Chlapci nejsou hloupější než dívky, přesto mají horší známky. Proč kluci častěji nedokončí školu a co se s tím dá dělat?

„Známky nejsou to jediné, s čím děti ze školy odcházejí. Odnáší si také reálné znalosti, dovednosti a určitou sebedůvěru. A paradoxem je, že dívky sice mívají lepší známky, ale v mnoha předmětech si připadají neznalé. Fungují tady genderové vzorce, o kterých ale ve školství příliš nehovoříme,“ říká výzkumnice z Univerzity Karlovy Irena Smetáčková, která se genderovým aspektům vzdělávání dlouhodobě věnuje.

„Vyučující od chlapců očekávají více logického myšlení, zatímco dívky podle nich dosahují dobrých školních výkonů především díky své píli a pamětnímu učení. Když věřím, že má někdo víc logického myšlení, zadávám mu komplikovanější úlohy a poskytuji podrobnější zpětnou vazbu, protože si myslím, že se z ní může poučit. Následně dětem vytváříme různé učební situace,“ popisuje výzkumnice. „Bohužel ještě stále dívky slýchají, že na matiku nemají buňky. S nástupem dospívání se dívky začnou stahovat z oblasti přírodních věd a kluci zase získají pocit, že doména vztahů, komunikace a estetiky není v souladu s maskulinitou.“

O úspěchu ve škole navíc zdaleka nerozhodují jen znalosti a předpoklady ke studiu. Možná ještě důležitější je schopnost a ochota přijmout školní pravidla a řídit se podle nich. To je často otázkou výchovy a norem v rodině, které dítě nasává mnohem dřív než s nástupem do první třídy. „Když se podíváme na genderovou socializaci chlapců, tak se u nich podporuje častěji nezávislost, samostatnost. Součástí chlapectví je i porušování pravidel. Líbí se nám chytří rošťáci, ne hodný kluk, co sedí na místě. A u dívek je zase genderová socializace hodně orientovaná na vztahy. Uvědomují si, že když porušují pravidla, jdou i proti vyučujícím,“ vysvětluje výzkumnice Irena Smetáčková.

Celkem nepřekvapivě se podle Smetáčkové ve školách daří dívkám z rodin s dobrým zázemím: „Dívky jsou učené být nápomocné, respektující, systematické, a proto a ve škole prosperují.“ Naproti tomu děti, a zejména chlapci, ze sociálně slabších rodin mívají se školou a jejími normami největší potíže: „Buď tam přestanou chodit, nebo svou školní identitu obtočí kolem toho, že jim je všechno jedno, jdou do konfliktů s vyučujícími, neučí se a programově se staví proti škole a systému.“ Co by se podle Smetáčkové muselo ve školách dít, aby se i chlapci s horším zázemím dokázali prosadit? Kdy a jak by bylo třeba jim věnovat speciální pozornost? A dávalo by smysl, aby chlapci nastupovali do školy o rok později než děvčata? Dočtete se na webu Heroine.cz.