Ahoj holčičky, co takhle si uhnat poruchu příjmu potravy?

09. únor 2024
51 342

Jestli se potýkáte s problémy s body image nebo poruchou příjmu potravy, vystoupení herečky Veroniky Žilkové v Talk Show Tomáše Magnuska raději vynechejte. Herečka se v něm před několika dny rozpovídala o tom, jak mají s dcerou Agátou „skvělou“ metodu hubnutí: jídlo rozžvýkají a vyplivnou. „Takového vyjádření se neměla dopustit ani z legrace. Nikdy totiž neví, kolik lidí může ‚inspirovat', nebo kolika lidem může připomenout třeba už vyléčenou nemoc,“ píše Apolena Rychlíková v komentáři pro web Heroine.cz.

Pokud se Žilková s Agátou chtějí trápit, budiž. Jen by bylo dobré, aby si podobné rady nechaly takzvaně na doma. Foto: David Sedlecký/Wikimedia Commons

Herečka Veronika Žilková se objevila v Talk show Tomáše Magnuska a neuvěříte, co se stalo. Během rozhovoru se dostalo i na téma jídlo a hubnutí, což jsou oblasti, ke kterým se Žilková vyjadřuje dlouhodobě a dlouhodobě velmi zavádějícím způsobem. V minulosti třeba pro web Kalorických tabulek uvedla, že prakticky neobědvá a nevečeří. „Snažím se jíst minimálně. Oběd nebo večeře jsou pro mě sváteční záležitostí. Hodně snídám a pak už jím celý den jen minisvačinky. Moje dieta je tedy v minimu jídla, ale na druhou stranu zase jím opravdu vše,“ dala do svého „hubnoucího programu“ nahlédnout herečka. Že to působí jak těžký návrat do minulosti, kdy celebrity v cestě za „vysněnou postavou“ veřejně radily nejíst? Je to tak. U Magnuska šla však Žilková ještě o krok dál.

V rozhovoru s moderátorem popsala, jak to mají s dcerou Agátou Hanychovou, co se jídla týká. „Musíš jako my s Agátou,“ vysvětluje herečka Magnuskovi. „Víš, jak my hubneme s Agátou? My si dáme to vepřový s cibulkou do pusy, rozkoušeme to a pak to plivneme do koše,“ řekla Žilková veřejně v talk show. A nutno říct, že tím šokovala i samotného Magnuska. Na závěr mu ještě nonšalantně sdělila, že to Magnusek má problém s váhou, ne ona. Zdá se ale, že problém tu má hlavně sama Veronika Žilková, a to s nezdravým stravováním. V jejím výstupu jsme totiž byli svědkem nejen normalizace fatfobie, ale také návodu, jak si uhnat poruchu příjmu potravy.

Žvýkat a vyplivnout

Veřejné prohlášení Žilkové o tom, jak to doma mají s dietami, vyvolalo vlnu pohoršení. Jak by také ne. Metoda, kterou zmiňuje, má název: Chew and Spit Disorder (zkráceně CHSP). Názory na to, jestli se jedná přímo o projev poruchy příjmu potravy, nebo spíš o její doprovodný jev, se různí. Podle studie provedené marylandskou Johns Hopkins University asi jedna třetina lidí, kteří mají poruchy příjmu potravy, metodu CHSP praktikuje, protože omezuje jejich stravovací návyky. Tak jako tak panuje konsenzus na tom, že tento způsob „stravování“ je nezdravý a vysoce nebezpečný. Tváří se totiž, že je možné si „pochutnat“ na jakémkoliv jídle, a přitom nepřibírat. Tím však naznačuje, že jíst znamená přibírat, a to přece, holčičky - řečeno s Agátou - snad nechceme.

Kromě jiného ale může žvýkání a vyplivování, jak se metodě česky říká, způsobit i další obtíže. Žvýkání je totiž prvním krokem v procesu trávení, který obvykle spustí v těle řetězovou reakci, očekávající přísun potravy. Když však žádná potrava nepřichází, mohou některé mechanismy, které žvýkání uvádí do pohybu, potenciálně nastartovat problémy. Kvůli žaludečním kyselinám, které se při žvýkání vylučují, může dojít k zubním problémům, jako jsou zubní kazy, onemocnění dásní nebo žaludečně-střevní potíže, například reflux. Nadměrné množství žaludečních kyselin také může také vést ke vzniku žaludečních vředů. Navíc se jedná, stejně jako u jiných poruch příjmů potravy, o návykové chování.

Na dotaz webu Refresher Žilková uvedla, že své prohlášení myslela pouze v nadsázce. Jenže stalo se a to, nakolik vážně to propagátorka „minima jídla denně“ myslela, nemusíme zkoumat. Takového vyjádření se neměla dopustit ani z legrace. Nikdy totiž neví, kolik lidí může „inspirovat“, nebo kolika lidem může připomenout třeba už vyléčenou nemoc.

Alarmující nárůst

Lidí, kteří se potýkají s poruchami příjmu potravy, v České republice v posledních letech prudce přibývá. Nejvíce alarmující je situace mezi náctiletými: za pět let přibyly v řadách adolescentů neuvěřitelné dvě třetiny nemocných. Coby hlavní diagnóza byly poruchy příjmu potravy v roce 2016 vykázány u 1449 lidí, v roce 2021 jich bylo již 2383. Na nárůstu onemocnění se silně podepsala pandemie covidu. Jde tedy o závažný problém, především pro náctileté a pro mladé ženy, které v poměru k mužům stále tvoří drtivou většinu nemocných.

S nějakou formou poruchy příjmu potravy se pak potýká skoro osm procent populace. Stejně jako u řady dalších psychických onemocnění i tady trápí Česko nedostatečný počet odborníků. Navzdory počtu případů je kapacita zařízení pro mladistvé malá. „Dostupnost je opravdu naprosto nedostatečná. Rodiče dětí mohou hledat péči několik měsíců,“ upozorňuje na stávající problémy psychiatrička Hana Papežová, předsedkyně Sekce pro poruchy příjmu potravy České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně, v rozhovoru pro Seznam Zprávy.

S nějakou formou poruchy příjmu potravy se pak potýká skoro osm procent populace. Stejně jako u řady dalších psychických onemocnění i tady trápí Česko nedostatečný počet odborníků.

Před pár dny se zpěvačka Tereza Mašková na svém Instagramu přiznala, že v tom opět „lítá“. „Cítím se tak, jako bych znovu prohrála. Zase v tom lítám (PPP) … Svou touhou po NESMYSLNÉ DOKONALOSTI a (touhou) ve stresových situacích, nebo když mám strach‚ si ulevit tím, že půjdu zvracet, jsem své tělo dokázala dostat do takového stresu, že si vytvořilo chronický zápal v očích,“ uvedla Mašková a sdílela fotku s podlitinou pod okem, kterou si způsobila při pravidelném zvracení. „PPP trpí čím dál tím víc lidí a já tím chci říct, že nejste sami, jsem s vámi a prosím vás, ať to nenecháte dojít daleko. Vyhledejte pomoc, dovolte si sami sobě pomoct,“ apelovala Mašková na své sledující i širší veřejnost. V návaznosti na její odvážné přiznání jí řada známých osobností začala vyjadřovat podporu.

Nechte si to na doma

Mašková nám připomněla, že problémy s poruchami příjmu potravy nikam nezmizely, i když se o nich mluví méně. Naopak: potýká se s nimi dost lidí, a to včetně těch „slavnějších“. A také, že je stále obtížné o nich mluvit, protože ve společnosti i dnes přetrvává specifický ideál ženy, která je štíhlá, až hubená.

Foto: Nejsou vyhublé, ale přesto stále myslí na jídlo. Společnost ani blízcí však stále nevěří, že jde o anorexii. Shutterstock

Příznaky atypického onemocnění se podceňují. Anorexií netrpí jen hubení. Žena popisuje svůj příběh

Atypická anorexie

To, že je takový vzhled nejen žádoucí, ale i finančně výhodný, shrnul před časem magazín The Economist v textu s názvem Ekonomika štíhlosti. Ten nesl podtitul Pro ambiciózní ženy je ekonomicky racionální snažit se být co nejštíhlejší. Na sociálních sítích pak text doprovázela ještě jedna věta: „je to tragédie“.

Je úplně jedno, jak Veronika Žilková svůj výrok myslela. Žertovat o patologické poruše může pro mnohé sloužit jako návod (vždyť to přece praktikuje slavná osobnost se svou neméně slavnou dcerou). Pro někoho jiného zase může představovat připomínku vlastních problémů s příjmem potravy, což rozhodně není vhodné. Ale hlavně: od osobností, které sledují a obdivují tisíce žen, takové vystupování není ani trochu společensky odpovědné. Pokud se Žilková s Agátou takto chtějí trápit, budiž. Je to jejich volba. Jen by bylo dobré, aby si podobné rady nechaly takzvaně na doma. Na veřejnosti jimi totiž ubližují a škodí.


Časopis Heroine

Heroine: Předplatné webu na rok

  • Neomezený přístup ke všem textům na webu
  • Čtení bez reklam (jak na PC, tak v mobilu)
  • Sleva 130 Kč na vstupenky na event Feel Good by Heroine
  • Nákupem podpoříte redakci Heroine
1290
Časopis Heroine

Heroine: Předplatné webu na měsíc

  • Neomezený přístup ke všem textům na webu
  • Čtení bez reklam (jak na PC, tak v mobilu)
  • Sleva 130 Kč na vstupenky na event Feel Good by Heroine
  • Nákupem podpoříte redakci Heroine
129

Aktuální číslo

  • o tom, jak rodí ženy, rozhodují muži
  • BDSM coming out
  • Malý, tlustý, plešatý? Body shaming se týká i mužů. Promluvili Čestmír Strakatý, Šimon Holý, René Levínský a Jordan Haj
  • Budoucnost je rostlinná
Popup se zavře za 8s