Zůstat součástí života dětí bylo jako zdolat Mount Everest, říká otec samoživitel. Po letech je získal do péče

Vzpomenete si, jaké emoce jste prožíval od chvíle, kdy jste se stal otcem?

Řekl bych, že jsem prožil celou škálu emocí. Když jsem se dozvěděl, že čekáme dítě, tak jsem měl radost, protože jsem je chtěl, jak jedno, tak druhé. Pak jsem ke konci těhotenství cítil i trošku obavy, strach, chodil jsem na přípravné kurzy před porodem. A když manželka děti porodila, tak to byla vždycky ohromná radost, úleva. Jak vyrůstaly, užíval jsem si to, všechny ty úžasné okamžiky, kdy chce 18timěsíční dítě třeba sundat měsíc z oblohy. Kolem rozvodu převládal strach, co bude dál. Bylo tam i hodně zoufalství. Potom jsem cítil vztek, když jsem si pro ně k matce jel a ony tam nebyly. Když jsem musel čelit nesmyslným obviněním a prokazovat svoji způsobilost. A pak znovu obavy, když jsem děti dostal do péče. Teď už zažívám zase radost.

Z nadšeného tatínka jste se dostal až k rozvodovému řízení. Co se stalo?

Napřed jsem byl tatínek, který dodržuje porodní plán a balí novorozeně do ručníku v barvě dělohy, protože to je jediná barva, kterou dítě zná. Nastudoval jsem si různou literaturu a například jsem v rámci programu na zážitkovém přípravném kurzu nosil pod tričkem balon naplněný vodou a zkoušel s ním úkoly typu zavázat si s ním boty. Všechno s dětmi bylo úžasné. Ale pak jsme udělali s bývalou manželkou pár špatných finančních rozhodnutí. Koupili jsme pozemek pro plánovanou stavbu domu v okamžiku, kdy byly ceny na maximu, a pak jsme ho nemohli prodat, protože ceny klesly a nezvedaly se. Platili jsme hypotéku a finančně se nám nedařilo. Chodil jsem do práce, staral se o děti, nakupoval. Nevedl jsem moc veselý život. To všechno přispělo k celkové nepohodě a posléze i rozvodu. Začal jsem chodit do mužských skupin na terapie, ale už se mi nepodařilo to zvrátit.

Ovlivňování a ztracený čas

Udělal byste dnes něco jinak?

Mnoho věcí. Například bych mnohem méně využíval pohostinnosti manželčiných rodičů, kde jsme trávili spoustu času. Při rozvodu jsem se dozvěděl, že se má k manželce a dětem nastěhovat tchyně, aby jí pomáhala. Já jsem si naivně říkal, že je to skvělé, protože babička dětem nebude nebezpečná. Což by se v případě nového partnera mohlo klidně stát. Ale všechno se obrátilo proti mně. Najednou jsem byl loser, který finančně zkazil jejich dceři život. Snažili se mě vystrnadil z bytu. Když se rozbila pračka, koupili novou, ale já jsem si v ní nic prát nesměl. Bylo to týrání a dnes už bych se bránil. Ovšem byt nebyl můj, takže jsem se nakonec musel odstěhovat a hledat si podnájem.

Děti tedy zůstaly u matky, se kterou jste se domluvili na střídavé péči?

Ano. Do rozvodu měly zůstat u matky a potom být ve střídavé péči. Byl jsem s dětmi na delší dobu naposled v létě roku 2015 na chatě u mého táty, chodili jsme se koupat, byla to z mého pohledu pohoda. Ovšem později byly právě tyto zážitky použity k ovlivňování a vytváření nějakých domněnek, že všechno nebylo v pořádku a děti byly mimo komfortní zónu. Děti jsem vídal i potom, ale už ne přes noc.