Heroine do schránkyPředplatit časopis 
Předplatné časopisu

Konec vlastní identity. Většina žen přebírá manželovo příjmení. Je to cesta nejmenšího odporu, tvrdí odborníci

Manželství
Svatba
Změna příjmení
Redakce Heroine
| 2. 8. 2022 | 45 komentářů | 30 392
Konec vlastní identity. Většina žen přebírá manželovo příjmení. Je to cesta nejmenšího odporu, tvrdí odborníci
Zdroj: Shutterstock

„A vy, přítomná, berete si zde přítomného za manžela?“ Věta, která stvrdí svazek manželský, ale taky odebírá nevěstě její příjmení. Někteří sociologové připouštějí, že pro některé ženy je přijetí jména partnera veřejným prohlášením světu, že spolu tvoří pár. Druhým důvodem ale může být i společenský tlak. Anebo může jít o tradici či setrvačnost.

„Některé věci se prostě dělaly vždycky, a tak je lidé nezpochybňují. Nejsou proti nim,“ podotýká socioložka Deborah Carr z Centra pro inovace v sociálních vědách na univerzitě v americkém Bostonu. „Je to taková cesta nejmenšího odporu.“

Zmínky o přebírání manželova příjmení vycházejí už z několik století starých zákonů tehdejší silně patriarchální společnosti. Ženy tím vyhověly společenskému zvyku a zajistily si určitou právní, ekonomickou a rodinnou ochranu. 

„Kupříkladu v některých amerických státech tento zvyk zahrnoval možnost ponechat si svůj řidičský průkaz, zaregistrovat se k volbám, vyzvedávat děti ze školy nebo mít kreditní kartu,“ vyjmenovává Stephanie Coontz, ředitelka vzdělávání veřejnosti v Radě pro současné rodiny ve Spojených státech.

Teprve právní změny a rozmach feministického hnutí v sedmdesátých letech dvacátého století přinesly požadavek na zachování příjmení žen. V osmdesátých letech, kdy byla společnost konzervativnější, tato tendence podle Carr poklesla a od devadesátých let opět kolísá. 

Rozhodnutí ponechat si vlastní příjmení nebo se ho vzdát však může být i přes změny v zákonech stále ovlivněno ekonomickými, rodinnými, sociálními, vztahovými či náboženskými faktory. Zejména když se jedná o děti.

Deborah Carr podotýká, že přijetí partnerova příjmení může znamenat prohlášení o tom, že spolu tvoří pár. „Myslím, že druhým důvodem je společenský tlak,“ říká. „Může pocházet od manžela či manželky, ale také od rodiny. Ženy se často setkají s nátlakem, ať už ze strany rodičů, nebo tchyně či tchána. Někteří lidé si tak mohou myslet, že to znamená, že žena není oddaná svazku.“

Přijmout příjmení manžela se poněkud překvapivě rozhodla i slavná zpěvačka a herečka Jennifer Lopez, která se v červenci provdala za herce Bena Afflecka.   

Měla by žena po svatbě přijmout příjmení manžela?

Důvody zbavit se svého příjmení však taky mohou být mnohem zapeklitější, jak uvádí kalifornský psycholog Joshua Coleman. „Někteří lidé se možná chtějí zbavit svého příjmení proto, aby se nějak odstřihli od svých biologických rodičů. Ti mohli onu osobu nějakým způsobem zranit, a tak nechce nosit stejné příjmení,“ tvrdí.

Odlišné kontinenty, stejný vzorec

Jen v USA si přibližně 20–30 % žen ponechává své jméno. Vychází to z rozsáhlého průzkumu, který v roce 2015 zveřejnil list The New York Times. Tato menšina si pak nejčastěji ponechává své dosavadní příjmení, vytváří si hybridní verzi, například s pomlčkou, nebo vzácněji vymýšlí se svým partnerem společné příjmení nové.

Evropa se příliš neliší. Snad kromě Islandu a Španělska se totiž zdá, že se řídí stejným vzorem. Jiný průzkum z roku 2016 ukázal, že až 90 % žen ve Velké Británii po svatbě přijímá manželovo příjmení. Na druhou stranu je zde i Řecko, které v roce 1983 přijalo reformu rodinného práva, podle níž si ženy musejí po svatbě ponechat své příjmení, a dokonce ho předat svým dětem.

Čtěte také:

Boj o přechylování. Jen si to -ová škrtněte, však ona si s vámi čeština poradí

přechylováníFoto: Public Domain, da Quelle antiquarisch und privat

V Česku je přejímání příjmení dáno především tradicí, zákony u nás však umožňují, aby si žena ponechala své příjmení, případně aby i její manžel přijal příjmení své partnerky či si oba manželé ponechali vlastní příjmení. Nutné není ani to, aby příjmení manželky mělo nutně příponu -ová, jak je to stále obvyklé.

Z dostupných zahraničních dat ale vyplývá, že se jen velmi zřídka stává, aby manžel přijal příjmení své ženy. Uvádí to například americká studie z roku 2018, které se účastnilo 877 mužů. Pouhá necelá 3 % z nich své příjmení po svatbě změnilo. 

Pro zachování identity

Pro některé ženy je ponechání si příjmení zachováním osobní a rodinné identity, kterou vždy měly, říká Deborah Carr. „Ta může být spojena s jejich rodiči, etnickým nebo rasovým dědictvím. Příjmení mají velký význam.“

Podle Carr si příjmení častěji nechávají ženy s vyšším vzděláním a ženy starší. „V té době už mají více vybudovanou profesní identitu,“ tvrdí a podotýká, že mladší ženy mají méně profesních vazeb a mohou více podléhat tlaku rodiny. Mnozí lidé se podle ní domnívají, že používání příjmení jednoho z manželů je společensky i právně jednodušší.

„Lidé vědí, jak vás mají oslovovat. Používání jednoho příjmení může ušetřit nervy s administrativními záležitostmi. Rodiče, kteří nepoužívají jednotné příjmení, totiž musejí vynaložit více času a práce na vysvětlování, protože mnoho našich společenských struktur není nastaveno tak, aby vyhovovaly novým způsobům oslovování,“ dodává.

Nakoukněte do časopisu Heroine

V novém čísle Heroine najdete:

  • O odolnosti
    „Nejlepší způsob, jak přežít krize, je nebýt na ně sám,“ říká filozofka Alice Koubová, osobnost z naší titulní strany. V eseji o odolnosti vysvětluje, že marketingoví mágové si tohle slovo přivlastnili a prodávají ho jako další recept na štěstí. Odolnost ale neznamená schopnost vydržet víc a víc až do úplného vyhoření…
  • Alice Koubová
    Jakožto proděkanka DAMU se postavila za studenty z iniciativy Ne!musíš to vydržet, kteří odstartovali celospolečenskou debatu o sexismu a neetickém chování na vysokých školách. Buduje tzv. společenské bezpečí: „Musíte mít možnost říct: Tohle je pro mě nepřijatelné.“ Snad kvůli svým osobním zkušenostem, nebo díky svému rozhledu a empatii dokáže o tématu mluvit tak, že nasloucháme.
  • Antikoncepční seriál pokračuje
    Chcete se vyhnout hormonům, a přitom mít ochranu před početím plně ve své režii? Po kondomech pro ženy a moderních pesarech si Ludmila Hamplová posvítila i na nitroděložní tělíska. Jak vlastně fungují a jaké mají plusy a minusy?
  • Menstruace od Bible až k Twitteru
    Co dělat při menstruaci: odpočívat na lehátku, nejezdit vlakem, nebruslit a neoddávat se turistice. A vůbec – lepší by bylo otěhotnět. Jaká další doporučení dostávaly ženy (typicky od mužů) v průběhu dějin? Některé mýty zkrátka jen tak nevymýtíte.…

a spousta dalšího čtení…

Diskuze k článku

Celkem 45 komentářů

Vstoupit do diskuze

Příspěvek, který se vám nejvíc líbí

Veronika | 2. 8. 2022 18:38

Máme možnost volby. Když žena chce, může si vzít manželovo příjmení. Jde to i naopak a občas se to děje, zvlášť když manžel dostal do vínku příjmení typu Prcal, Pinďour a podobně :-) Žena si může nechat i své příjmení anebo mít své a manželovo s pomlčkou. Přimlouvala bych se, aby si ženy nechávaly koncovku -ová - čistě proto, že mi to přijde víc české než třeba Dobromila Rettig - ale i to je každého věc. Víc se v tomhle směru proti diskriminaci udělat nedá - nehledejme potíže tam, kde nejsou! Pokud vám tchýně, maminka nebo někdo jiný mluví do příjmení, mluví nejspíš i do spousty dalších věcí. A to bohužel žádný rovnostářský předpis nepořeší.

+33
Reagovat

Příspěvek, který se vám nejvíc nelíbí

antifeminista | 2. 8. 2022 18:35

Kdyby přechýlené příjmení bylo opravdu potupné, jistě by to tak vnímala většina žen i bez feministického hnutí, které je ze své podstaty reakční, což znamená, že neodhaluje nic nového pod sluncem.
Pokud se drtivá většina žen, považujících své přechýlené příjmení za útlak, zároveň ztotožňuje s feminismem, pak je zřejmé, že tento názor přijaly až se vstupem do hnutí a do té doby jim přechýlené příjmení vředy na žaludku a rozšířené žíly nezpůsobovalo.

Ano. Feminismus očividně řeší skutečné problémy žen a kdo není duší feminista, je proti ženám.

-9
Reagovat
Zobrazit komentovanou zprávu