Svoboda je k nezaplacení. Proč se mileniálky starají o své finance hůř než jejich matky?

Mileniálkám se poměrně úspěšně daří stahovat rozdíly mezi pohlavími. Jsou prý emancipovanější, ekonomicky soběstačnější, a dokonce prý pijí stejně jako muži. Podle výsledků průzkumu banky UBS, jsou však v něčem přeci jen horší než předchozí generace žen: o své peníze se starají ještě méně než jejich matky. Jsou na tom mladé ženy v Česku podobně?

Mladé Češky jsou nepochybně vzdělanější, sebevědomější, odvážnější. Jsou také daleko samostatnější, než tomu bylo dřív. To se ale trochu mění s příchodem dětí, pořád u nás máme delší mateřskou a zdaleka ještě nežijeme v době vyrovnaných platů. Takže je velký rozdíl mezi bezdětnými ženami a těmi s rodinou. U těch jsou modely hospodaření s penězi různé. Některé si drží svůj účet, jiné ale mají svůj a třeba ještě jeden společný s mužem, další skupina využívá jeden společný účet pro oba. Ten má u nás asi 20 % procent párů. Jde o poměrně běžné řešení.

U vás doma to tak máte?

Ne, mám svůj vlastní účet, protože ráda nakládám se svými penězi tak, jak uznám za vhodné. Mentálně ale samozřejmě máme rozdělené, kdo za co v rodině platí, případně do čeho investuje. 

Jaký je v Česku podíl žen, které pravidelně investují?

Velmi malý, ale v tom jsou na tom podobně muži i ženy v Česku. Třeba v Rakousku a západní Evropě obecně nějakým způsobem investuje takřka polovina bankovních klientů a investování tam defakto nahradilo spoření jako hlavní nástroj zhodnocování osobních financí. U nás to není víc než 15 %. České ženy i muži mají pořád více než polovinu svých osobních financí uloženou na spořících účtech, zatímco v západní Evropě je to obvykle méně než 30 % a zbývajících 70 % úspor lidé zhodnocují skrze investice do podílových a penzijních fondů nebo v rámci životních pojistek.

U nás se v míře investic západní Evropě blíží hlavně mladí lidé do 40 let, kde již investuje zhruba každý druhý. České páry velmi často jedou model, kdy se z manželčina účtu hradí veškeré každodenní výdaje, zatímco z mužova platu se více investuje a spoří. Zajímavé také je, že zatímco na západě lidé spoří především proto, aby se zajistili na důchod a postarali se o sebe ve stáří, u nás se typicky šetří pro děti. To je vyloženě český fenomén.

Proč se vdané ženy přestávají starat o své úspory? Copak jsou horší investorky než muži?

Nevím, možná jim nestojí za to se o peníze dohadovat. Nebo na to prostě nemají čas, protože jejich prioritou jsou rodina a domácnost. Zaujal mě jeden výzkum, který zjišťoval, jak se ženy věnují domácím pracím a vyplynulo z něj, že bez ohledu na to, zda jsou ženy takzvaně v domácnosti, nebo se věnují kariéře, vždy věnují starosti o domácnost a domácím pracím více času než jejich partneři.

Jako investorky přitom ženy vůbec nejsou horší, jsou ale jiné. Opatrnější. Když už investují, pak spíše konzervativně. Paradoxně tím dosahují větších výnosů než muži, kteří jsou více ochotní pouštět se do rizika. Typické je, že žena peníze investuje a pět let se na ně nepodívá. Oproti tomu není výjimkou, když muž kontroluje účet několikrát denně a kupuje, prodává, snaží se vyzrát nad trhem. Což někdy ve výsledku bývá kontraproduktivnější.

Jakou radu byste dala mladé ženě, které záleží na tom, aby byla v životě finančně nezávislá?

V první řadě bych jí řekla, že fungující rodina je víc než kariéra. Peníze vás nikdy nenaplní tak jako děti. Že je fajn, když je práce třešeň na dortu. A taky bych jí řekla, že zázraky se nedějí. S finanční kondicí je to podobné jako se zdravím. Je třeba se o ně starat. Když budete kouřit, ládovat se hamburgery a flámovat, asi to nedopadne dobře. Stejně tak když moje výdaje budou dlouhodobě převyšovat příjmy, skončí to špatně. Každá žena by měla mít představu, kolik potřebuje na pokrytí svých potřeb a jaký příjem jí umožní žít tak, jak chce. Myslím, že je úplně v pořádku, když se rozhodne pro úvěr, jde-li například o investici do bydlení. Ale než něco podepíšu, musím vědět, že mám rezervu – optimálně na tři až šest měsíců – protože blbé věci se občas stávají.