„V létě se zavírám doma, sama nikam nejdu.“ Vedra můžou vést k častějším panickým úzkostem a zhoršují deprese
Dušnost, bušení srdce, třas. Tímea Ochabová si nejdřív myslela, že příčinou jejích zdravotních problémů je těhotenství. Nevěřila, že by za obtížemi mohl stát zhoršený duševní stav, dozvěděla se to až po letech. Její panické ataky navíc výrazně zhoršuje horké počasí. Jak je to možné? Jaký vliv mají vedra na lidskou psychiku a jak úzkosti rozpoznat? Nejen na to Ochabová odpovídá v rozhovoru, který vedla Iveeta Tancozská. Doplňujeme ho také krátkým rozhovorem s psycholožkou Hanou Ševčíkovou.
Po vyšetřeních jí lékař diagnostikoval panickou poruchu a agorafobii, tedy strach z otevřených prostranství. Léčí se již více než dvacet let, ale přesto musí každý rok během veder měnit svůj denní režim. „Horko ve mně vyvolává automatické negativní myšlenky, které mám během panických atak,“ říká.
Horka podle výzkumů zvyšují riziko vzniku úzkosti, míru stresu a různé projevy duševních potíží. Podle psycholožky Hany Ševčíkové patří extrémní teploty mezi zátěžové situace. „Pokud úzkost přetrvává i poté, co jsme se o sebe v rámci možností postarali, například jsme si zanadávali se sousedy na vedro, skočili jsme do jezera nebo si vzali den volna z práce, musíme zpozornět.“
V rozhovoru s Tímeou Ochabovou se dočtete:
- jaké techniky používá k odvrácení panické ataky;
- proč si zpočátku myslela, že za její stav může skryté tělesné onemocnění;
- jak se naučila znovu jezdit veřejnou dopravou a překonávat svůj strach.
