U žen se předpokládá, že zvládnou jakoukoli zátěž, říká prezidentka asociace podnikatelek

Podnikání
RozhovorSpolupráce
Redakce Heroine
| 18. 11. 2021 | 603
U žen se předpokládá, že zvládnou jakoukoli zátěž, říká prezidentka asociace podnikatelek
Foto: Českomoravská asociace podnikatelek a manažerek

Úvahy o skloubení pracovního a rodinného života jsou pro leckoho z nás denním chlebem – a kolem padesátky přibývá starost navíc. Péči už nepotřebují jen dospívající děti, ale i staří rodiče. Není divu, že právě v tomto věku zatouží mnoho žen úplně překopat život. Některé mění zaměstnání, jiné začínají podnikat. Českomoravská asociace podnikatelek a manažerek, kterou vede Kateřina Haring, hledá způsoby, jak ženy podpořit.

Ve chvíli, kdy profesionálně úspěšnou ženu potkají nečekané problémy, jsou neocenitelnou pomocí kolegyně, které poradí a pomohou překážku překonat. Na tomto principu funguje Českomoravská asociace podnikatelek a manažerek. S její prezidentkou Kateřinou Haring jsme si povídali především o novém programu určeném skupině podnikatelek a manažerek ve věkové kategorii 50+. 

Co je hlavním posláním vaší asociace? A změnilo se nějak od devadesátých let, do kterých sahá její historie?

Jedním cizím slovem se jedná o takzvaný networking. Propojujeme mezi sebou ženy ochotné pomáhat ostatním podnikatelkám a manažerkám v jejich profesním životě, který je zároveň potřeba skloubit se životem soukromým. Dnes, stejně jako před pětadvaceti lety, je velmi důležité mít se s kým poradit a dostat dobrý tip na řešení nějaké konkrétní situace od člověka, který má odpovídající zkušenost. Speciálně u žen se automaticky předpokládá, že mají zvládnout jakoukoli zátěž. Péči o rodinu i při náročném povolání. Jedním z našich důležitých cílů je, aby se zaměstnané ženy necítily automaticky odpovědné za blaho všech členů rodiny do míry, která už je nezdravá. Aby si nacházely čas také na sebe. Když mají navíc možnost sdílet své starosti s ostatními a vědí, že v komplikovaných situacích se kolem nich vytvoří semknutá skupina, která je podpoří, může jim to doslova změnit život. 

K práci, do které většinou investovaly velkou část energie, najednou přibyla péče nikoli jen o dorůstající potomky, ale také o stárnoucí rodiče. I velmi vitální a činorodá žena může v takovou chvíli přestat situaci zvládat.

Jeden z vašich aktuálních programů je zaměřen na ženy po padesátce. Proč právě na ně?

Zhruba na přelomu let 2017 a 2018 jsme si uvědomily, že řada našich zakládajících členek, úspěšných podnikatelek, dozrála do životní situace, která je pro ně zcela nová. Říká se jí sendvičová role. K práci, do které většinou investovaly velkou část energie, najednou přibyla péče nikoli jen o dorůstající potomky, ale také o stárnoucí rodiče. I velmi vitální a činorodá žena může v takovou chvíli přestat situaci zvládat. 

Dělají ženy v tomto věku i radikální změny v profesním životě, podobně jako to vidíme u žen po rodičovské?

Je to tak. Právě kolem padesátky ženy často zatouží po změně. Máme mezi členkami i dámy, které odešly z velkého korporátu, kde měly velmi slušné platy na vyšších pozicích, a rozhodly se zúročit zkušenosti a úspory v soukromém podnikání, které jim přinese seberealizaci a radost. Ale máme i opačné případy, kdy majitelky menších firem přijaly nabídku na manažerský post od velké společnosti. A to i proto, že zatoužily po určitém zklidnění.

Podnikavé ženy

Českomoravská asociace podnikatelek a manažerek (ČMAPM) je dobrovolná nezisková organizace založená v roce 1995 profesorkami MU v Brně na podporu podnikatelek. Působí v devíti regionech Česka a sdružuje především malé a střední firmy a OSVČ. ČMAPM je členem celosvětové asociace podnikatelek FCEM, která sdružuje přes pět milionů podnikatelek ze sto dvaceti zemí světa. Kateřina Haring je prezidentkou ČMAPM a v rámci FCEM viceprezidentkou pro Evropu.

Více na cmapm.cz 

Vaše sdružení pomůže i s rozjezdem nové firmy?

Troufám si říct, že najdeme způsob, jak pomoci každé ženě, která se na nás obrátí. Nejde o finanční podporu, to říkám zcela otevřeně. Ani nelze čekat, že si na prvním setkání s někým vymění vizitky a hned bude mít nějaký byznys. Tak to není. Ale sdružujeme ženy z třiceti různých oborů, díky kterým lze vždy najít vhodný způsob pomoci včetně například právní rady. A nasměrování na správnou osobu či osoby je vždy bezplatné. Vedle této networkingové pomoci projekt probíhá formou seminářů, webinářů i osobních setkání, která jsou určena nejen pro ženy nad padesát.

Sociální podnikání

Foto: Shutterstock

Je správné na činnostech, které prospívají společnosti či životnímu prostředí, vydělávat? Nebo by nám při konání dobrých skutků měl stačit pouze dobrý pocit? Bez příjmu si může dovolit fungovat málokdo a hlavním cílem podnikání může opravdu být lepší svět. Sociální podnikání umožňuje mít dělání dobra jako živobytí. 

Jak vydělat na tom, že se díky vám druzí budou mít lépe?

A když žena nepotřebuje obchodní kontakty či právní radu, ale „pouze“ se potýká se zmíněnou sendvičovou rolí?

I v osobní rovině se snažíme co nejvíc pomáhat. Napadá mě třeba případ jedné z našich členek, která se při podnikání a rodinných povinnostech okolo vnoučat rozhodla ujmout péče o dvaadevadesátiletou maminku – ležící pacientku, což už bylo nad její síly. Byla to těžká zkouška, ale podařilo se najít pro ni úlevu, krok za krokem. Pro ni bylo ohromně důležité vědět, že se může kdykoli svěřit. Ozvala se jí naše členka, která provozuje rehabilitační centrum, a nabídla jí masáž na uvolnění zablokované šíje. Druhá, povoláním výživová poradkyně, jí vysvětlila chyby ve stravování… Jednotlivě se to může zdát jako prkotiny, ale ve spojení s řadou dalších drobných pomocí si tak dokázala vytvořit nový životní styl, kde už nebylo místo na myšlenku, že musí upřednostnit vše ostatní před péčí o sebe samu. 

To je asi velmi rozšířený pocit žen kolem padesátky… 

Ano. A je třeba s tím něco dělat. Nemít výčitky svědomí, že nezvládnete vše. A naopak si uvědomovat, že člověk kolem padesátky ještě není starý a má toho spoustu před sebou. Má se učit nové věci, pečovat o sebe, aby nebyl náchylný k civilizačním chorobám. Ten čas, který žena věnuje sobě, se jí tisíckrát vrátí. To se potvrdilo i v jiném případě, kdy naše další členka v 49 letech dostala mrtvici a následoval rozvod s manželem. Taková situace na román. Podařilo se nám ji ale opět společnými silami zvládnout. Z psychologického hlediska je velmi užitečné, když víte, že jste součástí společenství, které nabídne pomocnou ruku. 

Většinu společnosti zasáhla pandemie. Ovlivnila nějak i váš projekt? 

Velmi zásadně, ale vlastně pozitivně, protože jsme díky ní odhalily další bolestivá místa našich členek, kde se dalo pomoci. Musely jsme zastavit projekt postavený na osobním setkávání a přesunout ho do virtuálního prostředí. Ukázalo se, že některé jinak úspěšné ženy si vůbec nevěděly rady s online připojením. Takže bylo jasné, kde začít.

Jako jediné sdružení v Česku jste členem celosvětové aso­ciace podnikatelek a manažerek FCEM. Jaké to má výhody?

Už jen to, že je mezi sebou v kontaktu celkem pět milionů žen ze stovky zemí! Je to ohromná síla pro všechny ženy, které zvládnou využívat některý z komunikačních jazyků – angličtinu, francouzštinu nebo španělštinu. Jsme totiž schopné naše členky propojit i zcela konkrétně, podle oborů. Například jsem dohledávala členky aktivní v Itálii v oboru zemědělství. Také máme přístup k celosvětovým číslům, která pomáhají předpovídat směr ekonomického vývoje. Tušíme tak například, že v blízké době bude ještě více ochromen segment služeb, kde pracuje řada žen. A víme, že jednou z prací budoucnosti je virtuální asistentka, která pro vás pracuje na dálku, třeba i z jiného města. Sjednává schůzky, dělá účetnictví a podobně.

Přijímáte nové členky? 

Samozřejmě, mohou se docela jednoduše přihlásit na našich webových stránkách. Nejsme žádný elitářský klub, takže vítáme všechny ženy, které se chtějí zapojit. Také náš členský poplatek pro fyzické osoby není nijak závratný, 5000 korun ročně. Jsme ale dobrovolné neziskové sdružení, kde práce není honorována a probíhá v rámci našeho volného času. Je zajímavé, že v poslední době nám členky stále přibývají, mnohé z nich právě začaly s podnikáním, zkoušejí štěstí v nové době. Právě při tomto rozhodnutí jsme schopné účinně asistovat. 

Článek vznikl ve spolupráci s naším partnerem – Českomoravskou asociací podnikatelek a manažerek.

Nakoukněte do časopisu Heroine

V novém čísle Heroine najdete:

  • LUCIE HRDÁ Tváří titulní strany je advokátka Lucie Hrdá. „Oběti připodobňují znásilnění k vraždě duše a mnoho z nich tvrdí, že by byly raději mrtvé, než aby žily s touto zkušeností dál. Pokud se na tyto zločiny stále pohlíží jako na ublížení na zdraví, je to podle mě naprosté nepochopení,“ říká v našem rozhovoru. Organizace Bez trestu, kterou spoluzakládala, zveřejňuje skutečné rozsudky, aby upozornila na to, za jaké činy odcházejí pachatelé od soudů jen s podmínečnými tresty. „O násilí nesmíme mlčet,“ říká Lucie a sama se neúnavně angažuje.
    Lucii Hrdou fotila naše spolupracovnice v Londýně Eliška Sky.
  • STOP NÁSILÍ NA ŽENÁCH! Nějakou formu domácího násilí zažilo 20–40 % žen. V době první covidové vlny narostlo domácí násilí až o 50 %. Každá třetí žena se stala terčem sexuálního obtěžování. Zkušenost se znásilněním má asi 5–10 % českých žen, přičemž naprostá většina z nich se nikdy neobrátí na policii. Co ještě potřebujeme slyšet, abychom jako společnost přestali zavírat oči před domácím a sexualizovaným násilím?
  • MŮJ ŽIVOT S MOHAMEDEM „Mohamed zná holky, jako jsem já (35+ single ženy s kariérou), jen z filmů. Já znám kluky jako Mohamed jen ze zpráv. Oba kolem těch stereotypů první týdny potichu našlapujeme. Nevíme, co čekat. On uzavírá svůj den modlitbou, já sklenkou vína.“ Michelle Losekoot svěřila Heroine svůj příběh o tom, jak nabídla hostitelskou péči jednomu z dětí, které na českém území skončily jako uprchlíci bez rodičů. Co při tom Michelle zjistila o sobě? A co o naší společnosti?
  • FAST FEMINIST FASHION Nakupují české feministky v řetězcích? Je udržitelná móda jen pro privilegované? A koho posiluje podceněné oblečení? Módní publicistka Veronika Ruppert se zamýšlí nad přesahy mezi feminismem a módou ohleduplnou k planetě i lidem. V příloze Sustainable přinášíme také rozhovor s klimatoložkou Táňou Míkovou a tipy na udržitelnější cestování z pera architekta Petera Bednára.

a spousta dalšího čtení…

Diskuze k článku

V diskuzi nejsou žádné komentáře

Vstoupit do diskuze