🌟Pouze do 20. srpna vstupenky na Svět podle Heroine za zvýhodněnou cenu!🌟

Jaká z vašich expedic byla podle vás nejriskantnější?

Bál jsem se mockrát, ale nejnebezpečnější to bylo asi v roce 2010 na Bajkale, kdy jsme na nafukovacích lodích asi kilometr od břehu přejížděli fakt velké vlny. Voda měla asi 14 stupňů a foukal silný vítr. Ty vlny byly tak velké, že se na nich naše asi pětimetrová loď zlomila tak, že když jsem seděl vzadu, vůbec jsem neviděl toho, kdo seděl vepředu. Kdybychom se udělali, tak jsme asi skončili. Byli jsme hrozně daleko od civilizace, bylo to pro mě asi nejodlehlejší místo, kde jsem kdy byl. Kdyby se cokoliv stalo, tak by to znamenalo na lodi ujet asi dvě hodiny na druhou stranu jezera, tam přejít osm kilometrů přes hřeben s tou lodí na zádech a pak plavat dva dny do lázeňského městečka Chakusy. Tam žije pár lidí, ale ne celoročně. Už tenkrát jsme s sebou měli telefon a jenom v jednom z těch míst byla šance na mobilní signál. Dneska by to bylo asi jednodušší.

Co vás táhne k takovému riskování?

Já ale neriskuju. Já vůbec nemám rád risk. Nejezdím na expedice kvůli nějakému prožitku z riskování. Jezdím tam kvůli tomu, co tam uvidím. Sice se občas bojím, ale to k tomu patří. Když chcete vidět něco krásného, nikdy vám to nikdo jen tak nenaservíruje. Všechno si však pečlivě plánuju. Veškerý rizika minimalizuju, vyloučit je samozřejmě nedokážu. Ale to bych mohl sedět doma na zadku a bát se o svůj osud.

Petr Jan Juračka.
Foto: Marian Vaňáč, z archivu Petra Juračky.

Petr Jan Juračka

Petr Jan Juračka je fotograf, hydrobiolog a pedagog na Přírodovědecké fakultě UK a také popularizátor vědy. Je autorem několika knih a právě dokončuje přírodopisný seriál Doteky planety. Jeho fotografie výškového táboru na Manáslu v Himálaji se objevila na titulní straně českého vydání National Geographic, v roce 2010 popsal nový živočišný druh hrotnatky Daphnia hrbaceki. Žije v Pardubicích, je ženatý a má dvě dcery.

Když před rokem tragicky zemřela Klára Kolouchová, na internetu se objevilo spoustu názorů na to, že matka dvou dětí neměla lézt na hory a riskovat. Vy se s takovou kritikou také setkáváte?

Klára tomu čelila vždycky, co si pamatuju. Ženská na horách, ještě s dětma, to musí bejt kráva, že jo. Nikdy si to ale naštěstí nebrala k tělu. Když umřela, bylo to hodně tvrdý, vůbec nikdo se jí na tom internetu nezastal. Byl to takový hodně drsný vhled do mentality lidí a dost jsem se zhrozil. Tak jsem se rozhodl, že aspoň u sebe na sítích vytvořím prostor, kde nic takového nebude. Mazal jsem vulgární hejty a blokoval lidi, kteří mi vyhrožovali, protože jsem se jí zastával. Kláry byl ale plný internet a nikde ty diskuze nebyly moderované. Pak se jí zastal Honza Tráva a Petr Horký, který o ní napsal článek, a taky Monika Benešová, která sama čelí kritice.

Já tohle neslýchám, protože jsem chlap. Je to nefér a nesouhlasím s tím, ale když já jedu na víkend s dětmi, tak jsem super táta a hrdina. Ale když se moje žena stará pět týdnů o naše děti sama, protože já jsem na expedici, tak je to přece normální.

Když jedete na pět týdnů na expedici a vaše žena se musí o vaše děti doma starat sama, tak nejste aspoň sobec?

Možná trošku a asi jak pro koho.

Jak to vnímá vaše žena a děti?

Myslím, že cesty do dvou týdnů jsou už pod jejich rozlišovací schopnosti. Delší expedice jsou samozřejmě horší. Je pravda, že už trochu ztrácím přehled a například nevím, kdo má kdy jaký kroužek. Mám dvě dcery a možná že přirozeně mají bližší vztah s mámou. Já moc nerozumím tomu dívčímu světu, všem těm vztahům se spolužačkami a spolužáky. Možná bych tomu nerozuměl, ani kdybych byl víc doma. Jsem v tomhle prostě takovej typickej mužskej.

Ale řekl bych, že máme s dcerami krásný vztah. Jezdím s nimi pravidelně na akci, které říkáme táta kemp. Taky společně cestujeme celá rodina a užíváme si společný čas. Neřekl bych, že s dětmi trávím ve výsledku míň času než průměrný otec z české rodiny.

Co se v článku dočtete:

  • Co si člověk uvědomí, když je daleko od civilizace a má prostor a čas přemýšlet?
  • Jaký je návrat z několikatýdenní expedice zpátky domů k rodině?
  • Je horolezectví opravdu vždycky riskantní?
  • Jak vypadá rodinná dovolená Petra Juračky?
  • A jsou dobrodružné expedice větším zážitkem než táta kemp s dcerami?

Chcete si přečíst celý článek a mít přístup k dalším textům Heroine? Odemkněte si celý web a čtěte články, které jdou pod povrch.

Předplatné začíná už od 149 Kč měsíčně a můžete ho i darovat.

Popup se zavře za 8s
Prémiový článek

Přidejte se k Heroine za 149 Kč měsíčně a získejte neomezený přístup.

Získejte neomezený přístup k Heroine za 149 Kč měsíčně.