Třpytky, silné ženy a charismatický svět glamouru. Burleska není jen striptýz. Burleska je láska
Před příchodem na jeviště nastává vždycky ten zvláštně krásný okamžik, kdy stojím v backstage a slyším, jak mě konferenciér ohlašuje. Několikrát se zhluboka nadechnu, soustředím se, vklouznu do své scénické persony. Konferenciér říká: „Zorya Blue!“ a já vím, že za chvíli bude jeviště, publikum, energie, celý tenhle mikrosvět můj. Burleskní umělkyně Zorya Blue píše v nové Heroine o svém životě s burleskou.
Než vysvětlím, co je burleska zač, začnu tím, co burleska – možná překvapivě – není. Kulturně zběhlému člověku se slovo burleska může asociovat s komedií nebo groteskou; je pravda, že burleska může být komediálně laděná, ale jedná se o čistě performativní umění. A co film Burlesque s Cher a Christinou Aguilerou? Kdepak. V tomhle filmu se burleska ve skutečnosti nevyskytuje, i když v něm najdeme revue či kabaret.
Jakmile řeknu, že při show je vidět hodně nahé kůže a také – božínku! – ženská ňadra, většina lidí si představí, že burleska musí být vzrušující, sexuální, erotická a že v publiku sedí převážně muži, protože kdo jiný by se v patriarchální kultuře heteronormativnosti chtěl dívat na nahá prsa, no ne? A pak přijde údiv.
Burleska je styl, který se zrodil ve Spojených státech počátkem 20. století a jeho zlaté časy připadají na třicátá až padesátá léta. Z téhle doby pocházejí známé performerky vnímané jako burleskní ikony: Gypsy Rose Lee, Dixie Evans, Sally Rand nebo Lili St. Cyr. V šedesátých letech začala popularita burlesky ve světě klesat, ale na konci devadesátých přišla její velká renesance. V Česku, na Slovensku a v Polsku jsme si na ni ovšem museli počkat až zhruba do roku 2010.
Jak vůbec burleskní show vypadá? Obvykle se odehrává ve větším baru, kabaretu či malém divadle, kde v průběhu večera opakovaně vystoupí několik performerek. Jedno číslo mívá kolem pěti minut. Během té doby performerka postupně odkládá oblečení, až nakonec zůstane jen v kalhotkách a pasties, což jsou ony ozdobné nálepky zakrývající bradavky. Mohou být vybavené tassels, střapci, kterými se dá točit – a lidi to milují.
Strip and tease
Automaticky se tedy nabízí otázka: je burleska striptýz? Musím hned předeslat, že odpovím složitě a budu si trochu protiřečit. Jasná shoda totiž nepanuje ani v prostředí burlesky. Máme-li na mysli mainstreamovou představu o striptýzu, tedy go-go klub s tyčí a soukromým tancem na klíně, pak burleska striptýz není. V burlesce neděláme soukromé tance na přání a mimořádně důležitou roli hraje kostým – ačkoli vím, že zajímavé kostýmy se (byť to není standard) mohou objevovat i v klubech.
Časopis Heroine: S muži o mužích
Co je to vlastně mužnost? Čeho se dnes muži obávají a co je trápí? Protože rovnost a genderová spravedlnost se netýkají jen žen, dostala v novém čísle časopisu Heroine prostor „mužská témata“. A s nimi se na obálce objevil také muž – aktivista a umělec Lukáš Houdek.
Podíváme-li se ale na etymologii pojmu striptýz, najdeme slova strip a tease, tedy „svlékat se“ a „svádět“, čili přesnou definici toho, co se děje na jevišti během burleskní show. Betty Q, polská performerka, která s burleskou v Polsku začala jako první, nabízí půvabně stručnou definici: burleska je podle ní subversivní striptýz v performanci. Tak či tak jsou striptérky kolegyně z příbuzného oboru a není potřeba vyvyšovat burlesku jako něco lepšího než striptýz.
Burleska také není tanec. Nikdy bych se neoznačila za tanečnici, protože bych tím urazila profesionály, kteří od malička tvrdě trénují. Určitý cit pro rytmus je samozřejmě nutný a znalost tance se může hodit, ale povinná není. Jsem tedy performerka nebo burleskní umělkyně. Na to druhé jsem si musela chvíli zvykat. Celý život jsem ale hledala nějakou formu uměleckého vyjádření, která by mi byla blízká a v níž bych byla skvělá – a po třicítce jsem objevila burlesku.
Burleska tedy spojuje revue, kabaret a striptýz, ale není ani jedno z toho a těžko jí přisoudit ostrou definici. Na jedné straně může být velmi retro – najdeme tu korzety, podvazkové pásy, punčochy, boa, péřové vějíře a rukavičky. Pak obvykle mluvíme o klasické burlesce. Existuje také neoburleska, která se zrodila v devadesátých letech a je vším ostatním – kreativitě se meze nekladou. Neoburleskní čísla mohou být fetišistická, politická, aktivistická, komická, akrobatická, může se jednat o fireshow nebo fakírské vystoupení.
Celý článek si můžete přečíst v novém čísle tištěného časopisu Heroine.
Rádi byste si ho přečetli hned? Když si objednáte předplatné nebo aktuální číslo, obratem vám pošleme odemčený článek. Stačí při objednávce zadat kód HEROINE3.
Co dalšího v článku najdete?
- Proč chodí na burlesku hlavně ženy
- Jakou roli hrají kostýmy a podle čeho poznáte burleskní umělkyni na ulici
- Další fotografie z burleskní show
Aktuální číslo
- Kulturní války režisérky Barbary Herz
- Může být matka dobrý „vědec“?
- Jak vychovat odolné děti
- Rodičovská půl na půl
