Interrupce je zdravotní péče. Hrozí konec legálních potratů i u nás?

KomentářLidská právaPotraty
Ženská práva
Lucie Klimeš
| 6. 5. 2022 | 21 komentářů | 7 796
Interrupce je zdravotní péče. Hrozí konec legálních potratů i u nás?
Protesty ve Washingtonu, Foto: Profimedia

Zatímco v Česku většina z nás bere právo na potrat jako naprostou samozřejmost, v USA to tak jednoduché není. Vzrůstající vlna populismu, konzervatismu a mizogynie už v několika amerických státech omezila základní lidské právo na legální a bezpečný přístup k interrupci. Jakmile jsou potraty zákonem zakázány, dochází k mnoha zbytečným úmrtím. Skupinám, které jsou v odporu k potratům nejhlasitější, jde málokdy o právo plodu na život – jde jim hlavně o moc, kontrolu a nadvládu nad ženskými těly i osudy.

Pokud by pro-life hnutím šlo o důstojný život žen a rodin, současná sociální politika USA by vypadala úplně jinak. Z uniklého návrhu Nejvyššího soudu USA vyplývá, že v současnosti drtivě konzervativní sestava uvažuje o zrušení rozhodnutí v případě Roe vs. Wade, který prakticky zlegalizoval právo na potrat v USA.

Na rozdíl od práva kontinentálního (evropského), které známe z Česka, anglosaské (nebo také angloamerické) právo, které vzniklo ve středověké Anglii, je založeno primárně na precedentu. Jakmile soud v nějakém případě rozhodne ve prospěch jedné strany, v jakémkoliv dalším obdobném případě mohou právníci argumentovat, že „když to šlo tehdy, proč by to nešlo teď?“.

I v Česku sílí konzervativní a ultrapravicové vlivy. Vzpomeňme nedávnou kauzu okolo Hnutí pro život a Aliance pro rodinu.

I proto bylo přelomové rozhodnutí Nejvyššího soudu v případě z roku 1973 označovaném jako Roe vs. Wade (Norma McCorvey, v soudním případu známá jako Jane Roe, vs. Henry Wade), ve kterém právníci na straně Roe argumentovali, že díky čtrnáctému dodatku americké Ústavy (který má chránit americké občany proti diskriminaci) má jejich klientka právo na rozhodnutí, zda chce potrat podstoupit, nebo ne. 

Zatímco texaský soudní dvůr toto právo Roe zamítl, právníci dohnali případ až k Nejvyššímu soudu, kde soudci rozhodli ve prospěch Roe, a díky tomu ve své podstatě zlegalizovali v rámci anglosaského právního systému právo na interrupci.

Čtěte také: Právo na život?

pro life protestFoto: Shutterstock

Protipotratové hnutí v USA sílí už posledních několik let. Alabama, Georgia a další státy postupně přijaly opatření, která přístup k potratům tvrdě omezují. Výjimky nejsou ani v případě znásilnění a incestu. Co se v USA dělo a jak přesně probíhal případ Roe versus Wade? 

Přečtěte si: Antipotratová revoluce životem ve skutečnosti pohrdá

Kdo má vlastně s potraty problém?

Zatímco drtivě ateistické Česko se (zatím) s nějakými velkými legálními změnami v oblasti potratových zákonů nepotýká, to samé se rozhodně nedá říct o okolních zemích. I v Česku sílí konzervativní a ultrapravicové vlivy (za všechny vzpomeňme nedávnou kauzu okolo Hnutí pro život a Aliance pro rodinu), ale díky stále silné sekularizaci Čechům, kteří můžou mít dítě, nebezpečí, že nebudou moci podstoupit legální a hlavně bezpečný potrat, tolik nehrozí. 

Pokud se ovšem podíváme na Polsko nebo Maďarsko, kde populistická, ultrapravicová a konzervativní nálada dlouhodobě posiluje, můžeme vlastně děkovat jakýmkoli nadpřirozeným entitám, že situace v Česku není tak tristní. Ačkoliv i na naší domácí půdě existují instituce (včetně již zmiňované církve), které pokládají právo plodu na donošení a potažmo narození za posvátné, tento názor není nijak legálně ukotven v právním řádu.

Zatímco v Polsku byl faktický zákaz interrupcí uzákoněn v roce 2020 a v reakci na to vznikla například u nás iniciativa Ciocia Czesia (možno přeložit jako Teta Češka), jež pomáhá Polkám, které se potřebují dostat k bezpečným interrupcím. Velké rozhořčení vyvolal například případ Polky, která zemřela při kritickém těhotenství s dvojčaty, kdy lékaři čekali příliš dlouho, až přestane bít srdce i druhému plodu. Netrvalo dlouho a kromě obou dětí zemřela i jejich matka, právě nejspíše kvůli pozdnímu lékařskému zákroku. Tyhle případy názorně ilustrují, jak poškozující může omezování přístupu k legálním interrupcím být. 

Možný konec Roe versus Wade?

Serveru Politico se 2. května 2022 podařilo získat přístup k uniklému dokumentu Nejvyššího soudu Spojených států, ve kterém soudce Samuel Alito v rámci dalšího případu doslova píše: We hold that Roe and Casey must be overruled. Neboli: Věříme, že případy Roe a Casey musejí být přehlasovány. Zatímco většina Američanů sledovala přehlídku bohatství a luxusu na plese Met Gala, málokdo tušil, že ve stejné chvíli se právě tvoří přelomové rozhodnutí ohledně lidské tělesné integrity.

Měla by se dostupnost interrupcí v Česku omezit?

I přesto, že stále není jisté, kdo onen dokument „vypustil“, Nejvyšší soud se k němu zatím oficiálně staví velmi neutrálně a tvrdí, že jde pouze o návrh, který může být kdykoli smeten ze stolu. 

Pokud jde ovšem o přístup k bezpečným a legálním potratům, USA jsou jednou z mnoha zemí na světě, kde jsou ženy – primárně ženy jiné barvy pleti, ženy chudé nebo jinak znevýhodněné – často donuceny uchýlit se k nebezpečným metodám přerušení těhotenství, což v mnoha případech vede ke zdravotním komplikacím a někdy i úmrtí. 

To je také častý argument odpůrců omezování interrupcí: Zákaz potratů nevymýtí potraty. Pouze donutí těhotné volit nebezpečné metody. Jakýmsi neoficiálním znakem pro-choice hnutí (v Americe se tak označují lidé, kteří vyznávají názor, že lidé by se měli svobodně rozhodovat o svém těle) pak bývá kovové ramínko, které někdy používají těhotné ženy k násilnému ukončení těhotenství bez přítomnosti lékaře a v nehygienických podmínkách.

Máme mít strach? Máme mít vztek? Co můžeme dělat?

Pokud i po přečtení tohoto článku máte pocit, že rozhodnutí o vašem těle by měla činit skupina lidí, kteří s největší pravděpodobností nikdy těhotní nebudou, nikdy se neocitnou v situaci matky samoživitelky ani se nestanou obětí incestu nebo znásilnění, ze kterého si oběť odnese nechtěný plod, pak vás nejspíš už nepřesvědčí žádný argument.

Interrupci považujeme za zdravotní péči, na kterou by měl mít každý, kdo ji potřebuje, právo.

Lidem, kteří jsou proti potratům, samozřejmě nemůžeme jejich názor zakazovat. Především je nikdo nenutí potrat podstupovat. Ale zakazovat lidem určitý zdravotní výkon, který jim může zachránit život (jak fyzicky, tak i psychicky), je neuvěřitelně nefér a zasahuje to do svobodné integrity lidského těla.

Jestli chce pro-life hnutí diskutovat o ochraně života, může tak činit v okamžiku, kdy přestane mít starost pouze o nenarozené plody, ale začne podporovat rodiče a donošené a narozené potomky. Kdy budou nastaveny sociální záchranné sítě, které zaručí, že sólo matky neskončí na ulici s mizerně nízkou mateřskou nebo že alimenty budou vymahatelné a v důstojné výši. Kdy zaměstnavatelé přestanou diskriminovat ženy, které se pro rodičovství rozhodnou; kdy nebudeme penalizováni za to, že jsme si jednou (dvakrát, třikrát…) nedali při sexu dostatečný pozor. Interrupci považujeme za zdravotní péči, na kterou by měl mít každý, kdo ji chce, právo.

V USA se již zvedla velká vlna odporu proti tomuto rozhodnutí, konají se demonstrace a protesty. I když nám můžou Spojené státy přijít daleko, nezapomínejme, že k podobnému rozhodnutí už došlo v sousedním Polsku. A pokud se nevymezíme dostatečně brzo, je jen otázkou času, kdy se tato ultrakonzervativní vlna vzedme i u nás.

Nakoukněte do časopisu Heroine

V novém čísle Heroine najdete:

  • PRVNÍ MUŽ NA TITULCE HEROINE Lukáš Houdek je muž mnoha talentů a zájmů. Aktivista, novinář, vedoucí projektu HateFree Culture, světoběžník i humanitární pracovník. Jako výrazného umělce, který dokáže svými projekty tnout do živého a naštvat spoustu lidí, ho představuje polský spisovatel Mariusz Szczygieł. „Mám takové pravidlo: nikdy nikomu neříkám, že má hrozné názory. Lidi neodsuzuju, nestavím je na pranýř. To totiž nikdy nefunguje,“ říká Lukáš Houdek. Prvním mužem na obálce Heroine nemohl být nikdo jiný!
  • ACH TI MUŽI! Nové číslo časopisu Heroine je tentokrát hodně o mužích a od mužů. Říká se, že přišli o své tradiční role a nové teď horko těžko hledají, což s sebou nese spoustu mrzutostí. A tak jsme si chtěli na onu pověstnou „mužskou krizi“ posvítit. Co to vůbec je? Kdo za ni může? A kde je svět ještě v pořádku? Dali jsme mužům možnost mluvit o tom, co je trápí a čeho se děsí.
  • LIBUŠE JARCOVJÁKOVÁ Její černobílé, často neostré, emotivní a obnažené snímky jdou na dřeň. Fotí už od šedesátých let, její tvorba byla ale téměř neznámá až do výstavy v Arles v roce 2019. Tu pak deník The Guardian vyhlásil nejlepší výstavou roku a z Jarcovjákové byla rázem světová senzace. S Marikou Pecháčkovou si v intimním rozhovoru povídala o bolesti nohou, o vztazích s muži i ženami, a hlavně o focení. „Já věděla, že to nikdo neuvidí, tak jsem byla absolutně bez cenzury. Pak se posunulo vnímání toho, co je přípustné pro svět umění. Miluju fotografickou chybu; když se objeví, vítám ji.“
  • BOŽÍ VODA Taky milujete přírodní nápoje jako kombucha, kvašené tibi limonády nebo domácí zázvorové pivo? Pak prostě nesmíte vynechat ani březovou mízu. Čepovaná přímo ze stromu chutná jako osvěžující, mírně nasládlá pramenitá voda. Když ale vyzrává v lahvích obohacená o trnky, višně, květy růží nebo třeba kopřivy, můžete se těšit na chuťový koncert. A prý má téměř zázračné účinky!

a spousta dalšího čtení…

Diskuze k článku

Celkem 21 komentářů

Vstoupit do diskuze

Příspěvek, který se vám nejvíc líbí

Ludmila | 6. 5. 2022 11:24

Když nebudou interrupce legální, budou se zase dělat tajně a ženy budou umírat.

+17
Reagovat

Příspěvek, který se vám nejvíc nelíbí

Mastodont | 6. 5. 2022 7:03

Proč by se legální interrupce v USA měly stát minulostí? Chápe autorka, že nejde o nějaký centrální zákaz, ale jen o přesun rozhodování na úroveň států Unie?

-6
Reagovat