Přitažlivost, která může ničit zdraví. Houdová a další lákají na falešný pocit bezpečí i ezo ženství, jejich moc sílí
Alternativní spiritualita na sociálních sítích rychle kvete a dá se na ní dobře vydělávat. Ezoterické komunity na Instagramu se snadno stávají semeništěm dezinformací, konspiračních teorií a občas i politického radikalismu. Proč je vzývání bohyně pro tolik žen smysluplnou odpovědí na společenskou realitu 21. století?
Propojení alternativní spirituality s radikální politikou a často úspěšným byznysem a také fakt, že se podobné komunity stávají útočištěm především pro ženy, má svoji historii a logiku a neobjevilo se zničehonic. Současná verze alternativní spirituality tak, jak ji prodávají a vydělávají na ní různé influencerky, navíc samu sebe považuje za feministickou a osvobozující – takže je namístě položit si otázku, proč je vzývání bohyně pro tolik žen smysluplnější odpovědí na společenskou realitu 21. století než, řekněme, diskuze o platových nerovnostech. Vysmívání se „biomatkám“ je sice poměrně zábavný národní sport, ale k odpovědi nás nepřiblíží.
Helena, Kamu a další: české spirituální insta guru
Ukázkovým příkladem úspěšné a zároveň mediálně velmi propírané ezo influencerky, která se prodejem alternativní spirituality dokáže slušně uživit, je Helena Houdová. Bývalá česká miss a následně úspěšná modelka a filantropka se po rozvodu s indickým manželem (který v New Yorku skončil za daňové podvody ve vězení) ocitla se svými třemi dětmi na Bali, kde se začala věnovat objevování vlastního ženství. Houdová je aktivní na Instagramu, kde pravidelně komunikuje se svými sledujícími o nalézání ženství, o potřebě sesterství, o léčení zraněné duše i zraněné planety. A skrze to také prodává různé kurzy, webináře a retreaty s názvy jako „Posvátná žena“, které stojí od jednotek do desítek tisíc korun. Potud by asi bylo všechno v pořádku, protože pokud někdo chce Heleně vysolit dvacet tisíc za společné meditace při západu slunce na Bali, asi mu to nemůže nikdo zakázat.
Problém nastal ve chvíli, kdy Houdová začala komentovat světové dění během pandemie a neváhala například přirovnat povinnost nosit roušky k označování židovského obyvatelstva žlutými hvězdami během druhé světové války. Tím se zařadila k příslušníkům krajní pravice. Podstatné ale je, že pro své sledovatele a sledovatelky na Instagramu se stala hlasatelkou nepříjemné pravdy. Houdová ve svých prohlášeních, která se týkala pandemie (a později například i ruské invaze na Ukrajinu), často používala pojmy jako „sesterství“ a zdůrazňovala roli ženské solidarity jako v podstatě politické, organizované síly – a její komunita s ní souhlasila a navzájem se podporovaly.
To Houdové umožňuje svoje publikum na Instagramu také řádně ekonomicky vytěžit a prodávat například zázračné přístroje na výrobu alkalické vody (systémem starého dobrého multi-level marketingu). Skutečnost, že jí její „sesterství“ nejspíš slušně vydělává, je nejčastějším důvodem kritiky – důkladně se do ní pouští například instagramový profil Lovci klamu, který se na samozvané guru a prodejce podomní spirituality systematicky zaměřuje, snaží se vyvracet dezinformace a dělat osvětu. Celé video jí věnoval také bloger a průvodce českým internetem Mikýř.
Helena Houdová je jedním z nejviditelnějších příkladů, ale samozřejmě není jediná – koneckonců profil Lovci klamu původně vznikl jako reakce na neschopnost jiné české influencerky, kuchařky Kamu, doručit svým fanouškům knihu, kterou si u ní předplatili. Kamu bychom mohli obecně považovat za průkopnici spirituálního influencerství v Česku, protože jako jedna z prvních například tvrdila, že syndrom polycystických vaječníků se dá vyléčit hladověním, zatímco její partner Robi sdílel memy z amerických konspiračních stránek o tom, jak očkování zabíjí děti.
Její přerod z holky, co ráda vaří, v samozvanou spirituální guru, která poskytuje návody na život i v oblastech, ve kterých nemá žádnou kvalifikaci, a veškerou kritiku odmítá větou „nemusíte mě sledovat“, je pro spirituální influencery a influencerky obecně velmi typický. Helena Houdová, Kamu a pár dalších jsou hodně viditelné, ale na českém Instagramu jsou spirituálních influencerek desítky s různým počtem sledovatelů – často se jedná třeba o menší profily, které se věnují józe nebo alternativním přístupům ke zdraví, a informace jako „očkování proti covidu je genocida“ se na nich objevují v podstatě nahodile a skoro by se chtělo říct nenápadně.
Spirituální influencerky a wellness (kontra)kultura
Samotný pojem „spirituální influencer“ je součástí širšího trendu, který se do českého online prostředí dostává ze zahraničí. Boom zájmu o různé spirituální praktiky zabalené do Instagram-friendly obalu má na svědomí mimo jiné americká herečka Gwyneth Paltrow a její značka Goop, která se skrze vlastní show na Netflixu stala globálním hitem. Goop a některé produkty a praktiky, které značka propagovala, se zároveň také dostávaly do hledáčku médií a expertních autorit kvůli tomu, že mohou být zdraví nebezpečné, především různé prostředky na „detoxikaci“ organismu. A otázka, zda je opravdu zdravé vkládat si do vaginy jadeitové vejce, také překvapivě nemá jednoznačnou odpověď.
Jeden z prvních velkých influencerských skandálů má na kontě australská blogerka Belle Gibson, autorka několika úspěšných knih a dietní aplikace. Ta tvrdila, že skrze stravu a takzvaný „clean eating“ si vyléčila mj. rakovinu (kdo sleduje Kamu, může mu to být povědomé). Ukázalo se, že Gibson si většinu svých diagnóz vymyslela, a v roce 2015 byla před australským soudem usvědčena z podvodu. Ve vězení ale neskončila a dodnes nezaplatila všechny soudem uložené pokuty.
Instagramové spirituální gurus tak sice provázejí skandály víceméně od počátku jejich existence, na atraktivitě jim to ale neubírá a během pandemie se naopak naplno projevila jejich autorita u poměrně velké části české společnosti. Spirituální influencerky ale můžeme také chápat jako součást historického vývoje a trendu takzvané wellness kultury, která se v západním světě rozvíjí minimálně od 60. let 20. století.
Zajímavé je, že wellness kultura se původně rozvíjela v podstatě jako protestní hnutí, měla blízko k hnutí hippies a cílem bylo mimo jiné nabídnout alternativní přístup ke zdraví a zdravému životnímu stylu těm částem společnosti, kterým nebyla standardní zdravotní péče dostupná, jako například Afroameričanům, migrantským komunitám nebo lidem s odlišnou sexuální orientací. Za otce zakladatele wellness hnutí se považuje lékař Halbert L. Dunn, který mj. zavedl praxi zaznamenávání důležitých zdravotních statistik.
Inspirují vás ezo influencerky?
Dunnovo pojetí wellness rozlišovalo mezi klasickým medicínským pojetím zdraví (nebýt nemocný) a stavem „well-being“, kdy jedinec nejenom není nemocný, ale aktivně se snaží rozvíjet veškerý svůj potenciál. Na této premise funguje wellness kultura dodnes, ale nepřekvapivě se z onoho „rozvíjení plného potenciálu“ stal především obrovsky výnosný byznys.
Jak s historickými kořeny wellness kultury souvisí posvátné sesterství Heleny Houdové, pochopíme, když si uvědomíme, že wellness měla být alternativa pro ty, které běžná medicína ne vždy úplně léčí – a to se v dnešní době bohužel pořád ještě vztahuje na ženy. Většina medicínských výzkumů stále předstírá, že mužské tělo je vzorem člověka obecného, a řada nemocí, které postihují z velké většiny ženy, je málo prozkoumaná.
Typickým příkladem je právě zmiňovaný syndrom polycystických vaječníků, který je stále složité i diagnostikovat. Tím se otevírá volné pole působnosti těm, kdo nabízejí alternativní řešení. A do jisté míry to vysvětluje i motivaci lidí, jako je Kamu, se uchylovat k metodám jako „clean eating“ při řešení tak závažných zdravotních problémů.
Jak Kamu, tak Helena Houdová a jiné české spirituální influencerky, třeba Veronika z profilu @Verunity, která prodává programy typu „Žít hojnost“, se svými sledovatelkami často mluví o věcech, jako je „kontrola nad vlastním tělem“ a „osvojení si vlastního ženství“. Fakt, že „ezo ženy“ tak často pracují s potřebou mít kontrolu nad vlastním tělem, souvisí se zkušeností s životem ve světě, kde ženy kontrolu nad vlastním tělem stále plně nemají, a s tím, že medicína založená na faktech a expertním poznání je pořád medicínou mužskou.
Od ezo k feminismu?
Současná wellness kultura je ovlivněná faktem, že funguje především v online prostředí. Fenomén spirituálních gurus tu sice byl dávno před internetem, ale je evidentní, že sociální sítě, které umožňují přímou komunikaci s publikem každému, kdo má nějakou špetku charismatu a chytrý telefon, jsou pro ně doslova rájem. Vzestup spirituálních influencerek by nebyl možný bez platforem, jako je Instagram, které komukoliv umožňují postavit osobní značku především na pocitu bezprostředního kontaktu, intimity a autenticity.
Britská socioložka Stephanie Alice Baker ve své knize Lifestyle gurus nabízí definici toho, co úspěšný lifestylový guru musí splňovat. Má za sebou osobní příběh nějaké překonané těžkosti, nemoci, traumatu, zkrátka něčeho, co může sdílet. Z této osobní zkušenosti vytvoří program, produkt, návod, který lze replikovat a prodávat a – což je asi nejpodstatnější – tento návod pak vydává za v podstatě expertní vědění, občas se odkazuje na selektivně vybrané studie, ale jeho autorita vychází především z prožité zkušenosti. Bez nástrojů, jako je Instagram nebo YouTube, by se podobná „alternativní autorita“ vytvářela mnohem hůř, protože by nebylo možné obejít tradiční prostředníky jako třeba novináře, kteří by měli tendenci se v příběhu šťourat a ukazovat na nesrovnalosti. Na Instagramu ale záleží hlavně na tom, že váš příběh působí jako opravdu prožitý, autentický, opravdový – takže se dá dobře sdílet.
Baker také zmiňuje „rozpad důvěry v tradiční instituce“. Fenoménem „low-trust society“ jsme zasaženi zejména my v Evropě a v USA. Obecně v západním světě, který je charakterizován extrémním tlakem na produktivitu a zároveň důrazem na individualitu a rozpad různých solidárních struktur, jsou guruové prodávající instantní návody na sebe-optimalizaci logickým vyústěním.
Není úplně možné ignorovat, že ‚posvátné ženství‘ je pro Helenu a její sledovatelky na Instagramu kolektivní záležitost, kterou samy pro sebe vnímají jako osvobozující.
Zatímco původní wellness kultura tak vznikla jako v podstatě protestní hnutí, které mělo umožnit menšinám dosáhnout zdravého a spokojeného života alternativní cestou, její dnešní verze může být ve své extrémně individualizované podobě velmi toxická – protože se nám snaží namluvit, že věřit už nemůžeme nikomu a ničemu a všechno můžeme ovlivnit jenom my sami. Tahle vyprázdněná individualizovaná verze spirituality je sice základem byznysu většiny spirituálních influencerek, jejich skutečný úspěch ale tkví právě ve zdůrazňování toho, že na to nikdo tak úplně sám být nemusí – a jsme zpátky u Helenina oblíbeného sesterství.
Vejcím ve vagině a jiným podobným „nástrojům posvátného ženství“ je sice jednoduché se od srdce zasmát a taky je pořád dokola nutné upozorňovat na všechna zdravotní rizika, která se s podobnými praktikami pojí. Není ale úplně možné ignorovat, že „posvátné ženství“ je pro Helenu a její sledovatelky na Instagramu kolektivní záležitost, kterou samy pro sebe vnímají jako osvobozující. Feministkám se sice otevírá kudla v kapse z té přemíry biologického determinismu a esencialismu, ale pro mnoho žen je podobná posvátně ženská komunita bohyň evidentně prostorem, kde se cítí přijímané a v bezpečí.
Online prostor je pořád velmi nerovným prostředím, kde jsou ženy vystaveny násobně většímu množství nenávistných projevů než muži. Motivace propojit se s jinými ženami v prostředí, kde být ženou nevadí, je ve světle toho o něco pochopitelnější. A z tohoto hlediska pak může být posměch biomatkám a ezo ženám dost kontraproduktivní, protože má za následek to, že instagramová komunita bohyň zůstane jediným místem, kde nikdo nikomu nenadává a nikdo se nikomu nesměje. „Spirituální feminismus“, jak ho prosazuje Helena Houdová, možná na první pohled nemusí vůbec vypadat jako feminismus, ale neobjevil se zničehonic. Má svoje historické kořeny a je přímou reakcí na to, jak mainstreamové prostředí přistupuje nejen k alternativní spiritualitě, ale i k ženám.
Aktuální číslo
- Swap - nový životní styl, pro který je podstatné nacházet radost jinde než v nezřízené spotřebě.
- Co by ženy měly dělat, pokud by chtěly mít v důchodu stejně peněz jako muži?
- Ani umělá inteligence není objektivní a nestranná. Proč má AI předsudky?
- Náš feel good speciál jsme tentokrát věnovali chůzi. Jak to udělat, aby nás po dlouhém výšlapu nebolely nohy ani duše?
- K ročnímu předplatnému balíček pečujících krémů od L'Occitane zdarma
