Konec vlastní identity. Většina žen přebírá manželovo příjmení. Je to cesta nejmenšího odporu, tvrdí odborníci
„A vy, přítomná, berete si zde přítomného za manžela?“ Věta, která stvrdí svazek manželský, ale taky odebírá nevěstě její příjmení. Někteří sociologové připouštějí, že pro některé ženy je přijetí jména partnera veřejným prohlášením světu, že spolu tvoří pár. Druhým důvodem ale může být i společenský tlak. Anebo může jít o tradici či setrvačnost.
„Některé věci se prostě dělaly vždycky, a tak je lidé nezpochybňují. Nejsou proti nim,“ podotýká socioložka Deborah Carr z Centra pro inovace v sociálních vědách na univerzitě v americkém Bostonu. „Je to taková cesta nejmenšího odporu.“
Zmínky o přebírání manželova příjmení vycházejí už z několik století starých zákonů tehdejší silně patriarchální společnosti. Ženy tím vyhověly společenskému zvyku a zajistily si určitou právní, ekonomickou a rodinnou ochranu.
„Kupříkladu v některých amerických státech tento zvyk zahrnoval možnost ponechat si svůj řidičský průkaz, zaregistrovat se k volbám, vyzvedávat děti ze školy nebo mít kreditní kartu,“ vyjmenovává Stephanie Coontz, ředitelka vzdělávání veřejnosti v Radě pro současné rodiny ve Spojených státech.
Teprve právní změny a rozmach feministického hnutí v sedmdesátých letech dvacátého století přinesly požadavek na zachování příjmení žen. V osmdesátých letech, kdy byla společnost konzervativnější, tato tendence podle Carr poklesla a od devadesátých let opět kolísá.
Rozhodnutí ponechat si vlastní příjmení nebo se ho vzdát však může být i přes změny v zákonech stále ovlivněno ekonomickými, rodinnými, sociálními, vztahovými či náboženskými faktory. Zejména když se jedná o děti.
Deborah Carr podotýká, že přijetí partnerova příjmení může znamenat prohlášení o tom, že spolu tvoří pár. „Myslím, že druhým důvodem je společenský tlak,“ říká. „Může pocházet od manžela či manželky, ale také od rodiny. Ženy se často setkají s nátlakem, ať už ze strany rodičů, nebo tchyně či tchána. Někteří lidé si tak mohou myslet, že to znamená, že žena není oddaná svazku.“
Přijmout příjmení manžela se poněkud překvapivě rozhodla i slavná zpěvačka a herečka Jennifer Lopez, která se v červenci provdala za herce Bena Afflecka.
Měla by žena po svatbě přijmout příjmení manžela?
Důvody zbavit se svého příjmení však taky mohou být mnohem zapeklitější, jak uvádí kalifornský psycholog Joshua Coleman. „Někteří lidé se možná chtějí zbavit svého příjmení proto, aby se nějak odstřihli od svých biologických rodičů. Ti mohli onu osobu nějakým způsobem zranit, a tak nechce nosit stejné příjmení,“ tvrdí.
Odlišné kontinenty, stejný vzorec
Jen v USA si přibližně 20–30 % žen ponechává své jméno. Vychází to z rozsáhlého průzkumu, který v roce 2015 zveřejnil list The New York Times. Tato menšina si pak nejčastěji ponechává své dosavadní příjmení, vytváří si hybridní verzi, například s pomlčkou, nebo vzácněji vymýšlí se svým partnerem společné příjmení nové.
Evropa se příliš neliší. Snad kromě Islandu a Španělska se totiž zdá, že se řídí stejným vzorem. Jiný průzkum z roku 2016 ukázal, že až 90 % žen ve Velké Británii po svatbě přijímá manželovo příjmení. Na druhou stranu je zde i Řecko, které v roce 1983 přijalo reformu rodinného práva, podle níž si ženy musejí po svatbě ponechat své příjmení, a dokonce ho předat svým dětem.
V Česku je přejímání příjmení dáno především tradicí, zákony u nás však umožňují, aby si žena ponechala své příjmení, případně aby i její manžel přijal příjmení své partnerky či si oba manželé ponechali vlastní příjmení. Nutné není ani to, aby příjmení manželky mělo nutně příponu -ová, jak je to stále obvyklé.
Z dostupných zahraničních dat ale vyplývá, že se jen velmi zřídka stává, aby manžel přijal příjmení své ženy. Uvádí to například americká studie z roku 2018, které se účastnilo 877 mužů. Pouhá necelá 3 % z nich své příjmení po svatbě změnilo.
Pro zachování identity
Pro některé ženy je ponechání si příjmení zachováním osobní a rodinné identity, kterou vždy měly, říká Deborah Carr. „Ta může být spojena s jejich rodiči, etnickým nebo rasovým dědictvím. Příjmení mají velký význam.“
Podle Carr si příjmení častěji nechávají ženy s vyšším vzděláním a ženy starší. „V té době už mají více vybudovanou profesní identitu,“ tvrdí a podotýká, že mladší ženy mají méně profesních vazeb a mohou více podléhat tlaku rodiny. Mnozí lidé se podle ní domnívají, že používání příjmení jednoho z manželů je společensky i právně jednodušší.
„Lidé vědí, jak vás mají oslovovat. Používání jednoho příjmení může ušetřit nervy s administrativními záležitostmi. Rodiče, kteří nepoužívají jednotné příjmení, totiž musejí vynaložit více času a práce na vysvětlování, protože mnoho našich společenských struktur není nastaveno tak, aby vyhovovaly novým způsobům oslovování,“ dodává.
Aktuální číslo
- Swap - nový životní styl, pro který je podstatné nacházet radost jinde než v nezřízené spotřebě.
- Co by ženy měly dělat, pokud by chtěly mít v důchodu stejně peněz jako muži?
- Ani umělá inteligence není objektivní a nestranná. Proč má AI předsudky?
- Náš feel good speciál jsme tentokrát věnovali chůzi. Jak to udělat, aby nás po dlouhém výšlapu nebolely nohy ani duše?
- K ročnímu předplatnému balíček pečujících krémů od L'Occitane zdarma
