Výsměch obětem. Případ odsouzeného neurologa ukazuje, že je potřeba změnit systém
Pokud byste si snad v Čechách chtěli stěžovat na to, že vás znásilnil nebo sexuálně obtěžoval lékař, má pro vás naše justice vzkaz: celý proces bude trvat sedm let. Sedm let nervů, času a peněz za právníky. Pachatel si nakonec odnese půlroční podmínku a vy ho před tím i po tom budete potkávat ve stejné nemocnici. Vzkaz obětem je to výmluvný.
Padl konečný výrok v medializovaném případě neurologa, který v motolské nemocnici opakovaně pacientkám bez jejich souhlasu strkal prsty do pochvy, nebo je dokonce dráždil vibrátorem. Minimálně čtyři z nich dodnes trpí posttraumatickou stresovou poruchou.
Neurolog Martin Tomášek dostal půlroční podmínku s tím, že mu – navzdory požadavku státní zástupkyně – nebyl uložen zákaz činnosti. Soudce to vysvětlil tak, že „není nutno omezovat naše zdravotnictví tím, že by obžalovaný ještě několik let nemohl vykonávat práci, kterou dělá a kterou podle našich zjištění vykonával na velmi vysoké úrovni“. Na tento výrok by se hodilo anglické rčení „add insult to injury“ – česky řečeno se soudce obětem v podstatě vysmál.
Martin Tomášek nebyl odsouzen ani za znásilnění, ani za sexuální nátlak, ale – považte – za poškození cizích práv, což je trestný čin s výrazně nižší trestní sazbou.
Jen těžko si lze představit skandálnější výrok, který by lépe ilustroval to, jak české soudy přistupují ke znásilnění a jak zoufale si s tímto trestným činem neumějí poradit. Obzvláště v případě, že se odehraje za zdmi ordinace.
Martin Tomášek totiž nebyl odsouzen ani za znásilnění, ani za sexuální nátlak, ale – považte – za poškození cizích práv, což je trestný čin s výrazně nižší trestní sazbou. Mezi studenty práv se mu říká „nemajetkový podvod“; jeho skutkovou podstatou totiž je, že pachatel „jinému způsobí vážnou újmu na právech tím, že uvede někoho v omyl nebo využije něčího omylu“. Učebnicovým příkladem je, že se pachatel přestupku legitimuje na výzvu orgánu dokladem někoho jiného a tomu pak přijde pokuta.
Sexuální motiv oběti nezajímá
Jak se ale ze strkání prstů do pochvy a dráždění vibrátorem proti vůli obětí stalo „poškození cizích práv“? Martin Tomášek se u soudu hájil tím, že prováděl výzkum. Tento výzkum ovšem nenahlásil etické komisi (což je povinné), k vyšetření si nevzal sestru, neměl u něj rukavice a nezapsal ho do zdravotní dokumentace. O „výzkumu“ nikdo nevěděl, nejsou k němu žádné podklady, žádná hypotéza, žádné záznamy, nebyl nikde publikovaný. Takové vysvětlení jednání, které nemá s výzkumem ani lékařským vyšetřením společného vůbec nic, je na první pohled tak absurdní, že je člověku skoro trapné si ho jen číst.
Ale soud mu uvěřil. Došel k závěru, že se „neprokázala žádná trestná činnost sexuálního charakteru“. Kromě toho, že se soud sexuální motiv příliš prokázat nesnažil (například tím, že by Tomáška podrobil příslušným znaleckým vyšetřením), by podle mého názoru stačil i řetězec nepřímých důkazů. Například fakt, že Martin Tomášek tato „vyšetření“ prováděl pouze ženám; zřejmě jen náhodou v ordinaci nestimuloval pohlavní orgány žádných mužů. Na to se ale nikdo nezeptal.
Soud v tomto případě pravomocně rozhodl a jakkoliv můžeme být – a také jsme – naštvaní a rozzlobení, nezbývá než se s tím smířit. Co ale můžeme udělat, je přispět k tomu, aby k podobným případům do budoucna nedocházelo. A v širší rovině i změnit to, jak budou soudy podobné případy v budoucnu rozhodovat. Tento případ (znovu) jasně ukázal, že prokazování sexuálního motivu u trestného činu znásilnění může být složité. Ale hlavně: je úplně zbytečné. Oběti je zcela jedno, jaký motiv vedl pachatele k tomu, že jí proti její vůli strkal do pochvy prsty. Na následcích, jaké to pro ni má, to zhola nic nemění.
Pokud ve veřejném prostoru otevíráme debatu na téma redefinice trestného činu znásilnění (ve smyslu podmínky vzájemného souhlasu), měli bychom se do budoucna zaměřit i na změnu definice pohlavního styku tak, aby neobsahovala „ukájení pohlavního pudu“, a k podobnému excesu již nemohlo dojít.
Vrána vráně
Druhou, neméně důležitou věcí je nastavení bezpečnosti žen v ordinacích lékařů. Když jsme téma sexuálního násilí a obtěžování otevřeli na instagramu Moderní sebeobrany po případu Cimický, přišly nám desítky výpovědí o nevhodném, sexualizovaném jednání lékařů vůči pacientkám, které v mnoha případech jednoznačně dosahovaly intenzity trestného činu.
Nejde tedy o výjimečné individuální selhání, ale o výrazný systémový problém, který navíc omezuje přístup žen k lékařské péči. A nikoho to zjevně nezajímá. Česká lékařská komora (ČLK) dává od případu Tomáška ruce pryč (podobně jako od případu Cimického) s poukazem na to, že má svázané ruce. Pravda je, že má disciplinární řád nastavený tak nesmyslně, že podobné případy ani trestat nemůže. Zlí jazykové tvrdí, že promlčecí lhůta jeden rok je nastavená schválně, protože „vrána vráně oči nevyklove“ a lékař lékaře nepotrestá.
Změňme to!
Pokud patříte k těm, co situaci chtějí změnit, sledujte a podpořte tyto iniciativy:
V každém případě se od ní pomoci nedočkáme. ČLK jakoukoliv aktivitu směrem k vymýcení sexuálního obtěžování z ordinací agresivně odmítá; předsedkyně etické komise Helena Stehlíková je přirovnává k mravnostním komisím KSČ. Pro oběti má jediný vzkaz: „Pokud je pacient nespokojený, nechť si stěžuje“. V tomto případu k tomu sice došlo, a nic se nestalo, ale co už… Vrána vráně oči nevyklove. ČLK možná vydá vyjádření, že ji to mrzí.
A až přijde další případ – a pokud se nic nezmění, jistě přijde – tak se bude znovu divit. Je naprosto zjevné, že systém ženy před sexuálními násilníky ani amatérskými výzkumníky ochránit neumí. Na řadu tedy musí přijít aktivismus. V zahraničí je spousta příkladů, kdy aktivity zdola a plné ulice dokázaly přinutit instituce jednat a přístup změnit. Já si jen říkám, co se bude muset stát u nás, aby to podobnou bouři vyvolalo… Uvidíme se v ulicích?
Aktuální číslo
- Swap - nový životní styl, pro který je podstatné nacházet radost jinde než v nezřízené spotřebě.
- Co by ženy měly dělat, pokud by chtěly mít v důchodu stejně peněz jako muži?
- Ani umělá inteligence není objektivní a nestranná. Proč má AI předsudky?
- Náš feel good speciál jsme tentokrát věnovali chůzi. Jak to udělat, aby nás po dlouhém výšlapu nebolely nohy ani duše?
- K ročnímu předplatnému balíček pečujících krémů od L'Occitane zdarma
