Šest filmů z kohoutku podle Apoleny Rychlíkové

Filmové tipy
Apolena Rychlíková
| 10. 12. 2019 | 2 801
Šest filmů z kohoutku podle Apoleny Rychlíkové

Někdo chodí do kina, někdo krade. Jiný má telku. A někdo si pustí film z Aerovodu. Zeptali jsme se novinářky a režisérky dokumentů Apoleny Rychlíkové na pár tipů, kvůli kterým se vyplatí otočit kohoutkem.

Nepřekvapí asi, že jako člověk orientovaný na sociální a politická témata hledám právě ta i ve filmové tvorbě. Nerada ale zůstávám jen u dokumentů. Koneckonců: hranice mezi „dokumentárním“ a „fikčním“ filmem se stírá a to, co dřív působilo jako sci-fi, je dnes realitou, a naopak.


Když jsem poprvé viděla The Florida Project, zaplavila mě vlna radosti, ale i úzkostí. Pastelový svět amerického motelu je ve skutečnosti kritickou reflexí dnešního nerovného světa. A výkony všech hlavních protagonistů jsou ve své spontaneitě až odzbrojující. Rodičovský úděl jako zápas, mateřství na okraji jako hra.


Aeroco?

Aerovod

Aerovod je online půjčovna a prodejna filmů. Provozuje ji distribuční společnost Aerofilms, která v ní nabízí snímky, které otestovala na plátnech pražských kin Aero, Světozor a Bio Oko, Univerzitního kina Scala v Brně a královéhradeckého Bia Central. V nabídce má několik stovek filmů a několik kolekcí – například sadu filmů Akiho Kaurismäkiho nebo Pedra Almodóvara, filmy významných režisérek dneška, skandinávské filmy nebo třeba animované poklady.


Fatih Akin patří dlouhodobě k režisérům, na které se zaměřuju. Jeho Gegen die Wand (Proti zdi) pro mě kdysi bylo oslavou svobody a lásky, je to filmová tragédie s antickými rysy. Pár let staré Odnikud je pochopitelným, komplexním vyprávěním o zločinu a trestu, kterému suverénně kraluje skvělá Diane Kruger.


Jako feministku mě samozřejmě zajímají i „ženská“ témata – proto s radostí zmíním Špínu Terezy Nvotové. Ukazuje nám, že sexuální násilí páchají – často navzdory obecným společenským představám – hlavně ti, kteří k nám mají blízko, a že přímo souvisí se zneužívám hierarchií. Špína je film, který má kromě skvělé kamery a hereckých výkonů jasný scénáristicko-režijní rukopis. Držím Tereze Nvotové a její scenáristce Báře Námerové palce a těším se i na jejich nový počin, který právě začínají realizovat.

Tereza Nvotová osobně. Ve Finmagu

Tereza Nvotová

Foto: Miro Nôta

Máte v Americe často na talíři, že jste z východní Evropy?

Východní Evropa není pro Američany zrovna sexy. Kdybych byla ze Španělska nebo Francie, určitě by to znělo líp. Já se ale většinou scházím s producenty, kteří mě sami oslovili, vědí, odkud jsem, a už viděli můj film Špína. Ten tam měl slušný ohlas, takže mi otevřel hodně dveří.

Velký rozhovor s Terezou Nvotovou čtěte v novém čísle Finmagu už tento čtvrtek.


Mám ráda Garyho Oldmena a vždycky se mi líbil Tom Hardy. Baví mě špionážní filmy. Jeden musí z kola ven ale svou pomalostí a rozvážností z jejich zaběhnutých rámců vystupuje. I proto je dobré ho vidět.


Filmů, které se různým způsobem snažily vypořádat s uprchlickou krizí, byla řada. Často šlo o aktualitky, těžící z naléhavosti situace, někdy dokonce o emocionální „porno“ snímky, které nedokázaly nabídnout nic víc než vyděračské a neetické vytěžování lidí, kteří se pohybují na hranici mezi životem a smrtí. Požár na moři je jiný. I proto slavil úspěchy a dodnes zůstává podstatným filmem.



Víte, jaký filmový autor už systematicky a dlouhodobě pracuje se silnými ženskými hrdinkami? Je to Hajao Mijazaki (Hayao Miyazaki). Mám je ráda všechny: odvážnou a přírodu milující Naušiku, Sasuki a Mei a jejich Totora, Ponyo, která je nepoznanou silou, oscilující mezi člověkem a tím, co ho obklopuje, samozřejmě princeznu Mononoke. Na Cestu do fantazie koukáme s mými dcerami často. Dělejte to také. Děti totiž svět fantazie potřebují a Mijazaki ho zvládá budovat možná nejlíp ze všech.

Nakoukněte do časopisu Heroine

V novém čísle Heroine najdete:

  • Martina Benešová jede bomby
    Jaderná chemička Martina Benešová slaví obří úspěch – lék na rakovinu prostaty, na jehož vývoji se podílela, byl už schválen v USA. „Když chcete dělat vědu na vysoké úrovni, musíte být nejen šéf, ale i krysa v oficíně, entertainer, politik, ekonom a psycholog,“ říká vědkyně, která se letos vdávala v Las Vegas v šatech po Cate Blanchett a nejlíp se dokáže odreagovat při rychlé jízdě autem.
  • Děravé vědecké potrubí
    Čím dál postupujeme po vědecké dráze, tím méně žen potkáváme: říká se tomu „děravé potrubí“. Se sedmi českými vědkyněmi jsme se na ty díry podívali pěkně zblízka. Kudy nám odbornice z akademické sféry mizí? A stačí díry zalepit, nebo by bylo lepší celé potrubí rovnou přestavět?
  • Milujeme fotoromány
    Zavzpomínaly jsme na časy, kdy jsme v novém Bravíčku vždycky listovaly na stránky s fotorománem, a nechaly jsme se tímhle formátem inspirovat. Tentokrát ale nejde o žádnou lovestory, nýbrž o satirické obrazy z vysokoškolského života z pera Dua Docentky. Získá Lída postdoktorský grant, nebo se její naděje zadupe docent Kuneš a profesor Hrubeš?
  • Proč nosí Filip Titlbach perly
    Novinář Filip Titlbach letos vydal knihu rozhovorů s queer lidmi o tom, čemu musí čelit. V Heroine se ho v důvěrném rozhovoru na jeho vlastní zkušenosti ptá Jana Ciglerová: „Lidé nám často říkají – žijte si, jak chcete, ale ne nám na očích. Proč si myslíš, že se skoro neoutují sportovci? Protože spolu chodí do sprch a heterosexuální muži s tím mívají problém. Myslí si, že je gayové znásilní.“

a spousta dalšího čtení…

Diskuze k článku

V diskuzi nejsou žádné komentáře

Vstoupit do diskuze