Seriál Roky a roky varuje před námi samými

2 199 | Iva Baslarová | 9. 7. 2019 | 2 komentáře | Televize

Pohled do blízké budoucnosti, který nabízí seriál Roky a roky (Years and Years) z produkce HBO, není právě příjemný. Na příběhu třígenerační britské rodiny ukazuje, v jaké situaci by se lidstvo mohlo ocitnout od současnosti do roku 2039. A je to celé dost mrazivě pravděpodobné.

Donald Trump podruhé vyhrál prezidentské volby a Spojené státy použily jaderné zbraně na zničení umělého čínského Ostrova rudého praporu. Británie „konečně“ realizovala brexit a premiérkou se „nenápadně“ stala politička, proslulá svými xenofobními, rasistickými a nehumánními názory. Technika natolik opanovala svět, že se mladí lidé dobrovolně stávají kyborgy a novodobými otroky vlády, která jim platí náročné operace. Seriál Roky a roky je depresivní, ale nepodívat se na něj by znamenalo strkat hlavu do písku.

Čtveřice sourozenců Lyonsových vede velmi rozdílné životy. Stephen se vydělává hromadu peněz, Rosie je na vozíku a hledá práci i životního partnera, Edith jezdí po světě a pracuje pro neziskové organizace a Daniel žije s dlouholetým přítelem a vede vcelku nudný úřednický život. Všichni jsou stále v kontaktu a scházejí se s babičkou, která je vychovala.

Události, jež v osmi epizodách seriálu prožijí, jsou rámovány kariérou političky Vivienne Rookové. Sledujeme okamžik, kdy poprvé upoutá pozornost veřejnosti svým kontroverzním televizním prohlášením, že ji nezajímají uprchlíci ani životy jiných lidí, než jsou obyvatelé Velké Británie. Pomocí populistických kroků, demagogie a velkých slibů se během let vyšvihne z ústraní do křesla nejmocnějšího člověka v zemi. Její rozhodnutí významně ovlivní život rodiny Lyonsových, a nejen jich.

Technologie ve špatných rukách

Postava Vivienne Rookové, výborně ztvárněná Emmou Thompsonovou, je dostatečným varováním pro „hnědnoucí“ Evropu i značné části obou Amerik a rudé Asie. Dostatečnou paralelu můžeme najít i v tuzemské politice. Ignorance, hloupost a krutost Vivienne připomíná hned několik politiků a některých jejich konkrétních kroků.

Tady je apel na publikum nejdůraznější. Pustit k moci někoho, kdo myslí především sám na sebe a jen na určitou, privilegovanou část lidstva, definovanou nebezpečným konceptem národa, může znamenat ztratit morální kompas, vytvořit diktátory a podílet se na zločinech proti lidskosti.

Druhou tematickou linii ztráty humanity představuje přetechnizování lidstva. Stephenova dcera Bethany, která vyrostla obklopená moderními komunikačními médii, touží stát se transhuman. To vlastně znamená spáchat sebevraždu, tedy zbavit se lidského těla a nechat svůj mozek uploadovat do cloudu.

Nejprve si nechá voperovat mobilní telefon do rukou tak, že volá pouze přidržením prstů u ucha a rtů. Později chce nelegálně podstoupit operaci hlavy a očí a nakonec ji vláda vybere pro projekt, kdy je do jejího těla vložena technologie tak, aby mohla obsluhovat počítač bez myši a klávesnice pouze pomocí končetin. Dobrovolné zbavování se toho, co z nás činí nezávislé a svobodné jedince, na úkor podrobení (nejen) svého těla těm, kteří jsou u moci, může být příznakem konce lidství.

Někdo, kdo chce svou existenci převést do čistě virtuálního světa domácího počítače, aby se nemusel trápit s fyzickými projevy života, bolestmi i emocemi, je vlastně ukazatelem selhání celého svého okolí. Skutečnost, že bytí může být nesnesitelné, musíme chápat jako vzkaz těm, kteří si nedokážou najít čas na své děti, rodinu, přátele i ty, s nimiž by se mohli náhodně setkávat třeba ve vlaku nebo ve frontě na poště.

Ještě máme naději, pokud ji neseme sami v sobě a zvládneme ji proměnit ve skutky.

Bethany v seriálu prochází velkým vývojem. Zpočátku je nesmělou a introvertní dívkou, která se s rodiči nedokáže bavit jinak než použitím různých rádobyroztomilých filtrů zajíců či pejsků, jež si „obléká“ pomocí elektronické čelenky a které známe zatím jenom ve 2D podobě na fotkách ze Snapchatu. Jak postupně upgraduje své tělo, stává se sebevědomější a jistější ve všem, co dělá, včetně toho, že si konečně najde přátele. Moderní technologie suplují roli rodiny, jež je dávno nefunkční.

Roky trpkosti

Na to, jak jsou jednotlivé díly postupně depresivnější a temnější, je konec překvapivě optimistický, což není u současných seriálů vůbec běžné. Vykoupení přináší uvědomění si toho, kým jsme bývali, než jsme dosáhli kritického bodu zlomu. Rodina Lyonsových je vzorkem běžné rodiny, na níž je možné ukázat všechny nešvary i klady lidské povahy.

Tři generace představují modely těch, kteří se na společnosti provinili, nesou důsledky kolektivních činů a musí se projevit i jako ti, co v sobě dokážou najít sílu vzepřít se a odhodlat k přímé akci. Seriál ukazuje, že ještě máme naději, pokud ji neseme sami v sobě a zvládneme ji proměnit ve skutky. Roky a roky nabízejí nejen pohled na to, co by se mohlo stát, pokud bychom rezignovali na demokracii, lidství a morálku, ale naštěstí i na to, jak z takové situace vyváznout, pokud doopravdy nastane.

Neuškodilo by, kdyby se na tenhle výjimečně zdařilý seriál podíval každý. Obraz možného politického, ekonomického i sociálního vývoje společnosti je omračující a místy skutečně děsí. Ale také umožňuje, abychom v sobě přiživili naději. Závažné otázky ohledně znovudefinování lidství a lidskosti navíc HBO ukazuje formou napínavé a místy i vtipné podívané. Protože roky a roky trpkosti máme všichni před sebou, důležité je, jestli to víme – a co s tím uděláme.

 

Iva Baslarová

Iva Baslarová

Vystudovala mediální studia a žurnalistiku, sociologii a v současné době působí na Katedře genderových studií FHS UK. Zajímá se převážně o televizní seriály, které... Další články.

Celkem 2 komentáře

Vstoupit do diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

Lena | 10. 7. 2019 | 12:53

Dílů je šest a ne osm.

+1
Reagovat

Nakoukněte do časopisu Heroine

Naše další projekty

Peníze

Bankomat slaví narozeniny. První v Česku nevěděl, kolik máte

Až kolem některého půjdete, můžete mu popřát. První bankomat v Česku začal fungovat právě před třiceti lety.

Peníze

Výpovědní doba nemusí být vždycky dva měsíce. Kdy je kratší nebo delší?

Na jiné výpovědní době se musíte dohodnout. Jsou ovšem výjimky, kdy je kratší nebo delší přímo ze zákona.

Finmag

Listopad 89 na vlastní čočku

Pokud jste před třiceti lety nebyli na Národní třídě osobně, zásah proti demonstrantům jste pravděpodobně viděli očima dokumentaristů Vlastimila...

Finmag

Překvapivé stavby Adama Gebriana: Mánes, radikální a krásný

Mimořádná formou – a kdysi I obsahem, říká Adam Gebrian o budově Spolku výtarných umělců Mánes.