Porod dcery byl strašný stres, museli mě vyvést ze sálu. Chci být hlavně klidným tátou, říká Patrik Buday

Porod dcery Olivie byl pro Patrika Budaye hraniční zážitek, a to i proto, že došlo na akutní císařský řez doprovázený rozsáhlým krvácením a kříšením dítěte. „Byl to takový stres, že já sám jsem se začal úplně ztrácet. Najednou jsem vlastně nevěděl, kde jsem a co tam dělám,“ vzpomíná.

„Jenom jsem plakal a modlil se. Strašně jsem se bál. A možná to někomu bude znít zvláštně, ale já jsem se bál, aby dcera neumřela hlavně proto, že jsem věděl, že to své manželce nedokážu říct. Teď mi to samozřejmě přijde šílený, když vím, že Olivku miluju tak moc a každým kouskem svého těla. Ale já ji v tu chvíli ani ještě neviděl.“

Naštěstí všechno dobře dopadlo a Patrik se už rok učí, co to znamená být tátou, a užívá si to čím dál víc. „S malou trávím víc času, už nepotřebuje být jen u mámy. Beru ji s sebou do fitka. Až bude větší, budu ji brát i do skateparku. Je to mnohem lepší, co trošku vyrostla. Když byla miminko, musel jsem si k ní trochu hledat cestu,“ přiznává, a dodává, že ho frustrovala bezmoc, kdy například nedokázal utišit dceřin pláč. „Ale já jako chlap na to mám čas. A moje okolí tenhle proces normálně respektuje. Horší je, když si tu cestu k miminku musí hledat žena, má třeba poporodní depresi. Na muže jsou nároky mnohem menší.“

Cesta k rodičovství pro Patrika Budaye vedla přes vědomou práci s vlastními traumaty a zážitky z dětství. „Chtěl jsem být hlavně klidným tátou. Vyrůstal jsem v domácnosti, která klidná nebyla. Všichni se hádali, křičeli, mlátili. Takže pro mě je důležitý klid a ten si udržuju,“ říká. Měl ale štěstí, že nakonec kolem sebe našel i pozitivní vzory, a to zejména v citlivém období dospívání a rané dospělosti. 

„Hodně mě v životě ovlivnila rodina, která měla restauraci, kam jsem chodil na praxe, když jsem studoval na učňáku. To byli první lidé, za kterými jsem mohl přijít s čímkoliv. Přijali mě, zvali mě k sobě domů. Plakal jsem u nich, když jsem se poprvé rozešel s holkou. Strašně jsem si je oblíbil, líbil se mi jejich přístup k životu, že všeho si dokázali udělat srandu,“ popisuje setkání, které ho ovlivnilo a nasměrovalo. V rozhovoru na webu Heroine.cz mluví i o tom, jak se se ženou oba vyrovnali s náročným porodem nebo proč nemá potřebu se před rodinou „zašívat“.