„Co když budeš šťastná v každém scénáři?“ Proč čím dál víc žen volí ten, v němž děti mít nebude
Jak nám americká politička a aktivistka Alexandria Ocasio-Cortez může sloužit jako blízká průvodkyně procesem zmrazování vajíček. A taky jako potenciální inspirační zdroj pro naši vládu v její ambici rozrodit české ženy. Komentář Alžběty P. Brůhové.
„Před pár lety jsem si povídala s jednou svou velmi blízkou kamarádkou. A jedna věc, kterou mi při večeři řekla, mi úplně změnila způsob uvažování. Řekla: ‚Co když můžeš být šťastná v každém možném scénáři?‘ Úplně mi to přenastavilo hlavu.“
Scénáře, o kterých Alexandria Ocasio-Cortez (AOC) mluví ve své videosérii na osobním Instagramu, zahrnují život s dětmi, bez dětí, s partnerem nebo bez něj. Anebo ještě úplně jiné.
Série videí, která detailně zachycují jednotlivé dny jejího šestnáctidenního procesu, vzbudila pozornost po celém světě. AOC krok za krokem popisuje vlastní zkušenost se zmrazováním vajíček: aplikuje si hormonální injekce, absolvuje návštěvy v ordinaci, komentuje psychické i fyziologické změny, kterými její tělo prochází, názorně vysvětluje jednotlivé procedury a sdílí zkušenosti svých sledujících. Některé jejich tipy sama zkouší.
Seriál: Ženské zdraví
Věda a medicína dlouho považovala (a bohužel často stále považuje) za normu mužské tělo. Na něm se testovala léčiva, z něj vycházely studie a podle něj se nastavovaly diagnostické postupy. Některé nemoci a stavy, které zásadně ovlivňují život milionů žen, proto dodnes zůstávají málo známé, špatně diagnostikované nebo bagatelizované. A to jak společností, odborníky, tak i samotnými ženami.
V seriálu Ženské zdraví přinášíme málo známá fakta o diagnózách, rady odborníků a příběhy žen, které mají odvahu o svých zdravotních problémech promluvit nahlas. A pomoci tak ostatním.
Zároveň se věnuje širším souvislostem a osvětě. Detabuizuje téma ženské plodnosti a připomíná například skutečnost, že ženy přicházejí na svět s konečným počtem vajíček, která jim v průběhu života pouze ubývají. Upozorňuje také na finanční náročnost jejich zmrazování, které může zvýšit šanci na biologické mateřství i v pozdějším věku. AOC vzpomíná, že ještě před osmi lety, před svým zvolením do Kongresu Spojených států amerických, kdy pracovala jako servírka v Bronxu, by si takovou zdravotní péči nemohla dovolit.
Ostatně i dnes, s platem kongresmanky, pro ni rozhodnutí nechat si zmrazit vajíčka znamenalo vzdát se investice do vlastního bydlení.
Zatímco někteří v této sérii vidí neotřelý začátek politické kampaně, která by mohla skončit historicky prvním zvolením prezidentky USA – navíc ženy zastupující etnickou menšinu a pocházející z pracující třídy, jiní oceňují to, že AOC rozvířila debatu o podobě této zdravotní péče a reálné ekonomické zátěži, kterou pro ženy představuje.
AOC jako šestatřicetiletá aktivní politička otevírá téma možností pozdějšího mateřství. Povzbuzuje své sledující, aby se zajímaly o své reprodukční zdraví a rozhodovaly se na základě individuálních, lékařsky podložených informací, nikoli strachu, který v nich může vzbuzovat společnost, konzervativně orientovaní politici nebo jejich vlastní komunity. Strach pojmenovává jako účinný nástroj manipulace a kontroly a ženy naopak vybízí, aby o svých životech rozhodovaly z pozice vlastní síly, autonomie a bezpečí – ať už si zvolí jakoukoli cestu.
Právě sem se vrací vzpomínka z úvodu, která političce zásadně změnila způsob přemýšlení o vlastním potenciálním mateřství. Co když můžeme být šťastné v jakémkoli reprodukčním scénáři svého života? Co když odmítneme přijmout systém, který nám sice nabízí jakousi jistotu v podobě předem připraveného životního scénáře, zároveň na nás ale klade celou řadu očekávání zpravidla ještě předtím, než se narodíme? Co když si dokážeme vytvořit paralelní prostor, v němž na nás podobná očekávání nebudou doléhat?
Tento způsob uvažování přitom svou inspirativností dalece přesahuje zkušenost žen i samotné téma reprodukce.
Videa AOC tak znovu připomínají, že osobní je politické. V jejím případě otevírají otázku, jaké možnosti dnes mají ženy, které jsou scénáři vlastních biologických dětí otevřené, ale nepocházejí z ekonomicky zabezpečeného prostředí, jsou ve věku, kdy jejich plodnost začíná statisticky výrazně klesat, a/nebo jsou single.
Zároveň připomínají něco, co se v debatách o reprodukční svobodě snadno ztrácí: ne všechny ženy mají stejné výchozí podmínky pro svobodné rozhodování o svém životě. Roli hraje vedle ekonomické situace například vzdělání, rodinné zázemí nebo dostupnost zdravotní péče. Právě v tom se přístup AOC blíží intersekcionálnímu feminismu, který vedle genderu zohledňuje i další vrstvy společenských nerovností.
Pro náš kontext může být téma inspirativní tím, že v české společnosti ženy ve velké míře studují vysoké školy, pracují a mají vlastní představy o tom, jak chtějí svůj život uspořádat. Věk, kdy zakládají rodiny, se proto – i vlivem řady společenských a ekonomických změn – statisticky posouvá a průměrný počet dětí na matku se snižuje. Zmrazení vajíček může možnosti pozdějšího mateřství rozšířit, celý proces ale v České republice stojí vyšší desítky tisíc korun, což není zanedbatelná částka. Vedle fyzické a psychické zátěže jde o další náklad spojený s reprodukcí, který i v české společnosti dopadá nepoměrně více na ženy.
Zmíněná videosérie americké kongresmanky by tak mohla inspirovat i naše zákonodárce a zákonodárkyně, kteří mluví o potřebě zvýšení porodnosti, jež je od začátku evidence na historicky nejnižších hodnotách. Otázka není jen, jak ženy přesvědčit, aby měly děti dříve nebo aby jich měly více. Je třeba se ptát, co potřebují k tomu, aby o rodičovství mohly skutečně rozhodovat podle svých vlastních zvolených scénářů, a ne podle toho, který z nich si mohou dovolit.
Současné navýšení rodičovského příspěvku o inflaci přitom stačit nebude. Mnoho potenciálních rodičů k založení rodiny potřebuje dostupné bydlení, větší pomoc systému v péči o děti, více možností flexibilních a zkrácených úvazků nebo například právě pokrytí nákladů na zmrazení vajíček či IVF ze zdravotního pojištění.
Pokud tuto podporu nebudeme jako společnost schopni skutečně poskytnout, nedivme se pak, když si čím dál více žen bude volit jiné scénáře, ve kterých budou také šťastné.
