I zahraniční politika může být feministická. Česko ji potřebuje taky

10 500 | Marie Heřmanová | 10. 3. 2020 | 1 komentář | Ženy v politice

Festival Jeden svět uvedl dokumentární film Feministryně o bývalé švédské ministryni zahraničí Margot Wallström. Její koncept feministické zahraniční politiky by měl být ve 21. století samozřejmostí, ale českým uším pořád zní jako příběh z jiné planety.

„Mám dojem, že svět je zrovna teď v rukou hrstky autokratů. Mocných mužů, často velmi nepředvídatelných, kteří hladoví po moci. Chtějí konsolidovat svou moc různými způsoby a často jsou ochotni zajít kvůli tomu velmi daleko. Myslím, že hodně lidí se občas ptá, co kdyby to prostě zkusily ženy?“ Těmito slovy reaguje bývalá švédská ministryně zahraničí Margot Wallström na dnes již legendární tweet Donalda Trumpa, ve kterém vzkazuje severokorejskému lídrovi Kim Čong-unovi, že Donaldovo jaderné tlačítko je větší a lepší než Kimovo. Její reakci zachytil režisér Viktor Nordenskjöld ve filmu „Feministryně“ (The Feminister, 2019), který právě teď uvádí v Praze v české premiéře festival Jeden svět. Margot Walllström dorazila do Prahy osobně debatovat s diváky a divačkami. 

Wallström se v politice pohybuje přes čtyřicet let a švédskou ministryní zahraničí byla v letech 2014 – 2019. Na globální politické scéně se proslavila politickým programem, který sama nazvala feministická zahraniční politika. Ta je v jejím podání překvapivě srozumitelná, praktická a snadno pochopitelná. „Nemám potřebu se zapojovat do teoretických debat o definicích. Změnit svět můžete jedině tím, že vytvoříte praktické nástroje,” opakuje Wallström v mnoha rozhovorech a řekla to znovu i v Praze. Feministická zahraniční politika se takovým nástrojem skutečně stala. V čem spočívá? 

Kde jsou ženy?

Základním principem jsou takzvaná tři R – rights (práva), representation (zastoupení) a resources (zdroje). Cílem bylo zapojit do všech třech oblastí diplomatická zastoupení Švédska po celém světě. Švédové se tak v každé zemi ptali jaká práva mají ženy a dívky, jestli mohou chodit do školy nebo otevřít účet v bance, a jestli vydělávají stejně jako muži. Zjišťovali kolik je žen v politice a ve vedoucích pozicích, a jaké překážky jim brání se tam dostat. A jak vypadá rozpočet – myslí se v něm na ženy a dívky a jejich specifické potřeby, existují finanční zdroje pro podporu žen?

Když se díky Wallström Švédsko stalo členem Rady bezpečnosti OSN, u každé rezoluce a dokumentu Švédové řešili, aby tam bylo zmíněné zastoupení žen. Tehdejší zástupce Švédska v OSN Olof Skoog řekl v rozhovoru pro časopis Foreign Affairs: „Já jsem byl vždycky ten, kdo zvedl ruku a zeptal se - a kde jsou ženy?“ Zdánlivě otravná poznámka má velké výsledky. Když celá Bezpečnostní rada cestovala do Mali, u jednání byly přítomné ženy, které pak za švédskou delegací přišly a poděkovaly jim – bez vás bychom tu nebyly, bez vás by nás nikdo ke stolu nepřizval.

Wallström často zmiňuje podobnou vytrvalou praktičnost, která může zvnějšku působit i jako tvrdohlavost. Pořád klást ty samé otázky (kde jsou ženy? Proč tady nejsou s námi?), pořád upozorňovat na ty samé principy, stát si za svým, nohama na zemi. Z toho vyplývají i jiné praktické principy, které se můžou zdát samozřejmé, ale zdaleka ne vždy se jimi řídíme – třeba fakt, že k porážce patriarchátu jsou potřeba muži úplně stejně jako ženy. Nebo že je naprosto základní, abychom se podporovaly mezi sebou navzájem. Wallström často používá slovní spojení „networks of women“, tedy podpůrné sítě, které nám pomáhají vědět o sobě navzájem a být vidět, protože v množství je síla. Nepřítomnost takových podpůrných sítích je jedním ze základních neduhů české politické scény. 

Bez podpůrných sítí se ženy chovají jako muži

„Přijela jste do země, která má největší platové rozdíly mezi muži a ženami v EU, kde v politice není ani 30% žen a kde je feminismus pořád trochu sprosté slovo,“ varovala Švédku hned na úvod pofilmové debaty moderátorka Nora Fridrichová a sál jí zatleskal. V diskusi několikrát došlo na situaci ve střední a východní Evropě, kde je sociální a rodinná politika stále zakonzervována na tématu „ženy patří k plotně“ a probíhá kulturní válka proti všemu, co obsahuje slovo „gender“. Pokud už se u nás žena dostane do vysoké politické pozice, až na čestné výjimky se málokdy k feminismu vůbec hlásí či o něm nějak veřejně mluví, natož aby se snažila prosazovat jeho principy. Dokud neexistuje podpůrná síť, většina žen se mezi převahou mužů snaží chovat jako muži a zpochybňovat, že nějaké překážky ženského úspěchu vůbec existují. Je totiž jednodušší si myslet, že jsem si vše vybojovala sama a zapomenout na to, že jsem měla štěstí, které spousta jiných nemá.

I na debatě v pražském Kině 35 padla otázka, kterou už si možná kladete a která se bohužel stále vrací. Proč je role žen v mezinárodní politice, řešení konfliktů a mírových procesech tak důležitá, jak Wallström a její tým neustále opakují? Poučky o tom, jak „ženy přemýšlejí jinak“ jsou přece jenom ve feminismu často v rozporu. Odpověď švédské exminystryně byla poměrně jednoduchá. Ženy prostě občas přemýšlejí jinak, protože mají jinou zkušenost, protože jejich pozice ve světě je jiná než ta mužská, a proto nesmí jejich pohled při řešení problémů chybět. Feministická zahraniční politika tak nakonec neznamená nic jiného, než velmi praktické, promyšlené a důsledné uplatnění známé pravdy, že když z jakéhokoliv procesu vynecháme ženy, vynecháváme tak polovinu populace planety a její problémy - a tím si logicky na další problémy zaděláváme. Přes všechna vítězství ženských aktivistek za posledních sto let je tahle základní pravda pořád ještě zpochybňována. 

Udělat z feminismu politický program

Žijeme v době, kdy se z boje proti feminismu stává úspěšné lákadlo na voliče. Stačí se vrátit ke zmiňovanému Trumpovi, kterého do funkce poslaly mimo jiné i beze studu prosazované antifeministické pozice. A své vlastní Trumpy máme všude poblíž. Český premiér se zhlíží ve Viktoru Orbánovi, který zavírá katedry genderových studií na univerzitách, zatímco u sousedů v Polsku se vede bitva o základní právo ženy rozhodovat o vlastním těle a o právo nás všech zamilovávat se tak, jak je nám milé a přirozené, nikoliv jak nám poroučí za vlasy přitažený výklad Bible. 

Feminismus má už čtvrtou vlnu, dotáhl to až na trička od Diora a z mnoha jeho hesel se staly chytlavé marketingové fráze. Občas by to mohlo vypadat, že se konečně stal základní myšlenkovou výbavou pro všechny, ale při pohledu na skutečná politická rozhodnutí se tahle iluze rozplyne a zbydou z ní právě jenom předražená trička a neškodný pseudoaktivismus. Uprostřed toho všeho je existence osobností jako je právě Wallström, která z feminismu dokázala udělat skutečný politický program a přesvědčit o něm celou řadu dalších politických osobností, nadějným zjevením. Žena, která způsobila mezinárodní poprask tím, že Švédsko díky ní jako první uznalo autonomii Palestiny, rozhněvala arabský svět otevřenou kritikou Saúdské Arábie a dokázala uklidnit napětí mezi Severní Koreou a USA,odpověděla na otázku, jakou hlavní zprávu by vyslala současným politikům, slovy „Be kind”. Buďte laskaví. 

(Heroine je mediálním partnerem festivalu Jeden svět

Marie Heřmanová

Marie Heřmanová

Marie Heřmanová je výzkumnice, publicistka a novinářka. Pracuje pro Sociologický ústav Akademie věd. Vystudovala sociální antropologii na Fakultě humanitních studií... Další články.

Celkem 1 komentář

Vstoupit do diskuze

Naše další projekty

Peníze

Kde natankovat na dovolenou? Ceny benzinu a nafty v Evropě

Na dovolenou vlastním autem vyjeďte z Česka s plnou nádrží. V Itálii si připlatíte zhruba deset korun za litr benzinu, v Chorvatsku pět.

Peníze

Cestovní pojištění nově kryje i dovolenou v Česku

Když letos nemůžete do ciziny, užijte si cestování po Česku. Na výjimečné léto reagují i pojišťovny a banky.

Finmag

Jak na investice do starých aut. S využitím mouder Warrena Buffetta

Automobilový veterán může být nejenom hračka, ale taky investice. Co potřebujete vědět na to, abyste byli v investování do starých aut úspěšní?

Finmag

Právo a spravedlnost má prezidenta, polsko-polská válka zuří dál

Polské volby vyhrál kandidát vládního Práva a spravedlnosti a současný prezident Andrzej Duda. Výsledek byl těsný. I kdyby ale volby vyhrál...