

Většina těchto filmů – Proměnu nevyjímaje – má v centru dění dívčí hrdinky. Dívčí puberta je ostatně specifická. Nechme tentokrát stranou fyzické změny – od růstu prsů a pubického ochlupení až po problémy s pletí a nástup menstruace. Dnešní doba před dívky staví mnohem větší výzvy, než je výběr menstruačních pomůcek nebo vhodného krému na akné. Aniž bychom chtěli genderově stereotypizovat, je jisté, že puberta u dívek probíhá trochu jinak než u kluků. Začíná dříve, za obecně nejčastější období dívčí puberty lze dle psychologů označit 12.–13. rok, což je přesně věk hrdinky filmu Proměna. 

Puberta u dívek probíhá bouřlivěji a s prudším nástupem než u chlapců. Je masivně poznamenaná i vlivem sociálních sítí, který spolu s pandemií v posledních letech vedl k razantnímu nárůstu sebepoškozování, problémů s příjmem potravy, zvýšil se významně i počet pokusů o sebevraždu. Toto pak ve větší míře dopadlo právě na dospívající dívky. Vnímání vzhledu, své tělesné hmotnosti či problémů s pletí v porovnání s dokonalými retušemi účtů instagramových influencerek zasadí těžkou ránu i mnohem dospělejší psychice, než je psychika třináctileté dívky. 

Svět animovaných filmů konkurenční svět sociálních sítí příliš neakcentuje, v tomto ohledu animovaní puberťáci působí poněkud odtrženě od života svých reálných předloh, které mobily prakticky neodloží z ruky. Klade se tu důraz spíše na tradiční hodnoty, jako je sounáležitost s rodinou či šířeji svou komunitou, a na morální pravidla. V tom jsou animáky s teen hrdiny vlastně dost podobné těm určeným pro mladší publikum. Jejich hrdinové z nástrah dospívání vyváznou především díky silnému vědomí své sebehodnoty, vybudovanému už během předchozích let svého života. A také díky svým rodičům, jejichž rolí je i v tomhle věku být nablízku.

proměna filmFoto: Falcon

Rodina, přátelé a vědomí vlastní sebehodnoty člověku pomůžou, aby se zase našel.

Tak to je ostatně i v případě Mei, hrdinky filmu Proměna. Ač jedním ze spouštěčů jejích problémů byla právě její příliš ochranitelská matka, je to nakonec právě ona, kdo dokáže Mei pomoct, aby se vrátila a našla skrze červenou pandu své nové já. Prostřednictvím smíření tří generací žen její rodiny i během bláznivého magického rituálu, který Mei vrátí jí samé. „Všichni máme své skryté zvíře a někteří ho nikdy nepustí ven. Já to udělala,“ říká Mei v závěru. Jako by v té chvíli mluvila nejen za všechny pubertální hrdiny amerických animáků, ale i za jejich reálné předlohy.

Nakoukněte do časopisu Heroine

V novém čísle Heroine najdete:

  • Martina Benešová jede bomby
    Jaderná chemička Martina Benešová slaví obří úspěch – lék na rakovinu prostaty, na jehož vývoji se podílela, byl už schválen v USA. „Když chcete dělat vědu na vysoké úrovni, musíte být nejen šéf, ale i krysa v oficíně, entertainer, politik, ekonom a psycholog,“ říká vědkyně, která se letos vdávala v Las Vegas v šatech po Cate Blanchett a nejlíp se dokáže odreagovat při rychlé jízdě autem.
  • Děravé vědecké potrubí
    Čím dál postupujeme po vědecké dráze, tím méně žen potkáváme: říká se tomu „děravé potrubí“. Se sedmi českými vědkyněmi jsme se na ty díry podívali pěkně zblízka. Kudy nám odbornice z akademické sféry mizí? A stačí díry zalepit, nebo by bylo lepší celé potrubí rovnou přestavět?
  • Milujeme fotoromány
    Zavzpomínaly jsme na časy, kdy jsme v novém Bravíčku vždycky listovaly na stránky s fotorománem, a nechaly jsme se tímhle formátem inspirovat. Tentokrát ale nejde o žádnou lovestory, nýbrž o satirické obrazy z vysokoškolského života z pera Dua Docentky. Získá Lída postdoktorský grant, nebo se její naděje zadupe docent Kuneš a profesor Hrubeš?
  • Proč nosí Filip Titlbach perly
    Novinář Filip Titlbach letos vydal knihu rozhovorů s queer lidmi o tom, čemu musí čelit. V Heroine se ho v důvěrném rozhovoru na jeho vlastní zkušenosti ptá Jana Ciglerová: „Lidé nám často říkají – žijte si, jak chcete, ale ne nám na očích. Proč si myslíš, že se skoro neoutují sportovci? Protože spolu chodí do sprch a heterosexuální muži s tím mívají problém. Myslí si, že je gayové znásilní.“

a spousta dalšího čtení…

Diskuze k článku

V diskuzi nejsou žádné komentáře

Vstoupit do diskuze