Výsměch obětem. Případ odsouzeného neurologa ukazuje, že je potřeba změnit systém

KomentářSexuální násilíSexuální obtěžování
Pavel Houdek
| 22. 2. 2022 | 18 komentářů | 32 968
Výsměch obětem. Případ odsouzeného neurologa ukazuje, že je potřeba změnit systém
Foto: Shutterstock

Pokud byste si snad v Čechách chtěli stěžovat na to, že vás znásilnil nebo sexuálně obtěžoval lékař, má pro vás naše justice vzkaz: celý proces bude trvat sedm let. Sedm let nervů, času a peněz za právníky. Pachatel si nakonec odnese půlroční podmínku a vy ho před tím i po tom budete potkávat ve stejné nemocnici. Vzkaz obětem je to výmluvný.

Padl konečný výrok v medializovaném případě neurologa, který v motolské nemocnici opakovaně pacientkám bez jejich souhlasu strkal prsty do pochvy, nebo je dokonce dráždil vibrátorem. Minimálně čtyři z nich dodnes trpí posttraumatickou stresovou poruchou.

Neurolog Martin Tomášek dostal půlroční podmínku s tím, že mu – navzdory požadavku státní zástupkyně – nebyl uložen zákaz činnosti. Soudce to vysvětlil tak, že „není nutno omezovat naše zdravotnictví tím, že by obžalovaný ještě několik let nemohl vykonávat práci, kterou dělá a kterou podle našich zjištění vykonával na velmi vysoké úrovni“. Na tento výrok by se hodilo anglické rčení „add insult to injury“ – česky řečeno se soudce obětem v podstatě vysmál.

Martin Tomášek nebyl odsouzen ani za znásilnění, ani za sexuální nátlak, ale – považte – za poškození cizích práv, což je trestný čin s výrazně nižší trestní sazbou.

Jen těžko si lze představit skandálnější výrok, který by lépe ilustroval to, jak české soudy přistupují ke znásilnění a jak zoufale si s tímto trestným činem neumějí poradit. Obzvláště v případě, že se odehraje za zdmi ordinace. 

Martin Tomášek totiž nebyl odsouzen ani za znásilnění, ani za sexuální nátlak, ale – považte – za poškození cizích práv, což je trestný čin s výrazně nižší trestní sazbou. Mezi studenty práv se mu říká „nemajetkový podvod“; jeho skutkovou podstatou totiž je, že pachatel „jinému způsobí vážnou újmu na právech tím, že uvede někoho v omyl nebo využije něčího omylu“. Učebnicovým příkladem je, že se pachatel přestupku legitimuje na výzvu orgánu dokladem někoho jiného a tomu pak přijde pokuta.

Sexuální motiv oběti nezajímá

Jak se ale ze strkání prstů do pochvy a dráždění vibrátorem proti vůli obětí stalo „poškození cizích práv“? Martin Tomášek se u soudu hájil tím, že prováděl výzkum. Tento výzkum ovšem nenahlásil etické komisi (což je povinné), k vyšetření si nevzal sestru, neměl u něj rukavice a nezapsal ho do zdravotní dokumentace. O „výzkumu“ nikdo nevěděl, nejsou k němu žádné podklady, žádná hypotéza, žádné záznamy, nebyl nikde publikovaný. Takové vysvětlení jednání, které nemá s výzkumem ani lékařským vyšetřením společného vůbec nic, je na první pohled tak absurdní, že je člověku skoro trapné si ho jen číst.

Čtěte také: Systém ale pacientky nechrání

obtěžování u gynekologaFoto: Shutterstock

Není vám dobře, máte obavy o své zdraví. A najednou se to stane… Gynekolog do vás strčí prsty a „zkouší, jak vám funguje klitoris“. Děje se to i jinde: Fyzioterapeut vás bez zeptání začne „masírovat“ prsty ve vagině. Klinický psychiatr vás začne líbat. Sexuolog vám nabídne svůj penis jako „terapii“. Psycholog vám začne nabízet, že vás nafotí nahou…

Obtěžování u lékaře není ojedinělý exces

Ale soud mu uvěřil. Došel k závěru, že se „neprokázala žádná trestná činnost sexuálního charakteru“. Kromě toho, že se soud sexuální motiv příliš prokázat nesnažil (například tím, že by Tomáška podrobil příslušným znaleckým vyšetřením), by podle mého názoru stačil i řetězec nepřímých důkazů. Například fakt, že Martin Tomášek tato „vyšetření“ prováděl pouze ženám; zřejmě jen náhodou v ordinaci nestimuloval pohlavní orgány žádných mužů. Na to se ale nikdo nezeptal.

Soud v tomto případě pravomocně rozhodl a jakkoliv můžeme být – a také jsme – naštvaní a rozzlobení, nezbývá než se s tím smířit. Co ale můžeme udělat, je přispět k tomu, aby k podobným případům do budoucna nedocházelo. A v širší rovině i změnit to, jak budou soudy podobné případy v budoucnu rozhodovat. Tento případ (znovu) jasně ukázal, že prokazování sexuálního motivu u trestného činu znásilnění může být složité. Ale hlavně: je úplně zbytečné. Oběti je zcela jedno, jaký motiv vedl pachatele k tomu, že jí proti její vůli strkal do pochvy prsty. Na následcích, jaké to pro ni má, to zhola nic nemění.

Pokud ve veřejném prostoru otevíráme debatu na téma redefinice trestného činu znásilnění (ve smyslu podmínky vzájemného souhlasu), měli bychom se do budoucna zaměřit i na změnu definice pohlavního styku tak, aby neobsahovala „ukájení pohlavního pudu“, a k podobnému excesu již nemohlo dojít.

Vrána vráně

Druhou, neméně důležitou věcí je nastavení bezpečnosti žen v ordinacích lékařů. Když jsme téma sexuálního násilí a obtěžování otevřeli na instagramu Moderní sebeobrany po případu Cimický, přišly nám desítky výpovědí o nevhodném, sexualizovaném jednání lékařů vůči pacientkám, které v mnoha případech jednoznačně dosahovaly intenzity trestného činu.

Nejde tedy o výjimečné individuální selhání, ale o výrazný systémový problém, který navíc omezuje přístup žen k lékařské péči. A nikoho to zjevně nezajímá. Česká lékařská komora (ČLK) dává od případu Tomáška ruce pryč (podobně jako od případu Cimického) s poukazem na to, že má svázané ruce. Pravda je, že má disciplinární řád nastavený tak nesmyslně, že podobné případy ani trestat nemůže. Zlí jazykové tvrdí, že promlčecí lhůta jeden rok je nastavená schválně, protože „vrána vráně oči nevyklove“ a lékař lékaře nepotrestá.

Změňme to!

Pokud patříte k těm, co situaci chtějí změnit, sledujte a podpořte tyto iniciativy:

V každém případě se od ní pomoci nedočkáme. ČLK jakoukoliv aktivitu směrem k vymýcení sexuálního obtěžování z ordinací agresivně odmítá; předsedkyně etické komise Helena Stehlíková je přirovnává k mravnostním komisím KSČ. Pro oběti má jediný vzkaz: „Pokud je pacient nespokojený, nechť si stěžuje“. V tomto případu k tomu sice došlo, a nic se nestalo, ale co už… Vrána vráně oči nevyklove. ČLK možná vydá vyjádření, že ji to mrzí.

A až přijde další případ – a pokud se nic nezmění, jistě přijde – tak se bude znovu divit. Je naprosto zjevné, že systém ženy před sexuálními násilníky ani amatérskými výzkumníky ochránit neumí. Na řadu tedy musí přijít aktivismus. V zahraničí je spousta příkladů, kdy aktivity zdola a plné ulice dokázaly přinutit instituce jednat a přístup změnit. Já si jen říkám, co se bude muset stát u nás, aby to podobnou bouři vyvolalo… Uvidíme se v ulicích?

Nakoukněte do časopisu Heroine

V novém čísle Heroine najdete:

  • KLÁRA SVOBODOVÁ ALIAS PANÍ SPOCKOVÁ
    Předčasný porod, císařský řez, smrt dítěte, život s postižením. To všechno prožila Klára Svobodová – naše coverstar. Na svém blogu Spocklidem popisuje svůj život bez pozlátka. A tak jsme ji pro Heroine nafotili celou ve zlatě, zářící a svítící jako skutečnou hvězdu. Přesně tou totiž Klára podle nás je. Matka bojovnice, která se nevzdává. Z minusů dělá plusy a z hendikepů superschopnosti. Odkrývá tabu a ukazuje odvrácenou stranu mateřství. Inspiruje a dodává sílu. Mění svět kolem sebe. Je to Moje Heroine. Nahlédněte do jejího vesmíru.
  • CHTĚJÍ VIDĚT HVĚZDY A CÍTIT VÍTR
    Pít vodu ze studánky a bydlet ekologicky. Být svobodní. Naše příloha Sustainable tentokrát popisuje alternativní možnosti bydlení. Jaké to je žít v jurtě, domku na kolečkách anebo ve „slamáku“? Příběhy lidí, kteří se rozhodli žít jinak, blíž přírodě i sami sobě.
  • HLAS HEROINE
    Proč po nás gynekologové chtějí poplatky za registraci, i když je to nezákonné, a hlavně proč se je bojíme odmítnout? Proč by o ženském těle měli rozhodovat politici, když v případě mužských těl nikdo podobné nápady nemá? V naší názorové rubrice se dočtete i o tom, jak vychovávat děti v souladu s feministickými ideály a jak ochránit jejich (i naše) duševní zdraví v době, kdy covid vystřídala válka na Ukrajině. Ale nebojte, přinášíme i pozitivní zprávy!
  • VÁLEČNÁ REPORTÉRKA PETRA PROCHÁZKOVÁ
    Petra Procházková momentálně reportuje z války na Ukrajině. Mluvili jsme s ní ještě před odjezdem o tom, co zažívají ženy ve válkách, jaká je etika válečného zpravodajství i jak ve vyhrocených situacích zvládá své emoce. Dostalo se ale i na dilemata, která s sebou nese její vlastní mateřství. A jak se vlastně stalo, že psala diplomku o Čtyřlístku? Petra Procházková je Moje Heroine.

a spousta dalšího čtení…

Diskuze k článku

Celkem 18 komentářů

Vstoupit do diskuze

Příspěvek, který se vám nejvíc líbí

Roy | 23. 2. 2022 10:15

Jasně, vy ho znáte, Vás sexuálně nezneužil, tak si to vymyslely. Ne, sexuální predátoři to fakt nemají napsané na čele...

+18
Reagovat

Příspěvek, který se vám nejvíc nelíbí

Jiří | 23. 2. 2022 8:55

Nemám důvod vám nevěřit, nicméně to v žádném případě neznamená, že každý lékař vás chce obtěžovat. Naopak naprostá většina vám chce pomáhat - právě proto se stali lékaři - a jsem si jistý, že k nim patří i pan doktor Tomášek, neb jej znám. Je velmi snadné někoho odsoudit, zejména když nemáte dost informací, a tím ublížit. A právě to bohužel děláte.

-21
Reagovat