Uzdravení traumatu je možné. Kudy vedou první kroky?
Minule jsme se alespoň trochu přiblížili k strašákovi, kterému se říká trauma. Pokud jste se v něm poznali, pravděpodobně vám na mysli vytanula otázka: A co teď? Jak můžeme s traumatem bojovat? Jaké techniky se v tomto zápase, který často připomíná příslovečný boj s větrnými mlýny, používají? A hlavně – dá se trauma vyléčit? Pojďme se podívat, co o cestě za uzdravením píše autor knihy Tělo sčítá rány Bessel van der Kolk.
Přestože traumatizující události, které se lidem staly, se „vyléčit“ nijak nedají (jak bychom také mohli zapomenout nebo uzdravit věci, jako je sexuální zneužívání, pravidelné bití nebo i paralyzující strach z mámina nebo tátova návratu domů), není všechno ztraceno. Jelikož trauma způsobuje mimo jiné pocit, že nemáte nadvládu nad svým životem, nad svým tělem, nad věcmi, co se vám staly (nebo dějí), je důležité zaměřit se na znovupropojení se svým tělem. Ne nadarmo se říká Ve zdravém těle zdravý duch. V případě oběti traumatu to ale funguje i naopak.
Jak jsme si popsali v minulém článku, častým symptomem nebo důsledkem prožití traumatu je disociace neboli odpojení od fyzického prožívání s cílem minimalizovat nenávratné poškození vědomí oběti. A právě návratem k tělesným prožitkům můžeme začít s traumatem pracovat. Protože trauma není pouze zážitkem, který se stal v minulosti – otisk traumatu do lidského mozku a těla nás nutí prožívat jeho ozvěny znovu a znovu.
Jakkoliv je důležité přistoupit zpět ke všemu tělesnému (nezapomínejme na to, že disociace způsobuje odpojení nejen od negativních pocitů a vjemů, ale i od těch pozitivních), prioritou zůstává samotné uvědomění si, že v našem životě k traumatu vůbec došlo.
Nebojme se svého těla
V případě, že už máme povědomí o tom, co jsou spouštěče, které u nás způsobují retraumatizaci, Bessel van der Kolk zmiňuje blahodárné účinky jógy a meditace. Jistě se v tento okamžik zarazíte a řeknete si: „Jóga? No jasně, ta mi tak pomůže!” Než ovšem jógu úplně zavrhnete, van der Kolk upozorňuje, že nejlépe funguje symbióza různých přístupů věnujících se různým aspektům lidského života.
Právě jóga a s ní spojené cvičení mindfulness (všímavosti) mohou být pro spoustu lidí žijících s traumatem jakousi vstupenkou na cestu vedoucí k potenciálnímu zlepšení stavu. Ne každý se totiž nachází v prostředí, kde je pohodlné nebo dokonce bezpečné přiznat, že daná osoba dochází na terapie. V takovém případě je zrovna cvičení jógy, dýchání a meditace možností, jak udělat první krok v terapii (jakkoli to není klasickou terapií, kterou si většina lidí představí).
Léčivá jóga
Podle van der Kolka výzkumy dokazují, že jóga pomáhá s HRV (heart rate variablity; v podstatě jde o měření intervalů mezi jednotlivými stahy srdečního svalu, spolu s dýcháním). Ve své knize na konkrétních grafech ukazuje, že člověk, který zrovna zažívá flashback (znovuprožití traumatické události) nebo je diagnostikován s posttraumatickým stresem, mají diametrálně odlišný HRV graf v porovnání se zdravým člověkem. Narozdíl od zdravých lidí, kteří mají dýchání a bití srdce v souladu i v okamžicích, kdy jsou naštvaní nebo úzkostní, u obětí traumatu (a obzvlášť toho chronického) HRV ukazuje, jak mělký a rychlý je jejich dech a jak jejich srdce bije mnohem pomaleji, než bychom očekávali. Nyní již existují průkazné studie potvrzující, že praktikování jógy pomáhá synchronizovat HRV, a to i u lidí, kterým nezabraly jiné terapeutické metody.
Druhým způsobem, jak se zklidnit a zpřítomnit, když zažíváme nějaký stres, je mindfulness. Všímavost je jedním z pilířů dialekticko-behaviorální terapie (DBT). Ve své podstatě jde o dovednost (a jako každou dovednost, i mindfulness je potřeba cvičit), která může pomoct jak v krátkodobém, tak v dlouhodobém hledisku. Cvičení všímavosti není cvičení pozornosti – je to vlastně takový její opak.
Základní nácvik může vypadat tak, že si zvolíte některý ze smyslů, dejme tomu hmat, a vezmete si třeba kousek plastelíny, kamínek, který najdete na cestě, nebo se třeba zaměříte jen na to, jak cítíte tričko na svém těle. Po předem určený časový úsek si pak jednoduše jen všímáte – a co je nejdůležitější, nehodnotíte. Nepřemýšlíte nad tím, zda vám to jde nebo nejde, ani nad tím, že s plastelínou jste si naposledy hráli ve školce a nikdy vám to moc nešlo. Vnímáte, že plastelína je měkká, dá se tvarovat, jaký pocit z ní máte ve svých prstech…
Prohloubení všímavosti pomáhá obětem traumatu (a nejen jim) se zpřítomněním. Jelikož, jak jsme si již vysvětlili, oběti nevnímají trauma jako ukončenou záležitost a s každým flashbackem prožívají danou událost nebo události znovu a znovu v té samé intenzitě, všímavost a následné zpřítomnění může pomoci zmírnit (nebo dokonce zastavit) vše od panické ataky až po flashback. Je však důležité tuto dovednost cvičit, primárně v okamžicích, kdy nejste v akutním stavu.
Tělo sčítá rány
Zatímco většina lidí si představí pod traumatem vojáky vracející se z Afghánistánu, přeživší přírodní katastrofy nebo třeba genocidy, psychologové v současné době hovoří spíše o traumatu skrytějším a zákeřnějším, pučícím v rodinných kruzích a prorůstajícím všemi vrstvami společnosti.
Komplexní vývojové trauma nemusí být pouze záležitostí zneužívání či týrání, stejně tak vás může traumatizovat zanedbání a konstantní nenaplňování vašich potřeb. Tato diagnóza bohužel dodnes i přes snahy části odborné veřejnosti není zanesena do diagnostických manuálů.
Malý velký zázrak
Zatímco předchozí techniky byly zaměřené na dovednosti, které můžete cvičit sami, následující forma terapie už je na odbornících. EMDR (Eye Movement Desensitization and Reprocessing, desenzibilizace a přepracování pomocí očních pohybů) je poměrně novou technikou, která byla vynalezena v roce 1988 americkou lékařkou Francine Shapiro. Tato terapeutická metoda je založena na jakémsi „přeprogramování“ mozku, kdy pomocí opakovaných pohybů očí dochází k znovuzpracování traumatické události.
I přesto, že existují skeptici, kteří tuto formu terapie odsuzují jako nedostatečně podloženou, van der Kolk ve své knize popisuje téměř neuvěřitelné zlepšení stavu mnoha svých pacientů, kteří EMDR prošli. Rozhodně ovšem nemůžeme počítat s tím, že po pár terapeutických sezeních budeme zázračně vyléčeni – EMDR je pouze jednou z mnoha forem terapie, která někomu může (a někomu nemusí) pomoct.
V současnosti navíc vycházejí často protichůdné studie, které EMDR buď vyzdvihují nebo naopak shazují. Faktem ovšem zůstává, že existuje podstatné množství pacientů, kterým právě EMDR pomohlo zpracovat zablokované traumatické vzpomínky a uvědomit si, že jejich trauma patří do minulosti.
V nohách mám už tisíc mil
Cesta k uzdravení traumatu je dlouhá, trnitá a rozhodně nevede jen směrem kupředu. Stejně jako u každé jiné psychické nemoci existuje riziko relapsu, lékařů, kteří mohou mít poněkud zastaralé názory, anebo nepochopení okolí.
Nastínili jsme alespoň možné první krůčky, které vy nebo vaši blízcí můžete zvážit v boji s traumatem. Důležitým faktem, který bychom si měli všichni uvědomit, je to, že nějakou formou traumatu si nejspíš v životě projde každý z nás a neexistuje nikdo, na kom by to nezanechalo nějakou stopu.
Nezapomínejme na to, že péči a empatii, kterou věnujeme svým blízkým, je v první řadě zásadní věnovat sám sobě. Neléčené trauma ovlivňuje nejen osobní život, ale i mezilidské vztahy, a je často přenášené z generace na generaci.
Brát léky, chodit na terapie, občas si zacvičit jógu nebo zkusit trénovat všímavost, jsou samy o sobě malé kroky, ale ve svém součtu dokážou divy. Rozhodně se nejedná o něco, za co bychom se měli stydět, jde přece o péči o naše základní lidské potřeby. Každý z nás si zaslouží, aby o něj bylo postaráno. A kdo se o nás postará lépe než my sami?
Pokud vy nebo vaši blízcí potřebujete pomoct, neváhejte se obrátit na odborníky.
Linka bezpečí – 116 111 (zdarma pro děti, mládež a studující do 26 let)
Rodičovská linka – 606 021 021
Pražská linka důvěry – 222 580 697
Krizové centrum RIAPS – Chelčického 39, 130 00 - Praha 3
Centrum krizové intervence Bohnice – Psychiatrická nemocnice Bohnice, Ústavní 91, 181 02 Praha 8.
Aktuální číslo
- Swap - nový životní styl, pro který je podstatné nacházet radost jinde než v nezřízené spotřebě.
- Co by ženy měly dělat, pokud by chtěly mít v důchodu stejně peněz jako muži?
- Ani umělá inteligence není objektivní a nestranná. Proč má AI předsudky?
- Náš feel good speciál jsme tentokrát věnovali chůzi. Jak to udělat, aby nás po dlouhém výšlapu nebolely nohy ani duše?
- K ročnímu předplatnému balíček pečujících krémů od L'Occitane zdarma
